Bylo by značně nebezpečné a konfrontační konotovat NATO do subjektu světové politiky, tím jsou členské státy. Pokud se chce J. Stoltenberg vyjadřovat k politice, tak by se měl raději snažit osvojit si myšlení pro buducnost světa. T.j. zejména překonávání umělých bariér rozdělujících svět a nerovnosti, rozvijení spolupráce a ne konfrontace vč. odzbrojení, budování efektivního system mezinárodní bezpečnosti na bázi OSN apod.
A pokud jde o Krym? Anexe není jen násilným připojením, ale může být na základě projevu vůle národa resp. obyvatel s využitím práva na sebeurčení. Není asi sporu o tom, že stabilitu státu, regionu nelze zajistit bez respektování právě práva na sebeurčení. Jest-li tedy je prokázáno, že obyvatelé Krymu se ve svém referendu dobrovolně rozhodli pro oddělení od Ukrajiny (i přes platné znění ústavy Ukrajiny a ústavy s tím obvykle z administrativně mocenských důvodů nepočítají), je potřeba to respektovat. Jinou věcí může být postup Ruska v tomto kontextu, které by mělo dořešit sporné otázky s Ukrajinou smluvní cestou.
