- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tato zprava me osobne velmi potesila! Navic me potesil fakt ze tu nejsou nenavistne komentare na adresu cirkve. Asi je to tim ze lide co nadavaji nectou tudiz je knihy nezajimaji.
Pane Safran dekuji za link!
4.2.2013
Fondy Vatikánské knihovny on-line
Vatikán. Po dvou letech práce byla na webových stránkách Vatikánské knihovny zpřístupněna ke konzultaci skupina 256 digitalizovaných rukopisů. Jedná se o první vlaštovku v mnohem obsáhlejším projektu digitalizace 80 tisíc manuskriptů a starých tisků, který byl zahájen v roce 2010 a potrvá až deset let. Hovoří mons. Cesare Pasini, prefekt Vatikánské apoštolské knihovny:
„Je to jistě nepatrný krok, avšak značně očekávaný. Měli jsme k němu dospět už vloni, ale zvládli jsem ho s několikadenním zpožděním. Jsme tedy velice rádi, že můžeme světu říci, že zpřístupnění rukopisů Vatikánské knihovny bylo spuštěno. Nyní je možné studovat je po síti z jakéhokoliv místa. Organizace projektu si vyžádala dvouleté úsilí. Zhruba před rokem jsme zahájili konkrétní digitalizaci. K práci navíc přispívá celá další řada dílčích projektů. Například rukopisy, které jsou nyní dostupné na webu, většinou pocházejí z Heidelberku, z fondu Palatinské knihovny. Jejich digitalizace proběhla díky dohodě, kterou před několika lety uzavřely heidelberská univerzitní knihovna a Vatikánská apoštolská knihovna.“ Gigantický projekt digitalizace, zahájený za pontifikátu Benedikta XVI., je zcela v souladu s ustavujícím pojetím papežské knihovny. Internetové zpřístupnění rukopisů tedy není nic nového... „Tuto filosofii sleduje Vatikánská knihovna odjakživa. Při zrodu knihovny ji ustavil Mikuláš V., pokračovali v ní Sixtus IV. a později Sixtus V. Dědictví lidstva má být podle nich přístupné všem, kdo je chtějí používat, poznat a studovat. V minulých stoletích byl přístup do knihovny vždy povolen – samozřejmě badatelům, kteří umějí zacházet s tak složitou dokumentací. Pokračujeme tedy v duchu služby, kterým byla papežská knihovna vždy prodchnuta, a ve kterém nyní rádi nabízíme rovněž digitalizované prameny.“ Kliknutím myši se otevírají evangeliáře, morální traktáty, zeměpisné studie či atlasy, ale také Cicerův filosofický spis De officis o povinn
Kliknutím myši se otevírají evangeliáře, morální traktáty, zeměpisné studie či atlasy, ale také Cicerův filosofický spis De officis o povinnostech státníka. Na jaký z digitalizovaných rukopisů byste rád upozornil?
„Například jeden rukopis původem z fondu heidelberské Bibliotheca Palatina je traktát o sokolnictví Fridricha II. Štaufského. Spis De arte venandi cum avibus - O umění lovu s ptáky - velice detailně vypodobňuje dravce a způsob lovu. Dále tu jsou pěkné středověké manuskripty s texty klášterních komunit.“
Projekt všeobecné digitalizace Vatikánské knihovny se tedy sestává z řady dílčích projektů, financovaných jednotlivými sponzory.
