Tak již jsem tu s dnešní rešerší od profesora Untunlicha,který se nám vrátil z výletu do středomoří. Z fotky se hned zaradoval, když zaviděl že se jedná o obrázek z rodinného archivu. Takže hezky popořádku, Nacházíme se v Chomutově u Mostecké Brány, jelikož do Chomutova se provdala teta otce Fritze Untunlicha, Agnes. Její otec Oswald Untunlich, Fritzův pradědeček je tím bělovlasým a bělovousým pánem, který hledá cosi v náprsní kapse. Teta Agnes je potom hned vlevo s deštníkem v klobouku, a bystrému oku neujde že, mezi nimi v popředí se nachází ženich Ernst Machek, kožešník který se vyučil ve Vídni, kde si změnil jméno z původního Arnošt Mašek, jelikož se tak prý jmenoval sňatkový podvodník původem z Prahy a s těmi stejnými jmény byly neustále nějaké mrzutosti. Zde je strýc Ernst provádí po Chomutově, svém rodišti, a o každém domě uměl hezky mluviti. Podle něj se v kavárně vzadu vpravo stavil Albrecht z Valdštejna s Trčkou a Illovem na kávu, když se jel nechat slavně zavraždit do Chebu. Prý snad se strachoval aby vrah měl čistou a ostrou zbraň, aby snad z toho nedostal otravu krve, nebo nedejbože něco nechytil, znáte to třicetiletá válka na hygienu moc nebrala a začínat na onom světě jako marod, není jistě nic příjemného, dost na tom že už jste po smrti. V hotelu Carni naproti byl podle strýce Ernsta dozajista ubytován Jan Želivský před porážkou v bitvě u Mostu, po které prý tam byl zase ubytován vítězný míšeňský markrabě Bedřich. Želivský nechal Bedřichovi vzkaz ..počkej, Míšeňče, já se vrátím, až si v Praze hlavu trochu zchladím... Markrabě Bedřich si vzkaz uschoval, a o nějakou dobu později na něm škrtl poslední slovo a místo něho napsal srazím. Zmíněný vzkaz pak vydražil jako kuriozitu a za vydražené peníze postavil v Míšni první porcelánku. Leč zábavný strýc Ernest dlouho tetě nevydržel, brzy po svatbě, dostal telegram z Brasilie že jeho příteli tam krachuje cukrovar. vzal tedy věno, rodinné úspory a odjel mu pomoci... a již se nevrátil...
