Do roku 1989 se to tam jmenovalo Náměstí 25. února, všichni ale mluvili o Zelňáku, podobně jako ulice vedle byla vždy Masaryčka, i když oficiálně Třída Vítězství. Nabídka trhovců je dnes sice hodně bohatá, s kovovými stolky, které tam byly celoročně ale zmizely i babičky a další drobní pěstitelé z okolí Brna, kteří tam prodávali svoje výpěstky, sazenice rajčat a další. Tuny banánů a pomerančů ještě celkem nedávnou dobu sice překryjí, stejně jako rekonstrukce povrchu apod., ale stejně jako tam dávno není právnická fakulta, Želňák je už dnes trochu jiný Želňák.

To máte jak s Rondem. Pořád je to Rondo, ikdyž se to jmenuje Kojot nebo DRFG aréna. A kdby se to v budoucnu pojmenovalo Václav Havel aréna, tak to pro místní bude pořád Rondo.

Jako desetiletý nezvedený klučina lozíval s kamarády po té kašně, tenkrát nám ani nikdo nehuboval. No, uplynolo půlstoletí a v nynější době kamer a obecní policie by byl už ze mne recidivista a máma by měla starosti se "sociálními" pracovnicemi. No a tenkrát jsem naopak dostával od trhovkyň sem tam něco na zub, podle co zrovna dozrávalo a pohlazení po hlavičce...

Ojojoj, kde ty doby jsou! Dnes bych za to svá robátka přerazil

Zelný trh v Mostě

Brno, Zelný trh.

Léšňačky vygómly alobal, když se tahali na rynku o desoš...

Kemo, nepi tu vasrůvku, chčijó do toho morgoši!

...a zkalení borci do teho blijó...

Chachá! Mé nádherné milované rodné město - Brno a Zelňák!

No, já si teda pamatuju, že to na Zelňáku nebyly Líšňačky. Ty paní, co volaly na maminku "Mladá paní kopte hróšek!" si přece říkaly Léšňačky. Nĕjak nám ten rodný jazyk chudne.

Jeďte dál na Moravu, zvlášť na Hané, Slovácku i Valašsku se nářečí stále drží. Krása!

Zelňák v Brně

Nějak koukám na to foto, že ona to bude to bude zase Běta Ouzká, zásobovačka nevěstince "U měsíčků", co tak posledně praštila Eman lahví? No jistě, je to ona!