Zajímalo by mě, co doopravdy přečetli. Předpokládám, že pouze kódující a nestrukturované oblasti, pochybuji, že přečetli třeba většinu repetic. I ty jsou ovšem součástí genomu a některé z nich zřejmě mají v chromozómech strukturní funkci. Navíc pochybuji, že přečetli epigenetické značky. DNA je asociována s proteiny a dohromady tvoří chromatin. Jak samotná DNA, tak s ní asociované proteiny jsou chemicky modifikovány, a to určuje aktivitu příslušného genu. Část epigenetických značek se i dědí z generace na generaci. A bez této informace se podle mě nedá uměle vytvořit něco tak komplexního, jako je savec. Zatím se zvládlo uměle vytvořit genom baktérie rodu Mycobacterium (o nichž se ví, že mají mezi baktériemi jeden z nejmenších genomů), vložit ho do bakteriální buňky zbavené genetické informace, a tato bakteriální buňka se poté začala dělit jako normální baktérie. Asi bude ještě hodně dlouho trvat, než se něco podobného podaří u eukaryotní buňky, natož pak u savců. Myslím, že schůdnější cestou by bylo nalézt zachovalé mamutí buňky. Pak by stačilo použít jejich jádro, vložit ho do sloního vajíčka a doufat, že v něm DNA není poškozená natolik, že si vajíčko zvládne opravit a poté se začne dělit jako normální zygota. Jenže kde takové buňky vzít? Když mamut uhynul, nějakou dobu trvalo, než zmrznul, takže se mezitím mohl nerušeně rozkládat a dílo zkázy na buněčné úrovni dokončily krystalky ledu.
Každopádně mi není úplně jasné, za co mi dala mínus Iva Kristofová.
