Ještě bych svou reakci doplnila o takový širší pohled: ve zkratce by se dalo říci, že by to s poskytováním zdravotní péče u nás nemuselo být tak zlé, kdyby se změnilo několik zásadních věcí:
1. Více peněz do zdravotnictví, ovšem s penězi se musí hospodařit rozumně - u nás bohužel trochu problém, peníze by spíše zkončily rozkradené (hrabání do vlastní kapsy, korupce, klientelismus apod...).
2. Větší finanční spoluúčast pacientů na léčbě, možnost zdravot. připojištění, či hradit si léčbu sám apod. - opět zase problém, jednak proto, že u nás mají lidé nesmyslně zažitou představu o tom, že mohou dostat vynikající zdravot. péči zadarmo, jenže to bohužel nejde, i na západ od našich hranic se za kvalitní péči platí a docela tvrdě, nic není není zadarmo, a jednak u nás máme poměrně nízkou životní úroveň, spousta lidí žije z ruky do hu*by a není se pak čemu divit, že lidé nejsou nakloněni k vyšší finan. spoluúčasti na léčbě.
3. Samotní lékaři musí přehodnotit svůj přístup k pacientům, přestat o pacientech přemýšlet jako o dobytku - až tehdy, kdy se čeští lékaři a vůbec celý zdravot. personál úplně zbaví socialistického přístupu k pacientům a začnou s nimi jednat jako s lidmi, pak teprve se bude dát hovořit o lékařské péči, ... od přístupu k člověku obecně se pak odvíjí přístup k léčbě - lékař, který pacienty z duše nenávidí těžko bude ochotný někomu pomoci.
Tohle co jsem tu vypsala je sice trochu širší pohled na věc, ale nejde ještě tolik do hloubky celé problematiky, je to jen stručný výčet toho, na čem by se mohlo stavět. Je to zkrátka hodně o lidech a také schopnosti státu dobře hospodařit, nikde to není ideální i zdravot. péče na západě má své mouchy, ale myslím si, že naše zdravotnictví má těch much hodně a má se co zlepšovat.
