Zaplať pámbu za českou kotlinku.

Kapitalismus Japonsku přináěí více škodí jak je přínosem.

Jo nesměj si rozřezávat břicho, když na něco nestačí.

Jsem si uvědomil proč Japonce nemůžeme ekonomicky dohonit. U nás se totiž hodiny pouze fakturují. U nich i odpracují. ;-)

Tak u nás je to statisticky to samé. Ovšem jen statisticky. Jsem si vzpomněl na ten vtip, jak umře pětatřiceti letý právník, stojí před nebeskou branou a povídá: "Sv. Petře, to musí být nějaká chyba! Vždyť jsem mladý, zdravý, sveho bohatství jsem ještě neužil! Podívejte se do té vaší knihy!"

Sv. Petr zalistuje a povídá: "No, chyba musí být někde tam u vás, dole. Oodle vyfakturovaných odpracovaných hodin Vám musí být minimálně devadesát jedna let!"

To tam taky buduji komunismus?

Bývalý kolega není rozhodně Japonec, ale přes to má neustále přes 100-150 přesčasových hodin měsíčně. Do práce chodí 7 dní v týdnu, i o svátcích. Přes den jí jen suché rohlíky, protože na oběd prý nemá čas. 6 let jsem mu to rozmlouval než jsem odešel do jiné firmy. On má nejspíš pocit, že svou obětí povznese celou firmu. Přitom je jenom obyčejný zaměstnanec, nikdo to po něm nechce, dokonce ani jeho šéf. Nechápu ho. Workoholik. Těžký případ.

Tak třeba ho práce baví a dává mu smysl života. Jiný třeba tráví dlouhé hodiny na golfovém hřišti a také je to jeho smysl života. Co je lepší a co má větší význam? Každému co jeho jest...

Zato mají vysoké HDP...

A my zase vysoké DPH. ;-)

Asi by bylo dobré, kdyby se zde objevily názory těch, kteří tuto kulturu poznali. Známý, který tam pracoval pro automobilovou firmu, potvrdil, že Japonci jsou ve firmě od rána do večera, ale ve skutečnosti pracovní výkonnost poloviční ve srovnání s kolegy z Evropy, kteří si denně odpracovali "normální" pracovní dobu. Přestože polovinu pracovní doby prospi (myšleno nejen obrazně), vedení musí mít dojem, že jsou pro firmu nepostradatelni.

Ano, a po práci se ještě jde "utužovat kolektiv" s kolegy do nějakého podniku a v práci se druhý den musí být včas (dříve než šéf), takže se domů někdy ani nestihne a nevyplatí jít. Rodinný život tím trpí, demografická křivka je špatná, Japonsko stárne a vymírá. Přesto je práce symyl života, pomoc společnosti je smysl života, konvence, pořádek a tradice jsou smyslem života. A o co jde? Každý má svůj smysl života, i u nás .....

K bližšímu poznání japonské mentality mohu doporučit zajímavou knihu od Evropana, který v Japonsku studoval a následně 14 let pracoval pro firmu Mitsubishi.

Niall Murtagh: Modrooký zaměstnanec japonské firmy

http://www.databazeknih.cz/knihy/modrooky-zamestnanec-japonske-firmy-14991

Ono je to vše trochu jinak. Právě jsem se vrátil po delší době z Japonska a je třeba vzít v úvahu také jinou mentalitu Japonců, pro které je práce smysl života a kteří i když pracovat nemusejí (třeba důchodci) po práci nebo lépe řečeno nějaké činnosti pro společnost touží a vyhledávají ji a jsou bez ní nešťastní a do práce (třeba přes víkend a i když nemusejí) jdou, protože prostě svojí prací žijí. Kdo u nás píše o spoustě lidí, kteří zemřou na svých chatách, při svých sportovních aktivitách, při svém obvyklém lenošení? Opět je to mediálně zkreslený článek.