Zemědělcům nepřeje počasí už 2000 let. Na svoji činnost dostávají dotace ,tak proč by měli dostávat ještě kompenzace, ať diverzifikují svoji výrobu do více oblastí.

Zemědělci kteří nevědí co by za své plodiny chtěli budou ještě navíc dál okrádat ostatní občany kteří platí daně.

Zemedelec ma byt pojisteny !!! Pokud neni pak ma smulu !!!

Nam taky suchem opadala jablka. Zazadam so o dotace...

Kompenzace za co? Za sucho? Já jsem letos díky horku propotil o 100% triček a košil víc a museli jsme tedy více prát - kde se mám přihlásit o kompenzaci?

S tím ničením krajiny ve velkém začali naši předkové. Stačí podívat se na mapu jak vypadá řeka Morava pod Otrokovicemi. Je z ní stoka. Přímé koryto které dokonale zesiluje povodňové vlny do ničivých záplav a odvádí vodu z krajiny co nejrychleji.

To nejcennější - orná půda, která vznikal astaletí - je z polí odnášeno, erodováno větrem. Namísto pěstování plodin, které vracejí do půdy dusík, se chemicky hnojí. Rostliny pak "chytají" živiny na povrchu a neprokořeňují do hloubky.

Těžká technika pěchuje půdu, tkže po dešti se vtvoří povrchová vrstva, po které vláha sjede pryč, ani se nevsákne. Zato s sebou bere ornici.

Za drancování přírody mohou zemědělci sami, ale větší roli v tom má stát: ten se měl postarat, aby to nedošlo k těmto koncům.

Stopadesít let meliorací a zpupného "poroučení" přírodě nese své neblahé ovoce.

Mě letos na zahrádce uschly 4 sazenice rajčat, 2 papriky, a ze 3 řádků petržele vzešly jenom 2. Kde se můžu přihlásit o kompenzace?

Aspoň vidíte, jak dopadne úroda, když nezaléváte a spoléháte jen na déšť. Zemědělcům musí, v absolutní většině, stačit voda, která spadne zhůry.

Nejsem zemědělec, ale na venkově žiji celý život. Na naše pole se dostal "hlad po penězích". Pěstovat řepku je výnosné a tak s tím začali hlavně zemědělská družstva. V okolí vidím malé zemědělské usedlosti o 80 až 200 hektarech, ale žádný sedlák nepěstuje řepku. Ti sedláci mají totiž z půdě vztah a nechtějí si jí znehodnotit. ZD jsou ale v rukách "zemědělců", kteří se za ně jen vydávají. Až znehodnotí půdu, že se z ní stane poušť, tak půjdou jinam. Takové plochy se už u nás začínají objevovat.

Řepka z agrotechnického hlediska není tak špatná plodina. Má rozsáhlý a hluboký kořenový systém. Po sklizni a zaorání i s pozklizňovými zbytky významně obohatí půdu o organický materiál, zlehčí ji a víceméně zastoupí nedostatkový hnůj. Tím významně zlepší protierozní vlastnosti půdy. Je to jedna z mála plodin, která jde na odbyt a přinese zisk, takže se nelze divit, že se pěstuje v takovém měřítku. Ve fabrikách se taky snaží vyrábět výrobky na kterých vydělají a nemají ztrátu. Na druhou stranu je potřeba poměrně velké množství chemické ochrany proti plevelům a chorobám, což logicky přírodě moc nesvědčí.

No, nejvice znicili zemedelci pole a urody bezhlavym sazenim repky, dotovanych rostlin a jine plodily bez ladu a skladu, bez znalosti zemedelstvi, jen za ucelem zisku proti zvykum a vedomostem pred Listopadovym Vitezstvim lidu 89...

To je tak, kdyz se to ridi Selskym Rozumem, ze pane Bures, vy zemedelce od panaboha....