- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Lidskej život je někdy tak složitej, že život obyčejnýho člověka je proti tomu ouplnej hadr.
Čili zase jednoduchý pohled na celkem složitou dobu, ve které normální, čili obyčejný člověk zmohl tak akorát prd.
Já se vždy ptám - a musel jsi to dělat? Dělal jsi to ze své vlastní vůle. I tu slávu za stát. Ale tenkrát to cítil každý za svou osobu jinak. Dnes se cítí pomalu jako ublížený.
Tak nejak si nevzpominam na hokejovy stadion na Fucikarne. Dlouho byval jediny stadin Stvanice. Take ten brnensky tym se jiz tehdy jmenoval Zetor - ZKL, a nikoliv Kometa.
V roce 65 do práce prvoligoví hokejisté a fodbalisté nechodili, byli pouze na výplatní listině, kecá. U ponku nestáli.
Když někdo veřejně řekne o zemřelém otci , že je vůl. O něčem to vypovídá. Ubožák.
On neřekl, že byl vůl. On řekl, že byl komunista-vůl, tedy komunista z hlouposti. Nevadí vám spíš něco jiného ?
To vse je fajn byla tu euforie, proverky taky i kdyz se jednalo jen o cleny strny coz nas ostatni nemuselo vubec vzrusovat, ale nejak mi unikl ten tlak o kterem se hovori v nadpisu.
On myslí ten (pře)tlak v peněžence, tedy proti ostatním smrtelníkům.
Jj - to byla tenkrát krása když naši Rusáky porazili - nezapomněli jsme