Jo, jo heterosexuální rodina je pro každé dítě "strašlivým" nebezpečím, v bezpečí je jen chlapeček ve "zdravé a normální rodině" dvou homosexuálů, kteří se rozhodli že si budou hrát na tatínka a maminku. Tedy takto se nám to snaží dneska namluvit.

Opak je pravdou, v normální hetero rodině je vždycky jen jeden muž, který když je psychopat může teoreticky ohrozit dívku, a ta má vždycky ještě možnost hledat pomoc u matky, ve "zdravé" homo "rodině" je toto nebezpečí pro chlapce na 2x násobku a dítě nemá šanci hledat pomoc u nikoho.

Dávat homosexuálům možnost adoptovat chlapce by byl nezodpovědný hazard.

To bych chtěl tedy podrobně vidět metodiku průzkumu, který došel k takovýmto výsledkům.

Já ji chtěl vidět taky, ale přímo na stránkách té agentury sem našel jenom článek k té metodice. Asi pro příště už budu ignorovat články médií, kde nebude odkaz na primární data.

Protože minimálně musí být nějaká systematický chyba metody, kterou použily a to média neuvádějí jenom u politických průzkumů a to jenom někdy.

Ve zdejší diskuzi jsem si i díky paní Bendové zpřesnil názor na to, co vše je znásilnění. Pořád jsem tomu ale nějak nemohl uvěřit, tak jsem trochu hledal.

Pokud je znásilnění v dnešním pojetí toto, tak se nedivím, že téměř každá desátá žena byla znásilněna:

http://www.denik.cz/z_domova/pejskar-sahal-na-divku-u-koni-hrozi-mu-trest-za-znasilneni-20150306-430m.html

protože hrozí?

Dofám, že naslinili.

My se tady bojíme migrantů že nám znásilní ženy, a přitom sami jako národ pácháme stejná zvěrstva běžně, a nikomu to zřejmě nevadí?

V čem jsme tedy lepší???

Jednoduše proto, že to není kulturně zakořeněné jako přijatelné chování a tudíž to vadí.

Zdravím Vás,

zvědavost mi nedala anakoukla jsem do diskuze. Nečetla jsem ji celou, přesto jsem si udělala dobrépovědomí o tom, co tento článek vyvolává v druhých. Osobně si myslím, že jevýzkum od agentury Focus, který zadala Persefona, přínosná v několika směrech.Každopádně jsem ráda, že vyvolal, a snad i do budoucna vyvolá, zájem, rozvířídiskuzi, pozitivní i negativní.

Protože to vnímám jakosprávnou věc, rozhodla jsem se zapojit i já. V minulosti jsem narazila naněkolik osob, které mi byly schopny do očí tvrdit nepravdy typu: "V rodiněnásilí neexistuje"; Vlastní rodiče děti nikdy netýrají,nezneužívají..." apod. Vnímám ono společenské tabu, které ovlivňuje i to, žeženy či muži mlčí o svých negativních zážitcích, které jsou spojeny sesexuálním či domácím násilím. Najednou by byli konfrontováni s předsudkyspolečnosti, s nedůvěrou... Rozhodla jsem se vystoupit z anonymity, protože mě užpolopravdy, předsudky a pomyslné zavírání očí některých lidí přestalo bavit.Podle mne je pro pochopení potřeba, aby se k tématu vyjádřil nejen odborník,ale i člověk, který takovou zkušenost měl.

Ač jsem zde v diskuzinašla dost příspěvků, ke kterým bych chtěla něco říct, vyjádřím se jen k těm, kterénaráží přímo na mou osobu:

"Jan Valenta: Hlavne je zajimave, ze Jesice je (prinejmensim) 32 let, coz znamena roknarozeni 1984 a nize. Dovolim si pochybovat, ze za socialismu bylo moznepojmenovat dite "Jesika"." - Pane Valento, původnějsem v rodném listu měla jiné jméno. Jméno Jesika jsem si před 10 lety samapřidala do svého jména u příležitosti, kdy jsem na matrice měnila i svépříjmení. Takže ano, skutečně se jmenuji Jesika a je mi 32 let.

"Tomáš Holek:Kdo platí tuto propagandu ? Články jako "Znásilnil mne táta","Největší nebezpečí číhá doma" jsou tendenční... " - Pane Holek, abychse přiznala, mě se také nezamlouvají nadpisy, které zmiňujete. Nicméně simyslím, že snad působí tendenčně právě proto, že se najde málo lidí, které stím vyjdou veřejně.

Děkuji za pozornost. JM

Ad Jesika - proc ne? My meli v tanecnich slecnu jmenu Giovanna...

