Reaguji na ty, kteří vyčítají státu, že pro unesené občanky udělal málo:
Sám za sebe a za svou vlastní osobu prohlašuji:
Jestliže se někdy dostanu já do problémů v případě, že za to nebudu moci, nebo v případě, že sice za tím určité riziko a určitá vina z mé strany budou, ale pouze v přiměřené míře (třeba upadnutí a následná zlomenina nohy na řádných turistických trasách v Posázaví, což se může stát i člověku, který k životu přistupuje odpovědně a opatrně), předpokládám, že mi pomohou příslušné orgány, jako je policie, záranáři, popřípadě armáda. Od toho platím celý život daně. V takovémto případě budu pomoc ze strany státu považovat za právo Slavomíra Beneše a za povinnost České republiky.
Jestliže já, Slavomír Beneš, se však někdy dostanu do problémů vysloveně vlastní vinou a vlastní lehkomyslností, tedy například sejítím z turistické cestynebo výletem ve chvíli, kdy horská služba vyhlásí zákaz vycházení, tak pro tento případ za plného vědomí a předem prohlašuji, že stát se na mne má vykašlat, protože v takovém případě si pomoc nezasloužím. A pokud mi pomůže, tak to má ten stát po mně chtít uhradit v plné výši.
