nevim co tady moralizujete.. V horách se semele bouřka z hodiny na hodinu... jsou vrcholy, kam se při nebezpečí bouřek nedoporučuje vystupovat.., ale podívejte se, kolik lidí zabil v slovenských horách blesk za deset let a zkuste si představit, kolik lidí tam za těch bouřek bylo....

Osudové a smutné.

No to jsou lidi. Oni si sebou na turu nevzali ani notebook a nekontrolovali si od rána po půlhodinách, jestli tam není varování na bouřku.

Byli jsme v západních Tatrách jako starší turisti-amatéři (já poprvé!!!) a bedlivě jsme sledovali s ženou a klukama počasí právě pro toto nebezpečí! A stačil nám k tomu jen mobil Jen trouba podceňuje nebezpečí již i nízkých Krkonoš, natož dvoutisícovek! i v létě! Mnozí - a to už jsou dokonce supertroubové, pak i v zimě...

Ono člověk se musí naučit trochu předvídat počasí a rozpoznávat aspoň základní druhy mraků. Nemusí je znát jménem, ale vědět, že třeba z toho a toho mraku může bejt bouřka a tohle jsou naopak neškodný cirrusy. Musí znát svoje limity a musí vědět, na co má a na co už nemá - nehrát si na hrdinu.

90% neštěstí v horách je chybou samotných lidí - nepřipraví se, vysílí se, frajeří....

Jako že vysíleného spíš zasáhne blesk?

V horolezeckých učebnicích na to jsou nějaké instrukce, ale obtížně splnitelné ....

Co si mám představit pod radou ke "zvýšené opatrnosti". Nevím o jiné možnosti, než nechodit ven.

Nenaštvat Dia. 

Jdou dva slováci v tatrách a jeden říká:

- Teď ani slovo po česky, lebo to do nás jebně.

Tohle je fakt smůla. :(

V Roháčích jsme byli CZ+SK na teambuildingu. První den jsme šli my, Češi a bylo krásně. Slováci jako vždy první den po šichtě pařili jak urvaní ze řetězu. Druhý den se pár Slováků probralo a že půjdou taky na hřebeny. Rozmlouval jsem jim to, že je špatná předpověď a že se odpoledne budou ženit čerti. Poslali mne někam, že jako Pražák nemůžu rozumnět slovenským horám. Jednoho to zabilo, ostatní odvezli zasažený proudem do nemocnice a mají dodnes problémy.

Tam jsem to naštěstí ještě nezažil. Občas, když pomýšlím na nějaký takový výlet, se podívám na radar a vidím, že po poledni se vždy začnou tvořit bouřky.

Můj otec byl jako kluk se svým otcem na Kriváni. V poledne vytáhli oběd (chleba se salámem) a najednou si všimli, jak se nad Popradem začíná tvořit podivný mráček. Když začal růst, mazali rychle dolů a dobře udělali. Vytvoření pořádné bouřky byla otázka pár minut.

Kdy v Tatrách těch bouřek bývá míň - snad v září?

Stala se nám podobná věc v Malé Fatře před více než 10 lety, jen to nebylo při sestupu z Velkého Rozsutce, ale ze Stohu, což je hned vedle. Krásné počasí a najednou vystoupaly z údolí mraky a začala bouřka. Byli jsme v polovině cesty ze Stohu na Poludňový Grúň, rozhodli jsme se okamžitě vrátit do nejnižšího bodu mezi oběma vrcholy, sešli jsme trochu ze svahu, abychom byli níže a ne přímo na hřebenové stezce a skrčili se mezi klečový porost. Nic víc se nedalo udělat, jak píše někdo níže, můžete se jen modlit. Dodnes je to pro nás jeden z nejhorších zážitků na túrách. Po bouřce nás ještě čekal sestup z příkrého Poludňového Grúňu, jeli jsme v podstatě po zadku, po té bouřce to byla jedna velká hliněná klouzačka.