Tak tento Brekot zde skutečně scházel. Jejich platy jsou mnohonásobně vyšší právě z důvodu aby se zaopatřili na stáří. Pokud to nezvládnou pak je to jen a jen jejich problém. Každé státní peníze, které by jim v tomto měli pomáhat je jen vyhazováním peněz.

To že jsou "diskriminování" na trhu práce je k smíchu. Protože potom je diskriminován každý kdo nemá kvalifikaci na práci, kterou chce dělat.

Za mě je celý brekot k smíchu a sportovci by měli začít přemýšlet samy nad sebou nikoli nad financování státem.

Pokud mají něco v hlavě, tak se o sebe postarají. A připravují se na to i při své sportovní kariéře.

No a ti ostatní, pro které bylo důležitější jaké fáro budou mít u své vily, jaký gel napatlat na prázdnou makovici a kde si řádně do makovice něco nalít, tak o těch se pak píšou takové ubrečené články,...

I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále!

Lidem žijící pod heslem "ono to nějak dopadne" doporučuji kouzelnou dětskou knížku "Cvrček a mravenci". To že je určena pro děti není handicapem, ba naopak. Popisovaná problematika je zde názorně vysvětlena. Myslím, že by mohla podobným projektům zabránit.

Vrcholový sportovec - je živnostník. Klempíř, instalater z principu totéž, živí se tím. Sportovec je jednopoužitelný, s riziky zranění, (možná 10 let), ale pořád s.r.o. Skončí a na vyjímky půjde mimo obor. Pokud se prozíravě nezajistil - Studia - kapitál - Vstoupí na trh práce a stane se zvláštním druhem zboží. Jako kdokoliv. Pokud je na výběr, mezi ním a nezkušeným absolventem školy - Bral bych samozřejmě absolventa. Nic neumí, ale "To je jeho přednost" - dá se vyformovat. Sportovec může mít přednost v houževnatosti a cizích jazycích. Obávám se, že takových je málo a celkově je to málo. Ty sebevraždy , pak svědčí o jejich totální slabosti - Strach z toho skutečně opravdového a hezkého - Skutečného života ! ...

No to je zase článek! Copak by chtěli personalisti přímo upečené profesionály na přesně požadavané pracovní zařazení za pětku měsíčně. Personalisté to je ten nejslabší článek v řízení firem. Celých 20 let věděli, že je doběhne pokles porodnosti z počátku 90. let a co udělali? Seděli na prdelích a mysleli si, že to za ně někdo vyřeší - nejlépe stát - manažeři na baterky.

Vrcholově jsem sportoval, profesionální smlouva s nadprůměrným příjmem, vše během studií na VŠ do 25 let, kdy to šlo skloubit dohromady. Po VŠ jsem se musel rozhodnout, dál být profesionální sportovec, s tím, že tak 10 let to bude celkem fajn život, ale protože zas taková hvězda, abych se zabezpečil, nejsem, tak po 10 letech budu začínat někde od nuly, nebo to hrát dál jen pro zábavu a věnovat se kariéře v práci. Rozhodl jsem se pro práci.

Jestli to bylo dobře nebo ne, někdy váhám. Z hlediska financí určitě, z hlediska emocí a prožitků spíše ne.

problém je taky v tom, jaký sport člověk dělá, ono ani olympijský vítěz třeba v hodu oštěpem nebo prvoligový fotbalista se nezajistí na celý život

Nezlobte se, ale dnes by zaměstnavatelé těžko odmítli schopného odborníka jen proto, že sportoval a vzali místo něj nezkušeného absolventa. Problém je spíše ten, že v mnohých oborech desetiletá a větší pauza znamená, že o tom už vlastně nevíte vůbec nic a doškolovat staršího je mnohem horší, než vzít absolventa s čerstvými informacemi ze školy a doškolit si jeho, nemluvě už o mzdových nárocích absolventa a bývalého sportovce ve střeních letech

Ne každý zamestnavatel považuje člověka ve čtyřiceti za "starce" a preferuje dvacetiletého kluka.

„Zaměstnavatelé je vnímají diskriminačně, hůř než absolventy..."

No to jsem sokovan, ze cloveka, ktery ma v nejlepsim pripade 20 stare informace neuprednostni pred clovekem, ktery prave vysel ze skoly.

Samozřejmě jde o trh práce a ne o olympiádu taky by nějaký soustružník nebo svářeč nebyl ihned a bez nějakého zkušebního období jen tak přijat do prvoligového klubu hokejistů nebo fotbalistů. Trenéři by také nejspíše požadovali jisté záruky výkonnosti na hřišti. Nechápu tedy stezky, když je to samé na druhé straně požadováno také.

steZky?