„Ano, v současné době skenujeme čínské rukopisy. Dále manuskripty z tzv. skupiny Alamire. Pocházejí z dílny opisovače Petra Alamire, vlastním jménem van den Hove, který byl zároveň hudebník a skladatel. Tento projekt podporuje lovaňská katolická univerzita. Dále spolupracujeme s oxfordskou univerzitou na digitalizaci inkunábulí, řeckých manuskriptů a pravděpodobně i hebrejských rukopisů. Je nutné zdůraznit, že toto všechno by nebylo možné bez technického vybavení základního projektu, jehož hlavními sponzory jsou mezinárodní společnosti EMC, Dedanext a Dedagroup. Pokud však nějaká další instituce ocení plody naší práce a bude nás chtít podpořit, je vždy vítána. Dosavadní spolupracovníci jistě nebudou žárlit...,“
uzavírá prefekt Vatikánské apoštolské knihovny, mons. Cesare Pasini. Virtuální znovusjednocení fondů Bibliotheca Palatina vítá na stránkách listu L´Osservatore Romano (21.-22.1.2013) rovněž ředitel heidelberské univerzitní knihovny Veit Probst. Palatinská knihovna byla v době svého největšího rozkvětu – 16. a 17. století – nazývána “matkou všech knihoven” a “pokladnicí německých vzdělanců”. Její fondy byly až na nepatrné výjimky (29 řeckých a 16 latinských kodexů) převezeny v roce 1623 do Vatikánu jako dar vévody Maxmiliána I. Bavorského papeži Řehoři XV. Dodnes Vatikánská apoštolská knihovna uchovává 3700 středověkých r
3.12.2013
Vzácné rukopisy Písma na internetu
Vatikán. Počínaje dneškem byly na internetu zpřístupněny některé rukopisy hebrejských a řeckých textů Bible z pokladů Vatikánské apoštolské knihovny a Bodleyovy knihovny Oxfordské univerzity. Jde o první krok čtyřleté spolupráce těchto dvou institucí, jejichž odborníci vybrali a digitalizovali vzácné texty, aby je zpřístupnili široké obci badatelů. Na webu http://bav.bodleian.ox.ac.uk/ je možné vidět ve vysokém rozlišení již prvních několik rukopisů z chystané řady, jež jsou doprovázeny také videoprezentacemi a komentáři odborníků v anglickém a italském jazyce.
Vatikánská knihovna představila projekt digitalizace slavných rukopisů
Vatikán. Během příštích čtyř let Vatikánská knihovna převede do digitálního formátu a zveřejní na internetu další tři tisíce manuskriptů. Nový projekt byl dnes představen v tiskovém středisku Svatého stolce. Probíhat bude ve spolupráci s japonskou společností Ntt Data, která je světovým expertem v oblasti informačních struktur a komunikace. Do projektu byly zařazeny také některé z nedávno (znovu)objevených dokumentů z dálnovýchodního fondu. Vedle jedinečných akvarelů zobrazujících japonské tance také například rukopis z ruku 1613 dokumentující přísahu 42 křesťanů z Kuchinotzu, kteří se zavazují hájit své misionáře až do prolití krve. Do projektu jsou ale zařazeny také vzácné rukopisy jiných kultur, například aztécký manuskript z konce 15. století, Maimonidova Mishnah Torah z třetí čtvrtiny 15. století nebo tzv. Vatikánský Vergilius, totiž přepis Vergilia pořízený kolem roku 400 v Římě.
Výborná zpráva.
(A mile mne překvapuje, že diskuse není plná konspiračních teoretiků).
kdepak, jde jen o texty. artefakty zůstanou tam, kde jsou.
Důležité je, že informace v nich obsažené již nebudou vázané na jejich fyzické zachycení, které může doznat úhony a informace se díky tomu navždy ztratit. Takto budou nezničitelné.
Digitalizace slouží publikaci, šíření díla, ne však jeho archivaci. Digitální kopie jsou v důsledku vyšší hustoty zápisu mnohem náchylnější než jejich ručně psané originály, plus na čtení rukopisu nepotřebujeme žádnou technologii, což je při překotném vývoji nejvážnější problém digitální archivace.
Odhaduje se že až polovina dat z misí Apollo-a je ztracena, a to ne nedostatečnou archivací, fyzické nosiče stále máme ve velmi dobré kondici, ale v důsledku neexistence technologie na které bychom je přehráli. Jak samotných páskových mechanik, tak sálových a pomocných počítačů 60tých let, s jejich vlastními programovacími a strojovými jazyky.
Vynikající krok! Jen doufám, že se ty unikáty při scanování nepoškodí. Prudké světlo by mohlo poškodit inkoust, a křehké listy by se mohly poškodit i lehkým dotykem.
Tak to určitě bude fajn pro ty kteří mají rádi takovéto věci,a určitě i pro ostatní bude to určitě zajímavé vidět tolik věcí hlavně těch které by obyčejný člověk nikdy neviděl,už se těším určitě se na to podívám.