Mám k tomu jenom jednu poznámku: "This earth has enough for your needs, but not for your greeds." p.s. Maheshwaranada

Ona ta idea "ostrůvků divočiny uprostřed urbanizované krajiny", naivní představa, že tyhle dvě věci mohou koexistovat aniž bychom se pořádně nezamyslili nad velmi nejednoduchou otázkou hranice takové "zóny" - a jakým způsobem zajistit její neprostupnost (či naopak prostupnost) pro určité námi vybrané vlivy - je stupněm promyšlenosti (téhle ideje) jejími zastánci a propagátory analogická představě (ideji, dogmatu..) že je možno k prospěchu obou stran mít "no go" zony jiné civilizace uprostřed urbanizované evropské krajiny. "Ostrovy divočiny" - kde platí lidské zákony a právní systémy" běžné tisíce kilometrů od našeho domova resp. běžné zde před tisíci lety. Medvědi v lese za chalupou, pravidlo krevní msty mezi sousedy a další vymoženosti, o které je urbanizovaná křestanská střední Evropa již mnoho set let připravena...

Problém je, že tohle prostě dlouhodobě nefunguje ! (Krátkodobě snad ano, když zavřeme oči nad problémy.) Ani ty ostrůvky "divočiny" nakreslené salonnimi "ekology" na Malé Straně či "vědci" na katedrách jihočeské university. Představa, jak to bude nádherné mít tam časem i medvědy (migrující do kulturní krajiny) a uspokojení nad tím, jak žravý kůrovec nerušeně se rozvijející v zoně úspěšně "zpřírodnuje" toto území likvidací (jasně, jen dočasnou - za 250 let tam bude vyváženě se vyvíjející prales) jeho dosavadního stromového pokryvu. Představa - hodná malých dětí - že to dění v zoně se může vyvíjet jakoby bez interakce

se zbytkem území. (Resp. představa, že tu interakci bude moci řídit nejaký ekologický úřada...) Tohle bude fungovat asi tak úspěšně, jako budou (mohou) expandující "no go" zony trvale "harmonicky koexistovat" s okolím žijícím dle evropských standardů posledních staletí. Oboje může nějakou dobu fungovat, ale jen v mysli multikulturních blouznivců a fanatiků

Salonní ekologové, ekologický úřada... Opravdu ty lidi znáte? Víte, že někteří monoruji životní prostředí na Šumavě 20-30 let? Přečetl jste alespoň jeden odborný článek nebo byl na přednášce?

1. Buďme rádi, že lesů přibývá a zlepšují se druhově. Nejméně lesa bylo na konci 19. století (asi polovina dnešní rozlohy).

2. Je třeba rozlišovat mezi čtyřmi typy krajiny: urbanizovaná lidským sídlem, kulturní krajinou, přírodě podobnou a divočinou. A pro každý najít místo.

Šumava byla normální obhospodařovaná krajina celá staletí, volnou přírodu z ní vytvořil nejdříve bolševik, tím , že z ní udělal odlehlý kraj a nyní zelení fanatici, kteří se rozhodli odtud vyprudit běžné občany. Nemělo by se jim to dovolit, jistě je třeba se k přírodě chovat šetrně. To ale nemá nic společného s ideologickým běsněním zelených fanatických příživníků. Měli bychom si začít kontrolovat, co tahle skupina, za peníze z daní produktivní sféry, produkuje pro společnost užitečného, Mám obavu, že nic.

Pravdu máte jen částečně. Nikde u nás není tolik pralesů, kde člověk či skoro vůbec nikdy nezahoval. Nikdy nebyla Šumava tak kolonizována jako Jeseníky či Krkonoše.

PS: TI "přiživníci" jsou z většiny placeni z darů jednotlivců.

A ještě jedna připomínka. Nejmenovaný představitel Duhy má chalupu v Borových Ladech. Líbilo by se vám, kdyby vám kolem chalupy, rostly nová sídla zbohatlíků?

Ono to není tak černobílé jak to vypadá.

Šumava byla nádherně zelená a všechny lákala - ale: Byla obhospodařována alespoň do té míry, že kůrovec byl okamžitě likvidován a nemohl se tak masově rozšířit.

Louky byly koseny a spásány a světe div se, rostlo tam mnoho chráněných rostlin, za jejichž utrhnutí rozdávali ochránci tučné pokuty. Tyto louky, kde rostla třeba Arnika, dnes zarůstají náletovou dřevinou, mizí z nich motýli a ubývá ptáků.

