Ovšem jeden význam by něco jako organická produkce mohl mít.

Současný směr vývoje výroby, v Evropě zvaný Průmysl 4,0 zruší pravděpodobně ve výrobě a v administrativě většinu pracovních míst s monotónnější jednodušší prací určenou pro lidi s průměrnými schopnostmi a IQ. Protože jejich práce bude nahražena všelijakými automatickými roboty, manipulátory, softwary....

Už dneska tito lidi, aspoň v poněkud chudších zemích jako jsme my, mají problém, viditelný v tom, že zatím sice práci většinou mají, ale za velmi nízké platy. V budoucnu tito lidí ztratí práci úplně, místo několik desítek jejich pracovních míst vznikne pouze několik nových pracovních míst, ale pouze pro lidi s výrazně nadprůměrným vzděláním a IQ - programátor těch robotů, udržbář hardware a software a podobně.

Tyto uvolněné pracovní síly by pak mohla zaměstnat práce v organickém zemědělství. Ovšem jak tyto lidi rozumně zaplatit, aby neměli ještě méně než nyní ve výrobě a jak přitom udržet rozumně nízké ceny jimi vyprodukovaných potravin, to netuším.

Vaše futurologiká vize je naivní.Jistěže vítězí software nad hardwarem. Ale to se bude týkat i celé střední třídy/s nějakým IQ,které nelze využít a které má v oblasti nadprůměru velmi malé procento populace to nebude mít ,co dělat/.

Budoucnost je eugenizace a exterminace lidských zdrojů,cirkulace zboží a služeb bude utlumena a omezena na minoritní elity,zbytek lidí bude využit polootrockým způsobem. Už se na tom pozvolna pracuje.

Nebude zase až taková idylka, organická hnojiva, žížaly, plísně, brouci. organické zemědělsttví vyžaduje trochu jiný přístup. střídání menších ploch plodin, správné osevní postupy, používání přírodních predátorů proti chtivým broučkům, hodně manuální práce.

Výsledek ale může být skvělý přeji Indům hodně štěstí. U nás v ČR toho bohdá nebude, aby státní sektor vyhlásil organickou oblast. To opravdu nehrozí.

Něco jako organické zemědělství totiž znamená návrat do zemědělství před rokem 1975 nebo pokud nebudou ani zemědělské stroje, tak do roku tak 1920 - 1900.

A to by znamenalo, že místo 1 - 2 % obyvatelstva by v zemědělství muselo pracovat tak 60 % obyvatelstva, abychom se vůbec uživili a neměli tady hladomory. Nebo abychom nevynakládali všecnno, co máme, na dovoz potravin.

Všichni ti rozumbradové opáleni světly monitorů, co tak velice rádi u počítače rozumují o organic a bio zemědělství, by v takovém případě, aby neumřeli hladem, by museli okopávat brambory, jednotit řepu, sekat trávu a sušit v létě seno, vyklízet hnůj kravám a prasatům a podobně.

Proč to tedy začali vůbec používat, když je to kontraproduktivní?

Časem to pochopí i Agrofert

Samozřejmě že to funguje i bez tzv chemie. Když je silná kytka, přežije toho hodně. Slabým jedincům se holt musí dávat infůze.

Je to trochu složitější. Samozřejmě, že jsme si uměli vypěstovat jídlo v dobách před pesticidy, kdy kromě toho na hnojení byl jen hnůj. Ale tenkrát se sklidila z hektaru tak pětina toho co dnes. Úplně do těch dob se vrátit nemůžeš, to bys dělal svou práci na prd.

Nevím, jestli miliardová země má dostatek manévrovacího prostoru pro takové experimenty. Ale třeba jim to opravdu vyjde.

Hlavně musíte mít 25-35% populace ochotných se živit zemědělstvím. Jinak musíte dovážet chybějící produkci vyhnání pesticidy ze zahraničí. ...

Do 10% bohatě stačí, když máte dobrou mechanizaci a zavlažování. Menší produkce znamená, že uživí méně lidí a to je jen dobře z dlouhodobého hlediska udržitelnosti lidského hospodaření.

No zrovna tak přemnožený stát jako Indie, no nevím nevím.

Sikkim je takovej malej státeček v horách, asi 600 tisíc obyvatel. Ale stejně si myslím, že je to neuživí přímo. Svoje eko prodávat na západ a sami budou jíst co dovezou ze zbytku Indie.

Z Indie se stala násilná a obludná země feudálního ,kastovního charakteru.Masakry v Kašmíru,zběsilé hony na ženy proti čemuž je chování muslimských chuligánů v Evropě jemným flirtem,pronásledování křesťanů.O nějaké proklamované demokracii nebo duchovnosti se mluvit nedá.O Indii se ale mlčí,protože tím zlým je v oblasti Čína,která oproti Indii je rájem osvícenství. Indie ale jako árazníkové pásmo proti Číně musí být drbána za ouškem.Bluf s organickým státem je ,vzhledem k agrosituaci v této zemi směšný.

V Indii je celkem 29 spolkových států a 7 svazových teritorií. Posuzovat politickou situaci v celé, převážně hinduistické Indii podle jednoho muslimského státu, je poněkud přitažené za vlasy.

Wikipedie říká: "Indie je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem; její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost a jednu z potenciálních supervelmocí." Tudíž, nevím, kde berete ty poplašné zprávy o násilí a feudálním charakteru...

Stát Sikkim je rozlohou druhý nejmenší, je umístěn v podhůří Himáláje, s velmi nízkou mírou urbanizace, tudíž návrat k původní formě zemědělství nebude zas tak velkým "skokem" a tento experiment je předurčen k úspěchu.

Dnešní pesticidy mají řádově vyšší účinnost než ty, které se aplikovaly v zemědělství před 50 - 60 lety. Mnohé z účinných látek, jako například DDT, triaziny, HCB apod., jsou dnes již v řadě států zakázány. Bohužel, existují státy s vysokou populací, která si žádá vysoce intenzivní zemědělskou produkci a současně je zde nízká agrochemická kontrola, jako je třeba Čína, Indie, Bangladéš, Indonésie, Nigérie... Tam dochází běžně k aplikaci látek, které jsou ve většině světa zakázány, se všemi z toho plynoucími negativními důsledky pro lidskou populaci i pro životní prostředí.

Je třeba zdůraznit, že při důsledném dodržování dávkování pesticidů, které jsou povoleny k ošetřování jednotlivých zemědělských plodin, by v dnešní době nemělo dojít k poškození životního prostředí ani k ohrožení zdraví lidské populace. Současně si je třeba uvědomit, že i tak vychvalované organické zemědělství s sebou nese mnohá rizika, která přímo vyplývají z vyloučení pesticidů z produkce - tzn. napadení rostlin houbovými chorobami, škůdci a plevely. Různé metabolity plísní, baktérií, ale i specifické látky, jimiž se plodiny těmto stresům brání, jsou pak obsaženy nejen ve sklizených částech rostlin, ale následně i v mase či mléce zvířat, která jsou krmena organickým krmivem. To s sebou nese i požadavek důslednější kontroly, která celou bioprodukci následně prodražuje...

Tudíž - nic není tak černé nebo bílé, jako se to napíše.

Ale i v rámci ČR jsou případy, kdy poblíž polí, které se chemicky ošetřují, mají zvířata reprodukční problémy a včelstvo jde prakticky úplně do háje...