Moje samozřejmě "předsudky" jsem získala životem ve městě, kde je neviditelných velmi požehnaně. Dříve jsem dokonce bydlela v Brně kousek od Bronxu, takže jsem byla multikulturně obohacována těmito spoluobčany prakticky denně. A naše firemní parkoviště sousedí s hřištěm základní školy, kde je malých indočechů taky absolutní většina, takže denně vidíme jejich školní chování, aniž bychom k tomu potřebovali dokument v televizi. Ať mi ještě někdo z neziskových parazitů přijde de*ilně žvanit, že lidi jsou uvrženi v předsudcích a stereotypech a vůbec nevědí, jak to s těmi našimi nepřizpůsobivými v reálu je... Hystericky ječet, že ukazovat v televizi realitu je diskriminace, to je takřka vlastizrádný přístup, snaha zajistit, aby se média vrátila už se vším všudy do modelu těžké totality, kdy informovat o realitě bude přísně zakázáno. Sluníčkáři ujetí, kterým nejde o nic jiného, než zabezpečit si dostatečně svoje koryta, zapněte mozky a zamyslete se nad tím, jestli není sakra něco špatně spíš na tom, jak se nepřizpůsobivý chovají, a ne na tom, že si někdo dovolí o tom informovat i ty občany, kteří nemají to "štěstí" potkávat se s touhle menšinou denně v ulicích, obchodech, MHD atd.
