Panu Jadlovskému bych poradil sehnat si práci ve Španělsku, aby to moh řešit tak nějak operativně, ale při tamní situaci je to dost iluzorní...

Praci ve vezeni..? Cetl jste ten clanek...?

A co na to říkají odborníci na výchovu p. Dominik a p. Ulrich?

Taky jsem se hooodne divil, ze se tady Dominik a Ulrich neukazali, asi jsou zrejme opravdu placeni z tech Norskych fondu, kdyz jinak super ativni zastanci unoscu tady dnes neplkli ani jeden ze svych zcestnych kydu...

Na druhou stranu to ale za ne aktivne dohaneji jini demagogove, jmenovite: Gregorova, Dostalova, Sedlicka, Koleckarova, Trojanova, Syrovatkova a zradci muzskeho pohlavi: Policky a Vondrak... Panove, stydte se! U vyse jmenovanych zen to chapu, byly tak vychovane (bohuzel) svou socialistickou vlasti...

Opatrovnické soudnictví v ČR je jedna velká tragédie. Celé zamrzlo někdo v době normalizace. Báby ze sociálky i soudkyně okresních soudů vnímají dítě jako majetek ženy, roli otce ve výchově si představují takto: "plať bývalé manželce co nejvíce peněz a k dítěti se přibližuj co nejméně." Vybojovat byť jen rozšířenou, popř. střídavou péči je v ČR pro otce běh na dlouhou trať, je třeba se obrnit trpělivostí a nerezignovat (právě na tu rezignaci sociálka i soudkyně spoléhají). V poslední době tu díky výrokům ÚS jakýsi posun je, ale jde to vše velmi pomalu.

Mimochodem, pane Polický, u jiných témat se projevujete jako rozumný člověk schopný o problému přemýšlet. Takže doufám nezpochybňujete fakt, že v ČR se dává výhradní péče v 95% případů ženám. Těch 95%, to je takové putinovské volební číslo, viďte? Když nějaký africký nebo asijský diktátor dostane ve volbách takové %, všichni hned ví, že volby jsou zfalšované. Kdyby byl poměr ve prospěch žen 60/40, dobře, ok, ale opravdu má v 95% lepší podmínky pro výchovu žena? Opravdu si děti v 95% přejí být s matkou? To jsou otázky, které byste si směrem k české justici nešťastné organizaci jménem OSPOD měl klást. A pokud mínusujete proto, že se vám nezdá, že je těžké získat střídavou péči, tak někdy navštivte nějaké stání, kde o ni otec usiluje (vždy o ni usilují otcové, proč????). Uvidíte, jakou pakárnou musí projít, jak na něj soudkyně ječí, jak vytahuje všechno možné i nemožné, aby střídavou péči nemusela udělit.

Tohle je nesmírně smutný příběh, ve kterém ani při nejlepší vůli nelze najít objektivní pravdu. Tzv. "svoji pravdu" si hájí oba rodiče, a to všemi prostředky, bohužel. Bylo by to snad i částečně pochopitelné, kdyby se mezi těmi "pravdami" nezmítalo malé bezbranné dítě. Přeji z celého srdce malému Mirečkovi, aby jak jeho maminka, tak i tatínek trošku ubrali ze své zatvrzelosti a neústupnosti. A čím dřív k tomu dojde, tím líp, pro všechny...

Tak to je velmi smutne, jak celou situaci popisujete. Smisena manzelstvi jsou problematicka. Ja sama vim, ze v pripade rozvodu bych musela zustat zit na uzemi statu, kde se deti narodily. Pokud bych odesla do rodne zeme (deti maji obe obcanstvi), tak by to bylo povazovano za unos. Coz chapu, jelikoz by to bylo bez souhlasu otce a deti by byly premisteny do noveho prostredi. Presne nechapu vase detaily. Vy jste zili spolecne na uzemi CR jako rodina? A soud povolil matce, aby si dite odvezla do Spanelska?

Ano, žili jsme v Praze celá rodina. V papírové verzi je článek podrobný, i s časovou osou. Do elektronické verze převzali pouze kousek, asi mají na internetu málo místa. Podrobnosti např. zde:

http://www.stridavka.cz/falesne-obvineni-z-domaciho-nasili-jako-zasterka-pro-unos-ditete-cast-1.html

http://www.stridavka.cz/vzkaz-memu-synovi.html

http://www.stridavka.cz/vzkaz-memu-synovi-2.html

Možná by bylo na místě, aby se i v tomto případě tak mocně angažovali například poslanci Chalánková a Zdechovský. Protože tady přichází Česká republika o dítě, které má jednoznačně vysoce mravního otce - a naopak ho získává Španělsko, které zastupuje amorální matka.

Z mého pohledu daleko závažnější případ mezinárodní loupeže, než norské děti Michalákovi.

