V kostele při svadbě říká oddávající. Žijte spolu, dokud vás nerozdělí smrt.

Vždyť je rozdělila, či ne ?

Obecně to zjevně lidé chápou, ale někteří si asi vůbec nedokážou představit, jak takový život s tyranem vypadá (a to neříkám, že je to špatně). Bez těchto zkušeností však prostě nemůžete soudit, neznáte ten strach matky, která se bojí o své děti a už vůbec se nedokážete vcítit do pocitu strachu dítěte, které se bojí, že přijde o svoji maminku.. A ten strach je z někoho, se kterým se musíte vidět každý den, každý večer, každé ráno. A nikdy nevíte, jestli bude dobře, nebo jestli bude zase, jako stokrát předtím, zle, tak zle, že ani nebudete moct usnout a ve svých deseti letech prořvete dvě-tři hodiny, než vás spánek přemůže.. I když se vám fyzicky nic nestalo (tentokrát), tak psychicky jste na dně. A přejete si, skutečně si to přejete, aby ten člověk jednou pro vždy z vašeho života zmizel..

A pomoc? Nebuďte naivní. Je to strašně komplikované a dokud nedojde skutečně k násilí, které už nelze přezírat, tak jsou to jen dočasná řešení. Bohužel se ten člověk pořád vrací a je to jen horší.

Nakonec jste rádi, že jste dospělí a svobodní. Utečete. A považujete za zázrak, že jste normální, kamarádský, pohodový člověk s rodinou a prckem v postýlce, za kterýho byste položili život.

Skvele napsano. Obet je navic strachem naprosoto demoralizovana a psychicky znicena, chce agresorovi za kazdou cenu vyhovet, ale stejne je to spatne.

Nechapu lidi i zeny - kteri jim to potutelne preji, dokonce je podezrivaji, ze se jim to libi...jinak by preci odesli, ne?

neschvaluji, ale nekdy se nedivim, ze to skonci vrazdou

Na co je právo, které je prokazatelně bezprávím???

Myslím, že zákeřnou vraždu (střelila třikrát do zad) by nikdo neměl omluvit. Jestliže násilí trvalo tak dlouho, mohla/měla ho řešit legálně a dříve, a k vraždě přistoupit až poté, co by se jí úřady vysmály.

Její čin chápu, asi s ním souhlasím, ale je třeba nést za své činy odpovědnost. A tohle bylo úmyslné, promyšlené, proti společenským pravidlům.

Odseděla si několik let, jestli jsem to pochopil. Za tu vinu, kterou popisujete, víc než dost.

Jo, tak takovou zcela vyjimečnou amnestii udělenou pouze pár lidem během několika let, to chápu.

Amnestie a milost je něco zcela jiného.

Co chtěl bay měl aspon jednou za čas teplej oběd?

Jste jednoduše trapný.

Škoda že to tu paní napadlo až po tolika letech... Já bych svoje děti tedy bránila už daleko dřív. Musel to být očistec. A samozřejmě s milostí naprosto souhlasím.

Takže vy by jste od muže neodešla a volila by ste zabití

Jak se to říkalo? Vražda na tyranu není zločinem?

Vražda je stále vraždou - i na tyranu. I tato paní z článku je vrah. Po lidsku chápáno tu mohou být polehčující (nebo přitěžující) okolnosti. Definitivně spravedlivě o každém zabití rozhoduje Bůh - nikoliv naše sympatie nebo antipatie vůči tomu, kdo se zabití dopustil.

Ještě je tu tato důležitá připomínka: Kristus každého člověka, pokud je v tísnivé situaci vybízí, aby tuto situaci neřešil nějakým dalším násilím, ale aby se obrátil na Něho. Za sebe svědčím, že pokud jsem se s plnou důvěrou obrátil na svého Spasitele, vždycky měl pro mne řešení. A s uznáním dodávám, že řešení bylo nakonec geniálně prosté. Tedy takové, na které bych nikdy ani nepomyslel.

jenom nevím proč to trvalo tak dlouho a musela 3 roky sedět..... chudák, ženská, co musela mít za život, a co to muselo být za magora, když se kvůli němu zabil vlastní syn.... pokud je příběh pravdivý, měla už být dávno doma!

Hlavne se ukazuje, ze spravedlnost je slepa a svazana zakony.