Je zvlastni, ze nekterym neni vhod, ze pani Horakova bydlela v dome ktery drive vlastnili Zidi. Nikomu ale nevadi, ze nasi oligarchove si v privatizaci privlastnili majetek, ktery byl ukraden komunisty v roce 1948.

V diskusi se tady probírá, že i děti disidentů často klidně studovaly, nezapomínejme tedy, že vždycky hrály velkou roli taky známosti, a jestli někdo na někoho něco věděl, spousta soudruhů byla umazaná třeba ještě z války - viz tolik odsuzovanej Major Zeman, kde se to dalo najít taky mezi řádky- nezapomínejme že třeba náš nejúspěšnější polistopadový ambasador Michael Žantovský /USA, Izrael, UK/ si za normalizace klidně studoval v Montrealu, protože papínek byl velvyslancem ČSSR v OSN

Já bych řekl, že to nebyla vila Horákové, ale že tam ta paní byla pouze v nájmu

Pamětní desku paní Horákové odhalila Československá strana socialistická, která byla v době jejího odsouzení součástí vládnoucí Národní Fronty spolu s KSČ a Lidovci a nesla tak spoluvinu za odsouzení paní Horákové. Dnešní nástupnické strany KSČM a Lidovci by s měly ze svého bývalého vládního partnera vzít vzor a také paní Horákové odhalit pamětní desku.

Šéf každé složky tehdejší NF byl komunisty dosazený člověk. Čili vedoucí úloha KSČ se uplatňovala i u takového spolku chovatelů. Takže by tam těch cedulí muselo být hrozně moc.

Aha, takže Horáková bydlela v arizovaném domě po Židech? No, tomu bych moc velkou propagaci nedělal

Milada Horáková neušla však pozornosti gestapa a 2. srpna 1940 byla společně s manželem zatčena, avšak za práci v ŽNR. Po zjištění napojení na odboj byla tvrdě vyslýchána a bita, pro gestapo však bez úspěchu. Dva roky byla zadržena na Pankráci a na Karlově náměstí, po atentátu na Heydricha byla převezena do Malé pevnosti v Terezíně, kde později vedla oddělení tamější „marodky“, což jí umožnilo relativně volný pohyb po lágru. Zde se znovu setkala se svým vzorem Františkou Plamínkovou, později popravenou. Z malé pevnosti v Terezíně byla v červnu 1944 převezena do Lipska a poté do Drážďan. Soud s Horákovou se konal v Drážďanech v říjnu 1944, kde se sama hájila v němčině. Prokurátor jí navrhl trest smrti, který soud nakonec změnil na 8 roků káznice. Ten si odpykávala do dubna 1945 v ženské věznici v Aichachu u Mnichova (v Horním Bavorsku), v blízkosti Dachau, kde ji osvobodila americká armáda

Podle katastru nemovitostí dům vlastní společnost PETROM s.r.o., jejímiž společníky jsou:

paní Petra Komárková (rok narození 1963, 50% obchodní podíl),

pan RNDr. Roman Rosenberg, CSc. (rok narození 1961, 25% obchodní podíl) a

paní Věra Rosenbergová (rok narození 1938, 25% obchodní podíl).

Zajímavé by bylo promluvit si s paní Rosenbergovou, která by si na paní Miladu Horákovou mohla pamatovat.

Ale přesunutí adresy " o ulici vedle" přeci nebránilo tomu, aby se protestující scházeli "o ulici vedle", že. Ale žádní protestující a vzpomínající prostě nebyli

U nas se protestuje az od roku 1989.

Komunistom to bez lzi proste neslo...a nejde

Ani iným to nejde.

Škoda, že demokraté nedokázali vrátit domu jeho adresu

"Tehdy tam ale byla v nájmu a Komárková dům koupila až v privatizaci bytového fondu na začátku 90. let." opravdu vtipné... a možná to ani nebylo drahý

Určitě nebylo. Stát se rád zbavoval zdevastovaných a zanedbaných objetků, což byly v Praze skoro všechny starší státní byty.