Místo abychom se z minulosti poučili, pořád vyhledáváme staré piečky (neshody) a pořád se tady na diskuzích obviňujeme ze sympatiích komunistů, němců američanů, rusů. A schválně píši vše malými písmeny. Ale málokdo dokáže situace reálně zdokumentovat. Celé 20 století bylo velmi složité než aby se vyjádřilo několika větami v této diskuzi.

? To je právě ta snaha poučit se. Otázkou je jak a z čeho? Jedni by oprašovali Moskvu, druzí Vídeň, třetí stěhují zpět české Němce. Co je tady složitého?

Postarat se o vdovu se sirotky je svate, Bohu libe.

Tomu říkám "Rozdáno na ferbla"

Pana Korábka, by měl Zeman vyznamenat in memorian, na hrdinství se nemá zapomínat, proto nejsem schopen přijmout nějaké pochody smíření, protože Sudetští Němci, kteří byli bez viny, mohli v ČSR zůstat. Pochod z roku 1945, byl za hranou, ale taková byla doba a nenávist Čechů a Moravanů byla pochopitelná. Není se za co omlouvat, pokud se podíváme na politiku Němců v Protektorátu.

No jo nenávist.....máte ji evidentně dost...

Je dobře připomínat takovéto činy zejména s ohledem na skutečnost, že dnes někteří lidé (třeba Brno) se opět klanějí Němcům a omlouvají se jim, že jsme je po válce odsunuli do jejich domova. Trochu zapomínají, že pokud by Němci válku vyhráli už by moc Čechů nežilo

Odsun byl chybou, většina Sudetských Němců zde žila více jak sto let před příchodem Hitlera k moci Je také pravdou, že mnoho Československých policistů a strážníků, vykonávalo svoji službu i v době Protektorátu ve službách Němců. A nebyli pouze hrdinové a vlastenci, ale i ............! Viz případ osudu " Tři králů" Ale případy profese voják, policista jsou známé i z pozdější doby. Nejen doby po roce 1948, ale i leden-srpen 1968 a září -listopad1989 ! A kolik vojáků a policistů z Husákovi doby vlády dosloužilo za Havla, Klause a Zemana

Děkuju za pěkný článek.

České četníky stříleli Češi. Bez toho je to kapku neúplná a zkreslená informace a zavádějící diskuse. Třeba Mašíni nebo Luža (také synek vojáka z povolání). Myslím že hlavní problém měli s českými četníky čeští vojáci.

Generála Lužu doporučuji nastudovat. V ilegalitě vydával plamenné rozkazy pro české důstojníky, jak je jejich povinností bojovat se zbraní v ruce za vlast a nenechat se zajmout bez boje. Na konci války bylo snahou otupit moc nacistů a protektorátní četnictvo bylo "německou" ozbrojenou silou. Odboj měl snahu před chystaným povstáním připomenout četníkům pojem "kolaborace" a zahnat je z ulic. Probíhala proto série přepadů četnických stanic. Šlo o šíření strachu a získání zbraní.

Generál Luža měl být kontrolován v hospodě a po vzoru svých rozkazů se pustil do přestřelky s četníky, kdy byl zastřelen. Následně jeho ruská partyzánská partička s Lužou juniorem přepadla četnickou stanici, vylákala do pasti i nesloužící četníky a všechny je za Lužu popravila.

Koneckonců, tak jak to zdůvodňuje Mašín, má pravdu. Do určité míry.

Kdyby ti četníci zkontrolovali generála Lužu klidně a bez rozruchu, nic by se pravděpodobně nestalo. Jenže oni vtrhli do hostince jak přepadové komando, Luža proto sáhl po zbrani a nastala tragédie.

Na rozdíl od akcí Mašínů byla následující odvetná akce partyzánů zaměřena na konkrétní četnickou stanici, jejíž členové se zdiskreditovali nemístnou horlivostí.

Při přepadech četnických stanic šlo hlavně o zbraně, naprostá většina četníků po spolupráci s okupantem netoužila ani předtím.

Jak se to vezme, někteří i horlivě spolupracovali. Tak jako u většiny vojenských a policejních složek jde individuální myšlení v horké chvili stranou a důležité je velení/vedení složek, pokud se daji na stranu vítězů, tak jsou z nich hrdinové, pokud na stranu poražených, tak jsou z nich syčáci.