Kolik procent žáků, ač schopných, neudělá přijímací zkoušky?  Daleko větší počet se jich nedostane na ty elitní školy, kam se dnes dostávají pouze po známosti.

Naše školství je Audiášův chlív, ve kterém je nutno udělat pořádek. Ve středních školách je o 8 000 víc volných lavic, než vychází žáků ze základek. Takže se střední školy mezi sebou perou o žáky, kteří pak jsou líní, neučí se, provokují. Kapři si rybník nevypustí, že, páni učitelé ! Raději budete snášet od nevychovaných a nevzdělavatelných dětiček různá ponížení, než aby se z vás stali nezaměstnaní. Fandím Chládkovi !

Článek je úplně tendenční. Je jasné, že jde na ruku lidem ze Scia, kterému hrozí, že se stane zbytečné. Ti, kteří mají v devítce slušné výsledky, vždy uspějí u maturity

Je krásné jak pan Pudlák prezentuje fakta. Sice nám předkládá zjištění, že testy používané při přijímání na střední školu nemají ve své horní polovině skóre žádnou použitelnost pro zjištění maturitního potenciálu žáka. Ale zároveň je vehementně doporučuje k výběru přijatých studentů při nedostatku míst. Asi veden ničím nepodloženou vírou v jejich účinnost při nízkém skóre. Nebo snad nabízí placenou loterii na klíč ve stylu - vybere je náhoda, ale i tak budete vypadat jako opravdoví odborníci?

Jinak, co vlastně ze zjištění vyplývá? Těžko říci. Nejhorší možnost - střední škola nyní nepřináší individuální benefit vzdělanosti, vede k průměrnosti. Ne o moc lepší - maturita neověřuje dosažené středoškolské vzdělání.

A asi nejpravděpodobnější - nástup na střední školu nastává v době, kdy vývoj mozku žáka ještě není plně dokončen. Nastupuje tedy jiná osoba, než maturující. Omezením počtu žáků střední školy už při nástupu se pak stát zbavuje významné části intelektuálního potenciálu naší země. Přičemž to učeně dokládá četnými testy, které se při bližším zkoumání ukáží stejně bezcenné, jako svého času index cranialis s limitem 74,9.

Celkem dobrá analýza, ale neviděl bych to tak negativně. To, že adolescenti mají různě rychlý vývoj je známo. Protože se pohybujeme v nějakém intervalu vědomostí a schopností, co je od studenta střední školy očekávané, tak testy mohou pomoci při výběru.

Ti, co jsou na hraně, jsou prostě na hraně a zatím to závisí na škole, koho přijme a koho ne. Mělo by to tak zůstat.

Pokud je někdo v nějakém směru výjimečný a jiném naopak výrazně zaostává, takže se v průměru ocitne právě v té problematické skupině, tak věřím, že si nějakou jinou nekonformní cestu k uplatnění najde. Ostatně i to by měly testy odhalit. Nebo také ne, ale a toho bych nikoho nevinil.

Zrušil bych i zkoušky pro získání řidičského průkazu. Také nezjistí kdo má na řízení.

To se nedá nic dělat. Je-li převis uchazečů, tak se nějak vybrat musí. A ti, kdo zvládnou přijímačky lépe, jsou v danou chvíli lepší.

"Ty, kteří by v testu neuspěly, by tak na střední školu nemohly."

Kdo je schopen napsat tolik hrubek v jediné větě, nepřekročí, doufám, tu nepodkročitelnou hranici!

Dokud nedojde ke značné redukci vše možných gymnázií tak jsou jakékoli zkoušky zbytečné. To neznamená že bych nevěřil v jejich selekci, spíše naopak, ale spíše je problém z čeho se testy budou skládat a jak vysoká bude úroveň třeba zrovna případů z matematiky, která je díky zbytečně velkému důrazu na jazyky dosti opomenutá.

Cílem je dostat více lidi na učňák.

Názor Scia je absolutní nesmysl a demagogie. Když přijímačky již za komunistů ukázaly, kdo má na studium, tak to ukážou i dnes. Zázraky se nedějí! A pokud mají ti slabí stejné výsledky u maturit jako silní, tak je to prostě nižší úrovní škol a nároků, takže silní ani lepší být nemohou - nemají v čem. Tak zakažme i výběrová řízení na pracovní pozice, třeba by rovněž takoví, co neuspějí, také za pár měsíců zaměstnavatele mile překvapili. Kde je rozdíl?

Jenze to neni nazor, ale statistika. Zkratka nelze udelat zadny usudek na zaklade vysledku prijimacek. Lidi u maturity porad vypadavaji, takze nizsi urovni naroku to nebude.