Máte tam chybu. Ten bývalý ředitel se nejmenuje Pór, nýbrž Thór. To písmeno, co vypadá jako P, jen má oblouček uprostřed místo nahoře, se přepisuje a čte jako Th.

No to není jenom na Islandu - ve Střešovicích v Praze 6 chtěly již za první republiky koupit pozemek kousek za Střešovickou vozovnou děti Masaryka a postavit tam rodinnou vilu. Bylo ale zjištěno, že se na tom pozemku nachází dávné pohřebiště, tak od toho ustoupily. Za totáče tam pak byla zahrádkářská kolonie. Takový pozemek ale nemohl uniknout pozornosti developerů, takže kolonie byla zrušena a dneska (pohřebiště nepohřebiště) tam stojí luxusní bytový komplex Royal Triangle.

Hřbitov je nejstarší a nejvýznamnější památka naší kultury. Zde bych vyzvedl zejména u nás početné židovské hřbitovy, ty mají tu vlastnost, že si ty pozemky tehdejší židovské pohřební spolky koupily a hroby se zakládaly na věčné časy. Péči o pohřebiště převzal židovský spolek, takže i staleté pomníčky přečkaly až do moderních časů. Mnoho jich bylo rozkradeno sousedy, zničeno nacionálními socialisty, později komunisty, přesto jich ještě mnoho zbylo.

Na křesťanských hřbitovech nejvíce vadí ta nejistota, zda skutečně to odpočinutí bude "věčné", jak svým zemřelým přejeme. Například v Písku je z hřbitova parkoviště v Bakalářích, jinde se odstraňují pomníky těm, kteří už nemají potomky, kteří by se o hrob starali. Za hrobku svých rodičů a prarodičů platím dopředu poplatek v tisícikorunových částkách- to je mnohým potomkům už příliš a nechají své rodiče na pospas nesvědomitým úředníkům. Ti pak to místo prodají dalším zájemcům, případně změní způsob užívání pohřebiště. Nejenom na Islandu, ale i u nás a velmi často.

Taky by se mi asi nelibilo, kdyby staveli hotel na Olsanskych hrbitovech, tak rozhorceni islandanu chapu.