osobně mezi balicí a balící nevidím rozdíl, všechno vyslovuju dlouze, tak jak mi zobák narostl.

A když budete prodávat třeba „žehlící prkno“, dopustíte se tím klamání spotřebitele, který si může myslet, že to prkno samo žehlí.

chtělo by to znovu nastudovat, jsou tam nějaké nesrovnalosti a chyby

Ještě že 90% lidí stačí z matematiky trojčlenka.

A kdo dá Pythagorovu větu a sinus kosinus?

Většina z těhle pravidel je naštěstí relativně automatická, nebo jsou to hodně známé výjimky, ale "balicí papír" (a ostatní podobné) jsou pro mě novinka. Asi jsem byl zrovna nemocnej :) A moc mi to přes pusu nejde teda.

Bylo by záslužné, kdyby se místo "návodů" jak se prát s češtinou s češtinou poprala nejdříve samotná redakce MfDnes a zopakovala si základní pravidla toho, jak se do češtiny převádí nebo nepřevádí = píší se v originále úřední názvy zahraničních subjektů.

Zameťte si nejdříve před vlastním prahem a potom poučujte jiné.

Za předváděný "pravopis" by často dostávala jednotlivá tištěná vydání NEDOSTATEČNOU, jelikož jediná pravopisná chyba = známka o stupeň dolů ... alespoň tak nás před desítkami let v socialistické základní škole cepovala náročná, leč spravedlivá soudružka učitelka - a proto jsme ji měli rádi.

Moraváci s ji/jí a ni/ní problémy nemají. Krátký tvar je jen spisovně řečené ju resp. ňu. (Mám ju rád. Dáš mně na ňu číslo? )

Češi mají úplně stejnou nápovědu, tu/tou. Ale některým je to houby platné. A poslední dobou se rozmáhá tvar "oni ví", ačkoliv česky se řekne "věděj", moravsky "vijou" a spisovně "vědí".