Tak peníze AŽ na prvním místě že!!

Dělat asistenta je velmi dobrá a úžasná věc.Ale jeich plat je téměř k neuživení.A tak se ani nedivím, že ti lidé nejsou.Je blbý, že pojišťovny nehradí vozíky v plné výši.Či jiné pomůcky.Ačkoliv jsou to zdravotní pojišťovny.Oni raději zaplatí za interupce a pilulky které ničí lidský život....

Název članku není pravdivý. Možná by bylo lepší, kdyby tam byl napsáno-200 Čechů do 60 let. v článku je popsána jen jedna diagnóza, ve skutečnosti je lidí odkazaných na vozík mnohem víc. Ti starší se už ani nechtějí zapojovat do běžného života, stačí jím, když se někdo o ně postará a distanou se k lékaři. Ale i to je problém, protože do některých zdravotníckých zařízení se člověk na vozíku nedostane bez pomoci 2 lidí. Když musíte vozičkáře nosit po schodech, taky ne vždy to jeden asistent zvládně. Musí to být silný asistent. Vozíčkář, o kterého se nepostará rodina, má minimální šanci přežít.

Moravanů do 60 let se to netýká?

Já bych to neviděl tak kriticky, zvláště když máme tolik politických NGO, které chrání práva utlačovaných minorit, šíří pravdu a lásku v dikci EU a libertariánů...

Těmto lidem má stát pomáhat a ne posílat vojáky do Iráku & Afganistánu nebo na prevenci pro migrantům v Africe.

takže: "mladík" (nie vo význame farby) sa opije, autom vletí na zástavku MHD, niekoho zabije, niekoho zmrzačí.

štát ho lieči, dá mu upraviť byt, prispeje na kadejaké pomôcky, .-..-

a ako cyklista sa stane zlatým na paralympiáde, oslavujú ho, dostane peniaze, automobilka dáauto, obletujúnho ...

a tých ktorých obral o život, zdravie, matku, ... si nik nevšíma.

Byli pojištěni?

Obecně je péče o nemohoucí a je jedno, zda jsou to lidé po úrazu nebo těžce nemocní, kteří jsou 24 hodin denně odkázáni na pomoc druhého člověka ze strany státu na okraji zájmu. Tato péče není ze strany státu dostatečně finančně zajištěna. Příspěvek na péči ve čtvrtém stupni závislosti je nedostačující a péči zajišťuje nejbližší rodina, na asistenty prostě prostředků není dostatek. Stát bohužel nepřispívá na potřebné a hlavně důstojné prostředí k životu na vozíku - upravené vozíky, bezbariérové sprchy atd.. To, co není v jejich zabulkách nezaplatí, rozhodují o vás úředníci, kteří v životě na vozíku neseděli nebo se o nikoho nemohoucího nestarali. Zcela se vytratil zdravý rozum, empatie a hlavně ocenění těch, kteří bojují s těžkým hendikepem i těch, kteří se o ně starají. Kdo vymýšlí různé vyhlášky týkající se nemohoucích? Vyhlášky, bohužel jsou další bariérou pro tyto lidi a jejich pečující rodinu. Proto musí žádat o peníze nadace a nebo pořádat sbírky, aby mohli důstojně žít.( a tím myslím, aby měli zajištěny základní lidské potřeby), Pak je něco špatně.

“Dnes mají lidé na vozíků téměř stejné možnosti zapojit se do běžného života jako ostatní.”

Autor asi zadneho vozickare osobne nezna, jak muze napsat takovy nesmysl. Moznosti vozickaru jsou samozrejme obrovsky omezene v porovnani se zdravym clovekem.

Žiji v Irsku a přístup Iru k lidem s tím či oním omezením je věc která z pohledu rozumného Čecha vyvolává obdiv a však zde je je to chápáno jako přirozenost.

zůstaň v Irsku , tady došly prachy na všechno