Všechen les na Šumavě až na pár vrcholových partií a jiných výjimečných území, kde byly nechány stromy pro sběr místního genetického materiálu (semen), dávno v minulosti shořel v kamnech ve Vídni a Praze, či někde jinde. To jsou všechny ty umělé kanály dnes vyhledávané jako turistické cíle.

Nelíbí se mi tak asi jako mnohým jiným návštěvníkům masová a asi ne moc kontrolovaná nová zástavba.

Chápu ale, že návštěvníci chtějí někde bydlet aby mohli vidět hezkou krajinu.

Pokud ponechám les vlastnímu vývoji bez zásahu, tak do lesa nepůjde vstoupit, protože v něm budou různě polámané stromy a neudržované cesty. Jde přeci o bezzásahovou oblast. Kam budou chodit turisté, kteří budou bydlet v nových ubytovnách? Ze Šumavy se stane opět neprostupná Gabreta s pár chodníčky na nichž bude navíc regulovaný přístup.

Takže příště pojede turista jinam.

Místní, kteří přišli díky NP Šumava o práci v lesích a na pilách, a jiné práce tam opravdu moc není, časem přijdou i o práci v těch pár rekreačních objektech.

Ale někteří (hlavně ti, co tam nebydlí a nepracují tam) budou spokojení, jak jsme to krásně zařídili, že na Šumavě a nejlépe na celé, se nezasahuje.

většina kapacit ubytování se přesouvá od místních k majitelům, kteří na Šumavě nebydlí, ani zde nemají sídlo

Co se týká výstavby, tak Správa NP do ní může mluvit už teď. Že to mnohdy nedělá, protože se bojí následných žalob, je věc jiná.

Ani mně se nelíbí haciendy zbohatlíků, které nám rostou za humny, ale jak znám tyto aktivisty, výsledkem těchto opatření by bylo, že by místní nemohl ani do lesa za barákem na borůvky, kdežto prominent, co v tom umí chodit, by si nějakou cestičku stejně našel (rekonstrukce stavby, která spadla už někdy v padesátých letech, výstavba hájovny/infocentra/správní budovy, která se po dvou letech ukáže jako nepotřebná a bude prodána v dražbě atd.).

povolení ke stavbě nesouvisí s potřebností, ale s faktem, zda jde na místě stavět (protože je to např. zastavitelná plocha nebo se bude stavět na základech původního baráku)

Škoda, že to zajímá tak málo lidí a nikdo nevytvořil antipetici. Hned bych ji podepsala

Přesně, nic nepotěší víc než vykácet pár kubíků lesa

Téměř cokoliv, co v současné době organizuje Duha, škodí automaticky přírodě i lidem.

no pokud aktivity Duhy omezí aktivity zbohatlíků, kteří staví v NP jen proto, aby to bylo vidět, že na to mají, tak je to jedině dobře

Rozloha NP Šumava je 680 km2 - rozloha bývalého okresu Rokycany je např. 630 km2. NP Šumava vznikl až v roce 1991, na většině jeho území byla předtím kulturní krajina s hospodářskými lesy. Dnes je prý 30% NP ponecháno přírodě - to je cca 204 km2. Petenti chtějí, aby se tato zóna do roku 2030 rozšířila až na 50%, tj, cca 340 km2.

Soudím, že obě tato čísla jsou příliš vysoká a že vyhánějí lidi ze Šumavy. Od místních jsem tam slýchal: "Nás tu kdysi živil les a dnes tam prakticky nesmíme." A to jen proto, že část "ekologů" si chce dopřát sledování šíleného experimentu jak se kdysi kulturní krajina mění na divočinu. Přitom není vůbec jisté, že krajina se změní na původní prales. Může se tam například přemnožit různá expanzivní nepůvodní flora i fauna. Stojí nám to za to? Jsem tudíž proto, aby bezzásahové zóny v NP Šumava byly spíše omezeny než rozšířeny.

Mne hlavne vadi, ze pod sifrou "ponechat prirode" se ve skutecnosti mysli "ponechat Blahovi a podobnym". Vznika nam tu nikym nevolena nomenklatura, ktera si osobuje pravo rozhodovat, kdo a kam bude moci vstoupit a co tam bude smet delat. Zkratka ekologismus.