Doufám, že už nikdy nebudeme loutkový stát Kremlu.

Doufám, že nejenom Kremlu! Zatím to však tak nevypadá.

Jsme loutkami znovu!

Dubček byl slaboch, při rozhovoru s Břežněvem se zhroutil a Ruské vojáky k nám prakticky pozval:

http://www.68.usd.cas.cz/files/dokumenty/edice/813.pdf

"Dubček: Už minule jsem vám řekl všechno a teď mohu jen opakovat, co jsem už dříve řekl, že svoláme plénum, že plénum je třeba připravit a k tomu potřebujeme čas. Jestli si myslíte, že vás klameme, přijměte opatření, jaká uznáte za správná. To je vaše věc.

Brežněv: Podívej, Sašo, opatření, která budeme považovat za správná, nepochybně přijmeme. A ty správně říkáš, že to je naše věc. Ale protože to není jen naše věc, ale věc společná, pak bychom tato opatření lehčeji přijímali, kdybyste ty a tvoji soudruzi byli více otevření a řekli, co je to za opatření, která od nás očekáváte.

Dubček: Všechny otázky můžeme řešit svými silami. Ale jestli myslíte, že je nutné přijmout opatření, prosím, přijměte je."

Podobně pan Zeman popisuje předválečné evropské vládce jako zbabělce. A pak se podělá strachy, když na něj nějaká baba vyvalí balóny.

byla to jen zástěrka a krytí boje komunistů o moc, který měli mezi sebou - n o a ti co nakonec vyhráli se neštítili ani vlastizrady, nakonec té se neštítili i ti co prohráli

Češi jsou zvláštní.

Až by litovali Slánského že dostal špagát... přitom to byl vrah Horákové a Píky.

Komunista jako komunista, dobrý komunista je jen...

Rád by připomněl dnešním bijcům migrantů, že tento rok znamenal útěk sta tisíc Čechoslováků za hranice za účelem politického azylu - a Německo a zbytek světa nás přijmul se solidaritou a pochopením.

Jak jsme se jim odvděčili dnes?

Proč směšujete části historie (a nejen naší!), XX. století, se současností

Kdo věřil plamenným plkům reform. kom, byl naiva. Až zákonitě to tehdy dopadlo tak, jak to dopadlo. Tehdy ještě nenazrál čas ke změnám. Ani tehdejší geopolitic. situace to neumožnila, a nebyl zájem na změnách ani z jedné strany tehdy nekompromisně biopolár. světa. Riziko destabilizace nárazník. pásma tehdy nebylo zájmem ani jedné z tehdy vedoucích velmocí. Kdo tehdejší dobu opravdu(!)zažil, a nepodléhal snům a přáním, ten zůstal realistou

Právě jste krásně vydefinoval normalizačního pokakánka

Čo bolo, to bolo, těrazky máme kapitalismus a demokracii a já jsem rád, že jsem se toho dožil, protože tenkrát to vypadalo na tisíc let.

Nic nikdy nebylo, není a nebude na tisíc let, ani na věčné časy

Tak se dívám a kovaní soudruzi zasedli k diskusi a mínusu.

Takže bych tedy k nim měl jednu otázku. Kde se prosím vzalo období normalizace tolik nových kádrů a jak je možné, že před listopadem 89 měla dva miliony členů. A to byli jací ti kovaní nebo umírnění nebo jen kariéristé.

Ba ne neexistuje umírněný komunista. To je stejné jako umírněný muslim. To je pouze dočasné chování v případě potřeby získání vlivu.

Tak políbit rudou knížku a do mě.

Stačí se podívat na soudruha Babiše a jeho rodinu.

Alebo si prečítat ́ Mráz přichází uz Kremlu, na písal Zdeněk Mlynář, jeden z autorov akčného programu.

Bohužel chtěli reformovat nereformovatelné.