Vážně? Proč by se měl stát montovat do rodinných hádek. Pokud dítě ukradne cizí stát, tak si myslím, že je na místě, pokud se do toho montuje stát původní. To asi jinak vyřešit nelze. Přič by stát měl řešit spory soukromých osob?

Pane Jadlovský, i přes všechno co tu píšete, mám jednu otázku, možná poznámku. Neuvědomujete si, jaké šrámy na duši vaše vzájemné boje nechají na dítěti? 

To co jsem napsala na počátku, že zde vyrůstá další klient psychoterapeutů (v tom lepším případě) a člověk, který bude mít poznamenaný SVŮJ život bojovnými rodiči v zájmu "dobra pro dítě" (myslím tím vás oba rodiče). Máte 99% šanci, že se to stane. 

Ano, ega dospělých by měla ustoupit před tím, aby vyrostl zdravý, sebevědomý člověk. 

Když se nedohodnete sami, žádný soud vám nepomůže. 

Soudit vás oba vás bude váš syn a věřte že to bude spravedlivý soud

PS: být v Hodinafans Vám evidentně pomáhá v tom, jak se vyjadřovat a chovat vůči tomu, kdo byl nebo ještě je vaší manželkou. NIKDE jsem nečetla proč se paní jednoho dne vzala a odešla. Z ničeho nic? Jen tak po v podstatě dlouhodobém manželství? A v podstatě je mi to jedno. 

Je to váš životní příběh, který bohužel musí žít i někdo kdo nemůže za to, že se narodil právě vám dvou.

Nikola tomu dala korunu. S takovou lze vyčítat i všem židovským rodičům žijícím v Evropě, kteří ve třicátých letech 20. století zplodili potomky.

Tento případ, případ otřesného chování sobecké a bezohledné "matky" dítěte a otřesného chování české a španělské justice sleduji již delší dobu. Velice mne tento zkrácený článek na iDnes naštval. Již samotný titulek je zavádějící.

Článek působí tak, jako by se nechtěli dohodnou oba rodiče, jakoby válku vedli oba rodiče. Přitom zde je vina jen na straně matky, které dítě unesla, nerespektujíce, že dítě má dva rodiče. Táta se zde snaží jen bránil svá rodičovská práva a právo svého kluka na to mít tátu.

A je mi hodně smutno z příspěvků zde v diskusi, které kritizují oba rodiče, že se nedohodnou a podobně. Copak si pisatelé neuvědomují, že dva mohou dohodnout jen tehdy, když se chtějí dohodnout oba. Táta se může snažit dohodnout, ale když matka nechce a za zády cítí feministické soudy, tak otec nic nezmůže.

Dítě se narodilo a vyrůstalo v Praze, kde mělo své bydliště, zázemí. Matka - únoskyně dítě několikrát unesla do ciziny a otec se snažil proti tomu zločinnému chování bojovat právními prostředky. Když pochopil, že soudy ho diskriminují jen proto, že je otec (a tedy podle soudní praxe (nikoli podle zákonů) rodič nižší kategorie) tak se sám ujmul vykonávání své rodičovské odpovědnosti. A z jeho strany to není únos.

Vzdal se své kariéry a jako rodič si zaslouží úctu veřejnosti. Jeho syn Mirek, bude na tátu vždy hrdý. Jeho táta se ho nevzdal a Mirek to ví.

A copak vy si neuvědomujete, že když se dva nedokážou spolu vzájemně dohodnout, žádný soud ani úřad na světě je k té domluvě nedonutí? A že bez domluvy každé rozhodnutí soudu vyvolá jen nové soudy a války?

Jakkoliv jsem vděčný redakci, že o tématu vůbec napsala, zaráží mne obrovský rozdíl mezi papírovou a elektronickou verzí. Čtenáři elektronické verze se v diskusi ptají na věci, které jsou z papírové verze jasné. Chápu, že komerční strategií nakladatelství je, aby se papírové noviny prodávaly, ale to mohla redakce zařídit třeba tak, že stejně objemnou elektronickou verzi mohla pustit na internet později, až by to nemělo vliv na prodej v trafikách. Nebo je na internetu málo místa? Ivana Karásková věnovala případu hodně práce a zde je z něj jen nepřehledný a povrchní výběr. Koho zajímají podrobnosti a vývoj případu, mohu mu doporučit články na Střídavce a K 213, napsané pod mým jménem. Jsou tam jména soudců a soudkyň, je tam zdokumentováno chování manželky, je tam popsán přístup ÚMPOD. Dočtete se tam o přístupu českých politiků, o mafiánských praktikách španělských úřadů, o pasivitě eurokomisařky Věry Jourové. Řadu odkazů uvádím přímo v diskusních příspěvcích dále.

To hlavní je i na iDnesu. Oba rodiče selhali a odnese to jejich dítě. Všechno ostatní je jen omáčka, která má ospravedlnit jednání jednoho z aktérů.

No tak hlavně že když je tu článek o tom, že dítě má 2 mámy, tak se tu půlka lidí může zbláznit.