Ano koedukovaná a nekoedukovaná rodina, takže nakoedukované maželství, takže stejnopohlavní školy a manželství, no a jsme u segregace, v tomto případě dobrovolné.

Dodnes se pamatuji, že když se projednával zákon o snížení hranice trestní odpovědnosti dětí, jak do toho homosexuál Pospíšil šikovně strčil i snížení hranice pro ochranu dětí před sexuálním zneužíváním a jak potom vytrvale dělal, že tyto 2 hranice spolu nějak souvisí. Že by byl Pospíšil právníkem tak hloupým, že by nerozuměl tomu, že hranice pro ochranu dětí, např. před alkoholem, drogami, kouřením, sexuálním zneužíváním nijak nesouvisí s hranicí pro trestní odpovědnost, to se předpokládat nedá, tady musel být úmysl a tím úmyslem nejspíš byla snaha homosexuálů dostat se legálně k mladším chlapečkům.

Nakonec to dopadlo tak, že kvůli Pospíšilovi zákon schválen nebyl, protože on na snížení hranice ochrany mládeže před sexuálním zneužíváním trval.

Tady za tou vytrvalou snahou, aby homosexuální páry mohli uzavírat naprosto rovnoprávné manželství bude převážně také jen snaha dostat se k adopcím cizích dětí. Že se tady bude časem i prosazovat norský "pokrok" s vykrádáním dětí z rodin a přerozdělování je jinam, třeba kvůli "xenofobii, homofobii atd..," rodičů, tak tady je varování monsignora Piťhy naprosto racionální a reálné.

A co kdyby si homoušci našli biologickou matku, která jim dítě odnosí, pak budou v rodném listě zapsáni zcela po právu ;-)

Myslím, že většině lidí, kteří toto téma moc nesledují, nedochází, o co přesně homosexuálům jde. Oni to slovo tak "nutně" potřebují proto, že chtějí pro sebe prosadit možnost ADOPTOVAT cizí děti !!!

A zásadně nesouhlasím s tím, že je to jen a jen záležitost těch dospělých.

Musí se preferovat zájem a PRÁVA DĚTÍ !!! Dítě ke svému dobrému vývoji potřebuje 2 vzory - mužský/otcovský a ženský/mateřský!

Jak mohou bezvadně vychovat muži budoucí ženu, matku ?

Jak můžou vychovat dvě ženy budoucícho Chlapa ?

Děti se učí NÁPODOBOU !!!

Přesně tak, chtějí rovnoprávné manželství, aby potom mohli státní správu honit po soudech, že jsou diskriminováni a že jsou při adopcích upřednostňovány rodiny normální.

Osobně bych řekl že adoptovaný chlapeček dvěma pánům, u kterých příroda pořádně popletla sexualitu, to je hazard z osudem dítěte, co když jsou pánové orientovaní na velmi mladé chlapce, nebo dokonce děti a chtějí si vychovávat sexuálního partnera V heterosexuálním manželství by tohle nešlo, tam je vždycky ten druhý rodič na kterého by se dítě mohlo v nouzi obrátit o pomoc.

Milí diskutéři, snad mi prominete můj - seniorským věkem odůvodněný - pohled (asi spíš nadhled) na celou "problematiku". Trvání sexuální apetence v jakémkoli lidském pojetí je z hlediska lidského života něčím tak zcela zanedbatelně krátkodobým, že je až s podivem, kolik lidí z toho dokáže udělat "zásadní problém", zasluhující si - jen Bůh či jiný "zakladatel" vědí proč - tolik pozornosti. Ona totiž ta (jak to nějak kulantně říci) touha po pudovém chování vyšumí postupem času naprosto stejně mezi páry homo či hetero, a nastupuje chování racionální. Čili z mého pohledu jde jen o jediné: Člověk neschopný zařídit si sám rozumný chod svého budoucího života v době, kdy je z naprosté většiny pod vlivem pudů, ten bude po vychladnutí vášní jenom hloupě vykřikovat, že mu celý svět křivdí...

Ono je to velice individuální, paní Zelená.

Není málo těch, kteří sexuální apetit neztrácejí ani ve vysokém - dokonce i povážlivě vysokém - věku.

Sex dost dobře nemůžeme prezentovat jako pud. Je to spíš unikátní kulturní fenomén, který se vyvinul na troskách pohlavního/rozmnožovacího pudu, který jsme pozbyli, protože ho k ničemu nepotřebujeme: na rozdíl od všech ostatních živočichů se totiž rozmnožujeme z racionálního rozhodnutí. Proto jsme také ztratili to, co je pro pohlavní rozmnožování živočichů nezbytné a typické - říji. Říje je pravidelné období, kdy příslušný neurohumorální systém aktivuje pohlavní pud, který dočasně zcela ovládne chování zvířete v zájmu zachování rodu. Nás k zachování rodu nevedou instinkty, nýbrž vědomí.

