Nedělám Babišovi advokáta. Dostal se do té kaše vlastním přičiněním a sveřepostí svého macho komplexu, který ho nakonec dotlačil až k nevěrohodné, neúčinné, a nakonec i dost hysterické sebeobraně. Navíc ještě naivně podcenil mnohokrát osvědčenou metodiku politických podrazů, a ty ho za to poprávu semlely.
Včerejší parlamentní exhibice byla tak mučivě trapná, že jsem po necelé hodině odpadl, byť mám silný žaludek a snesu leccos. Teď nás tedy zřejmě ještě čeká parlamentní debata nad nezákonně pořízenými záznamy soukromých telefonátů neznámého původu a pochybné autenticity. Jako by těch ostudností už včera nebylo dost, parlament ještě uspořádá pavlačové přetřásání paparazziovského úlovku.
To všechno stačí na to, abych zase jednou šel k volbám, a hlasoval pro ANO. Ne kvůli tomu, že bych si Babiše bůhvíjak cenil, ale abych aspoň tím nepatrným příspěvkem vyjádřil své zhnusení ze skandálního předstírání křišťálově čistých mravních zásad, jaké tady už několik měsíců předvádějí vrcholní političtí představitelé "tradičních" stran. A taky za to, že si jejich přičiněním politická scéna uzurpovala role amatérských vyšetřovatelů, státních zástupců i soudců, ačkoliv ústava tyhle funkce svěřuje kompetentním profesionálům.
