A máme tu stále opakující se lež o zpomalující se čínské ekonomice. Ta zatím roste rychleji než v kterékoliv zemi Západní Evropy.

Jestli roste pomaleji než dříve, tak prostě zpomaluje, i kdyby rostla rychleji než západní.

Kdo průběžně sleduje dění v Číně. Je s ní v nějakém průběžném kontaktu. Ten vidí, jak dynamicky se Čína rozvíjí ve všech oblastech. To, že se v téměř dvoumiliardovém státě občas něco nepovede je úplně podružné. Tohle je rozhodně nezastaví.

1,37 miliardy jsou téměř 2 miliardy?

predevsim za to muze, ze elektrina je potreba i v jin dobe, nez kdyz fouka vitr. pani zelemi "odbornici".

Dotaz na Rádio Jerevan : Slyšel jsem, že v Sovětském svazu roste kukuřice jako telegrafní sloupy.

Odpověď RJ : Ano je to pravda, někde dokonce i hustěji

Klasická ukázka "práce" zdejších medií ...

Vezmu článek ze seriozního zdroje, vytáhnu z něj co se mi hodí do krámu a ještě to blbě/nepřesně přeložím ..

originál viz:

https://www.nytimes.com/2017/01/15/world/asia/china-gansu-wind-farm.html?src=me&_r=2

"vysoké vedení" místo vedení vysokého napětí je fakt prvotřídní překladatelská perla .

Názorný příklad, jak prachy ovlivňují podhled na alternativní zdroje a to dokonce i ve státní ekonomice.

Napadlo mě jestli se ty větrníky nebudou významně podílet na globálním oteplování: v takovém množství budou jistě výrazně ovlivňovat proudění vzduchu, který pak bude ménně ochlazovat okolní zem, a tím pádem jeho teplota bude stoupat... nějaký odborník (fyzik, ne klimatolog) by měl konečně provést přesné výpočty jak můžou velké větrné farmy ovlivnit teploty ve svém okolí.

Tak pod ně dají solární panely a je po problému.

"potřebu investic do výstavby vysokého vedení"

Přeloženo translatorem? Nemá tam být spíš vedení vysokého napětí?

Ono to vyjde v podstatě nastejno, čím vyšší napětí je, tím je i větší vzdálenost vodičů od sebe a od země :-). Jinak samozřejmě věcnější by bylo, kdyby uvedli vysoké napětí a ne vedení. Idnes chce zpravidla zaujmout čtenáře, proto do článků vkládá tyto prvky, aby čtenáře nevyvedl ze střehu. Často se idnesu daří upoutávat i nadpisy, které jsou sice pravopisně správné, ale slovosled je takový, že si nadpis musí člověk několikrát přečíst, aby pochopil, co jim chtěl autor vlastně říci :-)

Vídím na "pole" větrníků v Rakousku rozseté od hranic k Vídni, a ač je větrno, tak se spíše netočí a rakouskou zelenou energii nevyrábí. Asi se u kapitalistů někde stala chyba.

To je tak,když ideologie zvítězí nad zdravým rozumem. Horší je,že nám to nutí také.

Zatím je to tak, že Čína rozvíjí stejně rychle větrnou i jadernou energetiku. Tyto dva nízkoemisni zdroje by spolu s vodními měly co nejrychleji snížit emise (hlavně opravdových škodlivin), které dusí čínská města. Zásadní problém u větrných zdrojů je, že fouká většinou v místech, kde není průmysl a aglomerace, které by elektřinu potřebovaly. To je problém nejen Číny, ale i Německa. Je potřeba postavit příslušná a velmi dlouhá vedení a ta jsou nákladná a také zásahem do krajiny. Tyto náklady je třeba do ceny elektřiny z větru započíst. Že je to věc zásadní, je vidět i v Německu, kde probíhá Energiewende už 16 let a celou dobu se ví, že není možné využít větrníky na severu, pokud nebude propojení s Bavorskem. A nutná vedení se ještě nezačala stavět a pořád je otázkou, kdy tedy budou. Už nyní se musí v ideálních podmínkách větrníky na severu vypínat. Naopak, když nefouká a je jako teď, tak téměř nic nedodají a Německo jede na uhlí (podrobněji zde http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-co-lze-vycist-ze-serveru-s-daty-o-vyrobe-elektriny-o-nemecke-energiewende a http://www.osel.cz/9094-co-nam-soucasny-podzim-rika-o-moznostech-nemecke-energiewende.html ).

Čína se s podobným problémem u větrníků, a v ještě větší míře, potýká také. U ní však vsadili na komplexní rozvoj nízkoemisních zdrojů, takže je šance, že se postupně poměrně rychle emise docela dramaticky sníží. Podrobněji, jak to vypadá s jadernou energetikou nejen v Číně, je zde http://www.osel.cz/9174-jadern-energetika-na-prahu-roku-2017.html .

Už několik lidí upozornilo na to, že v článku se míchá výroba a výkon (jednotky GWh a GW). Větrný park o výkonu 20 GW opravdu nevyrobí desetkrát více elektřiny než Temelín.

Cina pri stavbe paterni prenosovy soustavy dava prednost stabilnejsim zdrojum. Staci se podivat na to, jak prenasi elektriku z velkych vodnich elektraren v Yunnanu a Hubei smerem k pobrezi (treba ten HVDC projekt z 3G je celkem zajimavej).