Moc krásně a až srdceryvně napsaný článek. Připomíná mi ale některé obhájce "lidských práv", kteří však neberou potaz, že i ti, kteří na všechny "trpící" musí vydělat ! Pracoval jsem v Německu a kousek od mého pracoviště byli Pákistánci žíjící z německé podpory, činící tehdy 500DM na hlavu (ubytování zdarma!) ! Podle sebe vím, že nebyl problém, aby za 500 marek vyžila 4-5ti člená rodina celý měsíc ! Pákistánci chodili kolem naší stavby a dělali že by rádi pracovali, ale jakmile jsme jim práci nabídli, už o ni neměli zájem, nebo byli na smrt nemocní (nepřipomíná vám to taky jedno státem hájené etnikum, co trpí v postelích či barech, zatím co ostatní makáme na jejich nemalé sociální dávky a nejrůznější podpory ?). Z historie víme, jak se mnohé koloniální státy Afriky osvobodily od svých kolonizátorů a kam poté jejich prosperující hospodářství dospělo. Známe z cestopisných dokumentů jak mnohé africké národy žijí a jak trvají na tradičních hodnotách, kdy víc znamená míň (čím víc koz mám, tím méně však pro ně již mám žrádla atd.). Pokud tito lidé nemají ze své domoviny zakořeněný vztah k práci tak se obávám, že bychom tu měli další rychle se množící skupinu, kterou je nutné uživit a zajistit jim slušné živobytí. Ano, je mi jich líto, ale myslím, že bychom se měli v první řadě postarat o své vlastní lidi, na které děláme nejrůznější sbírky, protože na ně stát kašle - tedy pardon, on by jim tu péči poskytl, ale nemá na to, protože si musí hýčkat ty, kteří o práci nikdy vážný zájem neměli a vědí, že jim jejich blahobyt zajistí ti pitomci, co každý den chodí makat a nemalou část svého platu jim pak poslušně přenechají.
