je fakt, že klimatické změny už viditelné jsou. Důlky mravkolvů dříve bývaly k vidění tak leda dole na nejteplejším konci JV Moravy. Dnes už je uvidíte úplně běžně okolo Brna.

Možná by prošla nová pozemková reforma. Vytvořilo by se např. desetileté přechodné období a po něm by se řeklo, kdo obdělával pole např. 7 let, tomu bude pole natrvalo přiděleno. Kdo na něm nehospodařil, alespoň 5 let, tomu bude odebráno a pak najímáno obcí/krajem/státem jiným zájemcům. Ke lhůtám by se přičetlo i deset let před přechodným obdobím, aby se zvýhodnili lidé, kteří už na polích hospodaří teď a omezily se spekulace. Samozřejmě čísla jsem si vycucal z prstu, konkrétní hodnoty by měli určit odborníci, kteří mají přehled, jak to dnes funguje, kdo pole (zne)užívá apod.

To zavání příliš levičáctvím, to nemůže projít. Doufám.

Řepka, řepka. Babiš,Babiš

Výrobu biopaliv v ČR začala v roce 1993 podporovat vláda Václava Klause, státní dotace tehdy prosadil ministr zemědělství Josef Lux, který tak chtěl pomoci českým zemědělcům. Evropská unie pak schválila kvóty pro příměsi biopaliv do pohonných hmot v květnu roku 2003 a směrnici dále upravila dalšími normami v roce 2005. První krok k povinnému přimíchávání biopaliv v ČR učinila na popud EU česká sněmovna a v roce 2007 schválila povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot s tím, že v roce 2010 měl být poměr biosložek v palivech zvýšen, což se také (i díky lobbingu českých zemědělců) stalo.

Clanek tradicne o nicem, blaboleni o suchu co nic neresi, ktere se tady stava uz kazdodennim chlebem, ale ta diskuze plna expertu :-)

Musíte začít u sebe.

Když to udělá 5 milionů lidí, mnohé se změní k lepšímu.

Třeba navrácení aleje podél silnic sníží větrnou erozi v okolí silnice. A není tam problém s vlastníky pozemků (zpravidla je vlastní stát či jeho složky), než navrácení alejí do polí.

To se zase čeká, až nám to dá stát befelem? Proč už dávno zemědělci nevrátili na svá pole remízky? Je 30 let po revoluci a pořád jen nadáváme na komunisty, kteří to zapříčinili scelováním polí. A co nám doteď bránilo to dát do pořádku?

Každý má začít od sebe. U nás za poslední 2 měsíce včera pršelo teprve potřetí, odpoledne 11 minut a navečer 15 minut. Já s přítelem jsme v tom dešti lítali jak pominutí a chytali vodu od sousedů v našem bezprostředním okolí, kteří mají okapy svedené přímo na ulici a voda z jejich střech odtéká do kanálů. Vodu jsme pak rozlévali na obecní trávníky. Takže i taková maličkost, jako nachytat si dešťovou vodu, je pro některé lidi problém. Oni mají přece vodu v kohoutku, to stačí.

Možná by nebylo od věci zavést do škol nějakou osvětu ohledně přírodního prostředí místo multikulti (pokud to už existuje, tak se omlouvám, mám už děti odrostlé a vnoučata zatím nemám, tudíž nejsem v obraze).

Musíte na vlastníky pozemků. Zemědělci bez jejich souhlasu nic sázet nemohou - jedině na svých pozemcích.

Ale máte pravdu - 30 let zde běží program pozemkových úprav, a bez velkého zájmu vlastníků pozemků.

Zatím se každý zabývá žvaněním a nikdo činností.

Jako kdysi za komunistů probíhay tyto změny pod dotacemi, dokonce i rozorávání mezí bylo svým způsobem dotováno - komunisté sami dodali traktory a pluhy a zaplatili traktoristy, tak i dnešní změny zpět musí probíhat pod dotacemi.

Dobrovolně do toho nikdo nepůjde, protože pro majitele a zemědělce by šlo o likvidační částky i o likvidační dobu, kdy během těchto úprav a nějaký rok potom by pole produkovala málo nebo vůbec.

Takže chybí jen vypracovat plány, sehnat dotace a začít.

Mnoho opatření lze udělat jen s minimálními náklady a úředním šimlem. Například využít zkušenosti ochránců přírody, kteří zahrazují hluboké meliorační strouhy pro vytvoření tůní pro obojživelníky, že omezení vysušování rašelinišť a bývalých mokřadů.

Pokud tuto praxi zařadíme i mezi akce navýšení hladiny spodní vody v hluboce odvodněných lokalitách a systém doplníme tak, aby v případě zemědělských sklizní a klíčových prací bylo možné hladinu podpovrchové vody snížit (upustit vodu v tůních), není to nic nákladného.

Vrátit humus do půdy bude prakticky sebevražda - elektrárny přijdou o zdroje na le ́peletky

Vzpomínám, když jsem býval kluk, bývaly v Plzni obvyklé odpolední deštíčky. Protože přicházely v době, kdy šli škodováci z práce, říkalo se tomu deštíčku "škodováček". Ještě když jsem studoval bývalo obvyklé, že se počasí na víkend zkazilo, aby mohlo být v pondělí zase krásně. Nebyl to pocit, potvrdili nám to profesoři, opíraje se o statistiku. V té době se pálilo to nejméně kvalitní uhlí, odprášeny byly jen ty největší zdroje znečištění, o odsíření se teprve potichoučku začínalo mluvit. Průmysl vychrlil obrovské množství zplodin, které způsobily odpolední deštíček. Přes týden se ty zplodiny v ovzduší tak nahromadily, že z toho propršel celý víkend. Vše to souvisí s množstvím kondenzačních jader v ovzduší. Popílek zkrátka napomáhá kondenzaci vzdušné vlhkosti. Síra z našeho hnědého uhlí nejen tvoří kyselinu siřičitou a sírovou, ale i aerosoly, které odrážejí sluneční paprsky, čímž zemi ochlazují.

Narodil jsem se po rozorání mezí. Doufám že nikdo nepochybuje o tom, že to byl tvrdý zásah do přírody. Zažil jsem ale monstrakce zvané meliorace. To byl pro vodu v přírodě možná ještě větší podraz. Dnešní řepko-kukuřičné zrůdnosti tomu pouze nasadily korunu. A že 80% polí obdělávají nájemníci situaci pouze dokresluje. Doplním pouze o jedno přísloví: "Pronajmi člověku pole a za 10 let ho změní v poušť. Prodej mu holou skálu a on ji za 10 let změní na kvetoucí zahradu."

Neustálým opakováním pravda nevzniká. Čím podle vás tak polím škodí řepka?

poruučíme větru desti, to už tady bylo

Proč si raději nepřečtete článek, než se pustíte do psaní, co

Zhoubné změny začali bolševici rozoráním mezí a vytvořením 100hektarových lánů a úspěšně v nich pokračují bývalí estébáci pěstováním řepky.

Během revoluce v 1989 byli nejhlasitější práskači a agenti StB. Vůbec nic se nezměnilo. Bývalí práskači, členové KSČ a agenti StB jsou těmi největšími komunistobijci. Z takových lidí je mi opravdu úzko. Ale co už. Ještě že mají ty komunisty a Babiše, aby si měli do koho kopnout.

Raději nic neměňte.

Zatím všichni, kteří chtěli krajinu měnit změnu k lepšímu neprovedli.