Tomu, že třetina Češek se stala obětí sexuálního obtěžování bych věřil. Jde o šířku definice a sám jsem kolem sebe viděl případy toho, co by šlo brát jako sexuální obtěžování celkem často, v době kdy jsem chodil na diskotéky a podobně.

Ostatně myslím, že mnohem víc než třetina mužů někdy zažila fyzické napadení (podstatná část už v dětství) nebo víc než třetina lidí někdy zažila obtěžování obecně (tedy nejen sexuální). A drtivá většina tohoto se také nehlásí a nevyšetřuje.

U toho znásilnění jsem na rozpacích. Je to obrovské číslo a znásilnění je přitom už celkem vážný trestný čin, který se nedá spáchat jen tak "mezi řečí", jako u obtěžování. Nějak se to neumím představit.

No, co si budem vykládat. Když se zeptá ta správná zaměstnankyně ziskovky těmi správnými slovy a tím správným hlasem, tak řekne každá druhá rozvedená ženská, že byla soustavně znásilňována.

Kdo platí tuto propagandu ? Články jako "Znásilnil mne táta", "Největší nebezpečí číhá doma" jsou tendenční. Seriózní průzkumu ukazují, že nejvíce sexuálního obtěžování dívek je ze strany partnerů matek, kteří žijí s dívkami ze společné domácnosti. A je to i logické, protože se jedná u cizího člověka. U rodinných příslušníku funguje tabu a vědomí, že toto se prostě nedělá. A pokud to někdo dělá tak je to úchyl, který by se měl léčit. Ale toto jsou marginální záležitosti a ty procenta jsou nadhodnocena i kvůli falešným obviněním zhrzených žen po rozvodu. Procento sexuálního obtěžování ze strany partnerů matek je mnoho násobně vyšší.

Tak partner bude asi nejčastější kategorie, i statisticky. Nemyslím, že by článek nějak naznačoval, že většina znásilnění jde ze strany rodičů, to by byla opravdu blbost.

Jen v Česku je každý rok znásilněno přes 7 tisíc žen, ale jen 2% pachatelů soudy potrestají. Lidé přitom mají dojem, že se tyto činy počítají jen v řádu stovek a potrestán je až každý druhý. Z výzkumu, který provedla roce 2015 pro Amnesty International agentura Fokus v rámci kampaně ,,Stop násilí na ženách“ vyplývá, že většina obyvatel má o znásilnění zcela zkreslené představy. Většina respondentů se například domnívá, že násilníkem je nejčastěji neznámý pachatel, který si oběť vybere náhodně. Ve skutečnosti je neznámá osoba pachatelem jen v cca 20% případů - násilí páchá ve většině případů člověk, kterého oběť zná (partner, bývalý partner, příbuzný, kamarád, kolega...). I z tohoto důvodu 9 z 10 případů znásilnění žena, která ho prodělala, vůbec nenahlásí. Průzkum zjišťoval i názor lidí na to, zda je žena za určitých okolností za znásilnění spoluzodpovědná - pokud je například opilá, prochází sama opuštěným místem nebo se vyzývavě obléká. “Ano” odpovídala zhruba třetina respondentů a až polovina dotázaných mužů.

http://www.amnesty.cz/moje-telo-moje-prava/kampan-stop

To je právě to, že muži si myslí že můžou vše a většina jich má o tom co je násilý jiné představy než ženy.

Hm, to je zajimave, to vypada, ze počet zen, které zazily domaci a sexualni nasili poklesl oproti udajum z minulych let, anebo je pruzkum malo dukladne provedeny Ano, uz dlouho policie odhaduje, ze Cesky se ostychaji nahlásit sexualni obtezovani, oshavani atd..a která zena to nekdy v dvu nezazila? A dokonce často nenahlasuji znasilneni . ostych, stigmatizace, necitlivy pristup obeti ze stran policie. A navíc presvedceni vetsiny spolecnosti, ze zena si muze za znasilneni sama.

http://www.avonprotidomacimunasili.cz/o-domacim-nasili/domaci-nasili-v-cislech/

No, ve výzkumech hodně záleží na tom, jak přesně se ptáte a jaká je metodika obecně....

A to, že by těch domácích násilných činů možná i něco trochu ubylo, to mi nepřijde až tak nelogické - čím dál tím víc žen není na svých partnerech ekonomicky závislých, mohou tedy při prvním náznaku nějakého partnerského nesouladu za sebou bouchnout dveřmi a nedojde to tak daleko, jako když ženu/muže společenské konvence a ekonomická závislost vyloženě nutily zůstávat i s partnery, kteří byli nevhodní...