"Monika Hašková přišla do jiného stavu až ve čtyřiceti letech."

Jo, to jsou ty dnešní trendy, mít dítě ve věku dřívějších babiček, pak to takhle dopadá.

Jo, Běláková tomu rozumí.

Z lékařského hladiska obrovký úspěch, z lidského určitě taky, je úžasné, že je bez následků a že měla v první třídě samé jedničky je taky fajn a přeji ať se daří i nadále. Ale z novinářského hlediska je označení premiantka třídy poněkud nadnesené. Mám o 10 měsíců mladší dceru a samé jedničky měla v první třídě o 3 roky dříve a rozhodně bych jí neoznačil jako premiantku, ostatně ve 4. třídě už měla jednu dvojku. Anička měla odklad, to je asi celkem pochopitelné a nejspíš jako jedna z mála ho měla i oprávněně. Samé jedničky s ročním okdladem, pokud se srovnává s o rok a více mladšími spolužáky, je standard, prostě normální zdravá holka, tak proč ta superlativa? Jestli bude premiantkou se ukáže až na druhém stupni.

Velká radost je jistě na místě. Vzhledem k závažnosti tématu mi však článek připadá notně nevyvážený..Vyzdvihující nízkou porodní úmrtnost..To je však podle mne jen jedno z podstatných čísel..Ta další podstatná jsou ta která říkají, kolik z přeživších dětí jsou bez postižení a kolik a jak těžkých postižení si tyto děti nesou až do konce života..Kolik jich přes veškerou péči zemře v nízkém věku..Jak stoupá riziko takovýchto postižení s rostoucím věkem matek..Jak stoupá riziko těhotenství pro samotné takto staré matky..atd..Ale to už by nebylo tak růžové čtení, že..

Hezký příběh.

Znám i takový, kdy po zjištění genetické vady plodu (XXY) "paní doktorka" přesvědčovala těhotnou, že si má dítě nechat, že "bude inteligenčně průměrné", jenom bude mít nenormálně dlouhé končetiny.

Dodnes mě mrzí, že jsem jenom zíral.

Ano , zázrak se stát může, ale světová zdravotnická organizace nedoporučuje zachraňovat děti pod 500 g porodní váhy. To riziko, že bude trpět mnoha chorobami je příliš velké a navíc se tím oslabí populace. Ono je obtížné říci matce :"Vaše dítě nebudeme zachraňovat, protože je málo pravděpodobné, že bude zdravé", ale asi by se to dělat mělo.

Maminka si splnila sen ale o zdraví dítěte je ještě předčasné mluvit. A o následcích které to bude mít pro ně a jeho potomky se nejspíš nikdy nedozvíme.

Tak 450g měli naše štěňata po narození. Neumím si asi ani představit tak malé mimčo... Narození je zázrak a toto je zázrak na druhou...

jen víc podobně pozitivních příběhů

Pozor, zde raději méně (děti pod 500g se vzhledem k očekávaným komplikacím nemají zachrańovat, a to i přesto, že se sem tam stane něco podobného).

Těhotenství ve 40 letech, natož první, s sebou bohužel i v dnešní době nese velká rizika. Jsem rád, že to v tomto případě dopadlo dobře.