Tak tedy ještě jednou k Bělorusku.
Když jsem se ptal ve svém příspěvku pana Maliny, kdy bylnaposledy v Bělorusku, tak jsem věděl, že nemá vůbec tušení o životě opravduobyčejných lidí. V průběhu měsíce května2014 a měsíce června 2014 jsem projížděl přes Polsko, Bělorusko a Rusko osobním autem. Sjel jsem z dálnice M1, jet si vesnice a navštívit jezeroSvitjaz, kde je tzv. kámen Mickiewicze.
Pro malé mapové pokrytí na GPS jsem se několikrát zeptat na cestu a vždy mně lidé ochotně poradili. Se vstřícností jsem se setkával všude, u benzínek, na hraničním přechodu, v obchodě, prostěvšude.
A běloruská vesnice? Všude čisto, silnice asfaltové a bez děr, domy upravené a co mně nejvíce překvapilo – velká nová zástavba. Ale nedřevěnými domy, nýbrž zděnými! A o městech ani nemluvím.
Lidé čistě a moderně oblečení, v obchodech velmi solidní výběr potravin. Síť benzinových pump je hustá i na cestách 1. a 2. třídy, k platbě jsem používal platební kartu. Pro informaci – za 1 litr benzínu Natural 95, značený jako Аи95 - 5К, jsem zaplatil po přepočtu 18,97 CZK. A nabenzínkách i mimo hlavní trasu – prostě evropský standart na jaký jsme zvyklí doma. Nikde žádný bezdomovec, žádný žebrák, a co jsem nejvíceocenil – pořádek. I našimu orgány je bezpečnostní situace v Bělorusku charakterizovaná jako velmi dobrá, i z hygienického hlediska i ze zdravotních důvodů je rovněž Bělorusko bezpečné. Pouze nedoporučuje návštěva míst bezprostředně zasažených následky havárie Černobylské jaderné elektrárny. Z celkově ujetých 4 873 km jsem po teritoriu Běloruska ujel cca 1300 km, nebyl jsem zastavován, protože jsem dopravní polici nedal záminku a dodržoval pravidla silničního provozu, zejména rychlost. Možná, že jsem toho napsal až moc, ale chci odpovědět tímto lidem typu pánů Mandáta, Diviše, Maliny a jim podobných.Jistěže v Bělorusku není všechno nádherné, krásné, bez chyb, prostě růžové, ideální. Ale země je to hezká s přívětivými lidmi, kteří jsou na ni hrdí. . A to je pro mne