Manželství se skládá z manžele a manželky, kdo bude kdo? Když budu říkat můj manžel, tak budu automaticky manželka a když budu říkat moje manželka budu automaticky manžel. Pro stejnopohlavní páry budou muset vymyslet něco jiného, tohle už mají obsazeno a rezervováno heterosexuálové.

Manželství resp. manželský pár tvoří manželé: tedy manžel a manželka, případně dvojice manželek nebo dvojice manželů, jestliže to páni poslanci náležitě prohlasují.

Není na tom co řešit, a není ani co měnit, pane Steine. Na všechny to stávající názvosloví sedí dokonale.

No zkrátka homosexuálové jsou prý naprosto zdraví a normální, pár homosexuálů je prý naprosto zdravá a normální rodina, není prý žádný rozdíl mezi mužem a ženou, není prý žádný rozdíl mezi IQ Evropana a Afričana atd. a je zakázáno tyhle svaté "pravdy" nějak zpochybňovat např. nějakým hnusným vědeckým výzkumem.

A kdo tomuhle nevěří je hnusný homofob, xenofob, genderofob, extremista a neměl by zastávat žádnou funkci ve státní správě, školství, soudnictví.

To má člověk dojem, že náboženské fanatiky jsme vyhodili dveřmi a oni se nám vrátili ověnčení humanitními tituly oknem a zase kážou ty svoje dogmatické nesmysly.

Nakonec tohle dopadne tak, že kdo si nevyzkouší "zdravý a normální" homosex, tak nebude v kavárně cool, bude to "zaostalý a nevzdělaný" venkovan.

Začíná to vypadat tak že kdo nepoužívá análního otvoru k jiným než normálním účelům je prostě vadný!

Manželství je svazek muže a a ženy. Je vcelku jedno, jestli to chápeme i v nějakém mystickém nebo magickem smyslu, nebo čistě materialisticky. Samozřejmě lze uzákonit, že manželství je i svazek dvou mužů, nebo dvou žen, stejně jako lze uzákonit, že od zítřka je i zvíře strom, lze i zavést sankce pro ty, kteří budou odmítat nazývat zvíře stromem, ale zvíře bude pořád zvíře.

To se vám moc nepovedlo, pane Hluštíku: rozdíl mezi zvířetem a stromem jednoznačně určuje biologie, a žádný název na tom nemůže nic změnit.

Naproti tomu obsah pojmu manželství určuje legislativní předpis, vzniklý z relevantního úmyslu nebo dohody, a biologie ani žádná jiná "přírodní" kategorie v něm nehraje roli.

V případě manželství stejnopohlavních jedinců pak desatero nedává smysl - nepožádáš manželku bližního svého a kdo je kdo teda? Otázka je také, kdo si koho bere a kdo se vdává.

"Nepožádáš manželku bližního svého" už tisíce let ignoruje každý, kdo pojme úmysl manželku bližního svého požádat. Osud tohoto přikázání je od samého počátku stejně beznadějný jako osud podobného "Nesesmilníš". Historický rozdíl spočívá jedině v tom, že dnes už se k oběma imperativům neváže povinné ukamenování.

Už jsem tady napsal, že matrimoniální terminologie slovanských jazyků odráží postavení ženy, která v křesťanské tradici představuje bezprávné stvoření druhé kategorie. "Ženatý" je muž, který si pořídil svou vlastní ženu, a "vdaná" je žena, která se poddala svého vůli muže. Ta označení naštěstí nepotřebujeme, neboť je bezezbytku nahradí pojmy "manžel" a "manželka", jejichž obdoba je v ostatních evropských jazycích standardem.

Tady by měla zasáhnout EU, na tuzemském rumu nemůžeme mít napsáno rum, protože to prý není ze třtiny, na pomazánkovém másle nesmíme mít napsáno máslo, protože v tom není máslo a stejně tak dva homosexuálové nemohou používat název manželství když ve svazku není chlápek a ženská.

Chlápek a ženská nejsou manželé. Ty z nich udělá teprve sňatek, jehož podmínky a pravidla určuje zákon - a zákon není nic jiného než dohoda. Náš parlament příslušnou dohodu v našem zastoupení právě projednává.

Když se dohodneme, že sňatky budou uzavírat i stejnopohlavní partneři, pak se i oni po sňatku automaticky stanou manželi (nebo manželkami). Na smyslu a účelu manželství to nic nemění: tím je a nadále zůstane specifická podpora rodiny ze strany společnosti.