Není to snad jedno, jestli přijme země vodu, nebo ne?

Co s tím jsme schopni udělat?

Nic.

Až zaprší, tak se vše vrátí postupně do normálu.

Před nějakými 12 lety, jsme měli i tři dovolené za sebou, kdy propršelo celý červenec a v podstatě celé léto.

Dnes zase neprší.

Ale opět se to obrátí a bude zase celé léto pršet.

Nemá smysl o tom pořád spekulovat.

Mě toto počasí vadí méně, než chladné a propršené léto.

Mohli by se experti domluvit, dle jednoho sucho zabrání záplavám, druhý zas tvrdí že sucho záplavy způsobí.Čemu pak má člověk věřit

Cože? To máte odkud?

S nejvyšší pravděpodobností jste je vůbec nepochopil.

Napsal jsem to již níže, ale přesto zopakuji:

V Německu se spolčují malí farmáři do skupin, kdy pěstují bio-potraviny a chovají zvířata za přísných bio-podmínek, kdy je zaručeno, že až do porážky se zvíře chová dle zásad odpovídajících přirozenému chovu a ne jako v chovných fabrikách.

Příklad je Demeter, nebo Bioland. Tyto potraviny jsou pochopitelně mnohem dražší, než ve čtvrteční nabídce v Kauflandu, ale stále více lidí je ochotno za tyto potraviny zaplatit férovou cenu a díky bohu hodně mladých lidí, kterým je jejich zdraví a osud zvířat milejší, než 20 deka bůčku.

Tyto skupiny zakládají společné obchody potravin, provozují internetový zásilkový obchod.

Je mi ale jasné, že něco takového by zatím v Česku nefungovalo, protože díky takovým lidem jako prezident Zeman je slovo bio skoro hůře vnímáno, než nadávka. V Česku je zatím láce důležitějších, než hodnotné a do budoucnosti orientované sedlačení.

DOTACE - bez nich by tyhle nesmysly zanikly.

Výpočet ekonomiky malé farmy platí na celém trhu EU.

Takže první natáhneme meliorace a odvodníme vlhká místa a pak se divíme, že nemáme vlhká místa a země nechce vodu ani nasáknout?

A jak vysvětlíte že tomu je i tam kde to melioraci nikdy nevidělo?

K čemu takové články když na to naši eurofarmáři stejně kálí?! Hospodaří na pronajatém a jediné co je zajímá jsou dotace za ucelené plochy. Z Čech se brzy stane polopoušť osázená akorát tak skladišti a překladišti.

Stačí si spočítat ekonomiku malé rodinné farmy, hospodařící řekněme na 20 hektarech.

Výnos potravinářské pšenice je cca 9 t/ha, výkupní cena 4700 Kč/t, 20 * 9 * 4700 = 846000 Kč.

Od toho odečtěme osivo, náklady na naftu, odpisy,... a vidíme, že bez dotací neuživí ani jednoho člověka.

Samozřejmě mohou mít i živočišnou - jenže kuřecí, vepřové, hovězí, mléko,... se prodává pod výrobními náklady.

Malé farmy jsou ekonomický nesmysl, a proto má Evropa tak velký strach z otevření trhu zemědělskými produkty s USA.

No, tak dokavaď bude premiérem Babiš, tak nevěřím, že se bude omezovat pěstování řepky. A asi ani po něm. Ať už někdo vynalezne nějakou tu superbaterii pro auta...

Před měsícem tu psal jiný "expert", jak vyprahlá půda překvapivě vsakuje asi 90 procent srážek. Tak já už vážně nevím.

To jste to zřejmě špatně pochopil, špatně jste si to přečetl.

Nejsem odborník, ale s opakováním názoru, že půda vodu téměř nevsákne nesouhlasím. Přívalové deště se tu a tam objevily i v posledních dnech a voda se vsákla (napršelo ca 30 mm během hodiny). Problém je, že půda je prohřátá a tak se zase rychle odpaří.

Ano, nejste odborník. Toho bych se být vámi držel.

Jsem zvedava, kdy prijdou na to, ze ubytek energie, ktery vzdusnym proudum odebiraji vetrne elektrarny, se musel nekde projevit.. Stavime vzdusnym proudum prekazky a pak se divime, ze od more jde malo vlhka..

Daleko větší vliv má start kosmických raket.

Ale obojí je zanedbatelné.

Myslime si jak jsme vsichni nejchytrejsi. Casem tym vedcu dospeje k nazoru, ze nelpsi je trojpolni hospodarstvi vymyslene ve stredoveku.