U ADHD i autizmu - pokud je opravdu přítomný, jsou na 3D skenu mozku vidět změny. Buďto je tam přítomná nadměrná nebo příliš malá aktivita, nebo je narušeno okysličení některé částí. Je takto možné rozeznat různé poruchy - najít problémovou část a následně řešit. Bohužel tato zobrazovací technika nehraje do karet farmaceutickým společnostem (hodně se dá díky tomu omezit medikace) proto asi rozšíření mimo Amen Clinics dál v dohledné době nehrozí. Psychiatři tudíž musí léčit orgán, který nevidí a laici můžou problém řešit třeba tím, že budou spratky mlátit - nejlépe do hlavy - a třeba se jim ta problémová část díky tomu lépe okysličí... Omlouvám se za sarkazmus - ale je mi z těch komentářů opravdu smutno. I když chápu - kdo nežil, nepochopí. Kdyby někoho zajímalo https://www.youtube.com/watch?v=esPRsT-lmw8&t=385s

Kazdej je tak trochu cvok.

Většina těch dětí to nemá organicky podmíněno, ale na vině je často neutěšená rodinná situace, citové strádání apod., čili prostředí, učitel ovšem není v situaci, kdy by měl toto řešit, ten má učit a naučit a ne řešit nedostatky rodičů jak ve výchově, tak v zázemí rodiny. Nemůže suplovat rodiče v omezeném čase výuky.

No nevím, jaké děti myslíte, ale ADHD má to dítě odmala, to je na něm poznat. Samozřejmě to nemá řešit učitel, jen by měl vědět, že dítě nebude sedět s rukami za zády a nebude schopno delšího soustředění.

Jezdil jsem léta na tábory, znám řadu lidí z jejich dětských let a jejich psychické a vývojové problémy rozprostřené v case. Naprostá většina z nich byly v kategorii lehkých náznaku ADHD.

Ale pak jsem byl na tabore, který poradalo sdružení lékařů a přátel dětí s ADHD. A věřte mi, 99% z diskutujících zlehcujicich tuto poruchu vůbec netuší o čem mluví. Hluboce se skláním před lékaři i rodiči těchto dětí. Do té doby jsem si z pedagogického hlediska byl jistý v kramflecich, ale s čím jsem se setkal, což byly vážnější poruchy ADHD mně dokonale rozebralo. Osobně bych přesně tyto akce předepsal většině pedagogů jako povinnou letní stáž. Předně se o tématu něco dozví a nebudou za namachrovane lamy, druhak si uvědomí, že práce s takovými dětmi nemusí být vůbec složitá, když člověk ví co má dělat.

Což musím uznat z 60% pedagogové i přes vysokoškolskou přípravu prostě neumí.

Takže učitele po vyčerpávajícím školním roce chceš ještě POVINNĚ hnát na letní tábory?

V obecné škole jsem byl rovněž neposedné ( nyní se říká hyperaktivní ) dítě . Od učitele jsem dostal pořádných pár facek a to mne uklidnilo a také to, aby se to nedozvěděli mojí rodiče, poněvadž by mne čekal výprask - rákoskou. Učitelé nás vedli takovým způsobem, že i ve větších třídách 35 až 40 dětí se všichni naučili číst, psát a počítat a to i autisti, hyperaktivní jedinci a další s moderními diagnosami a všichni psát pravou rukou !!!

Fandím vám, ale co by dělaly dnes ty zástupy vygenerovaných "specialistů" z VŠ.

To zda je ADHD úplný výmysl neumím posoudit. Tomu, že by pan učitel Hnizdo moc ADHD žáků neměl docela věřím. Tím, že řada rodičů za ADHD schovává svá selhání při výchově si jsem jist.

slovo "řada" bych ve vaší poslední větě nahradil slovy "drtivá většina".

Sama mám děti ....poměrně velké věkové rozdíly a vidím, jak se společnost ve výchově posouvá. Tedy nemohu sklouznout do tvrzení, že "tenkrát" bylo všechno jiné. Co vidím jako veliký problém, že děti se málo hýbou a chybí jim domácí povinnosti - jednoduše řečeno - po nějaké odpracované činnosti dítě vidí výsledek svého snažení a je to pro něj hrozně moc motivující, přináší to pocit uspokojení a ....vybije při tom energii. Pokud nějakou práci dělá s rodiči, sourozenci, prarodiči atd. , tak k tomu ještě přibyde nutnost komunikovat, utužovat sociální vazby. Dneska když dítě zaměstnáte nějakou fyzickou prací, tak se na vás ostatní budou koukat jako na vykořisťovatele dětské práce. Děti mají všechno na podnosu, o nic se nemusí snažit.

V USA je nadopují práškama a mají pokoj. Učitelé jsou spokojeni a rodiče také.

Skvělá zpráva, že jsou ještě i učitelé bez diagnózy.

Meli jsme ve třídě kluka ktery měl papír od psychologa ze neudrží pozornost atd. V té době to snad ještě nebylo nazýváno adhd. Zajímavé bylo ze chlapec neustále vyrušoval ve všech hodinách kromě hodiny třídního, ktery mu pri prvním jeho výstupu řekl ze jestli v tom hodlá pokračovat ze si sním poradi ručně a stručně. Od té doby se psychická porucha v hodinách třídního nevyskytovala. Tím chci říct ze děti dokazi taky byt vychcane a když zjisti ze neco funguje rádi toho budou využívat.

My jsme měli v práci člověka, který jednoho dne odjel do nemocnice a už se nevrátil. Člověk by z toho nabyl dojmu, že není dobré jezdit do nemocnice. Samozřejmě děti s ADHD nejsou hloupé, ADHD se vyskytuje na všech škálách IQ, jsou schopné být vychcané jako jiné děti. Jenže tady se všichni rozčilují, že si někdo dovolí diagnostikovat dítě a že se pak mává nějakými papíry. Berou takovou zprávu jako konec. Konec nároků na něj či osvobození dítěte od klasické a přísné výchovy. Přitom taková disagnostika je naopak začátek. Začátek v pochopení důvodů "zlobení" a schopnosti s takovými dítětem pracovat, aby z něj vyrostl fungující nezlobící člověk. A ta práce rodičů, učitelů nespočívá v nějakém ustupování, přehnané toleranci atd. I dítě s ADHD a především ono potřebuje pravidla, protože má větší potíže si nastavit strukturu nějakého řádu. I na dítě s ADHD se může rázně křiknout apod. akorát (a to se týká ostatně všech dětí), by kritika neměla být ironická a shazující. Dítě s ADHD nepotřebuje nějakou přehanou péči ze strany učitele na úkor ostatních dětí, naopak to v něm pak vytváří počit jinakosti, odloučení ze společnosti dětí. O tom jak k těmto dětem přistupovat jsou popsány stohy internetového prostoru, není to nejsnadnější věc na světě ale ani nejtěžší a kdo chce, ten se vzdělá a spolupracuje s rodiči. Jinak co se týká běžného laického pocitu, že vlastně stačí přísnost, dítě je málo mlácené, slehala liberální výchova atd. Různé poruchy jsou diagnostikovány třeba u jednovaječných dvojčat, které mají stejný přístup rodičů a bez ohledu na to, zda je ten přístup liberálnější nebo konzervativnější, je jedno dítě v očích okolí za nevychovaného spratka, zatímco druhé vychovávané naprosto stejně, může jít do finále soutěže o nejlépe vychované dítě v okrese. Některé věci, kteří si mnozí myslí, že se vyřeší selským rozumem, jednoduše vyžadují větší důvěru laiků odborníkům. To platí napříč lidským věděním ...