Tak mi to připomnělo otce z jižní ameriky co zmrzačil vlastní batole aby víc vyžebral...

Ti, kteří tzv. přispívají na kde co mimo hranice svého okolí, hážou do kanálu peníze vědomě, nejde jim o skutečnou pomoc, ale zviditelnit se a pokud možno si to odepsat,jako charitu z daní

"Děti se musely před námi usmívat, jinak byly bity," líčí Martin Bitman z Prahy

Zase pěkná shoda příjmení.

" podařilo najít rodiny téměř pěti stovkám Nepálčat" - Nepálčat podle vzoru Češat, Slovenčat, nebo snad dokonce Amerinčat? To o nich píšete jako o mláďatech zvířat, nebo jak to mám chápat? 8-O

Copak Dorotka 

To máte to samé, jako když parchantíme my ve velkém, pomocí evropských a jiných dotací a sociálních dávek.

Poté,co jsem si prohlédla zákulisí akce Losar,oslavy tibetského nového roku na Novoměstské radnici,tak mně to nepřekvapuje.Sami organizátoři,či zastupitelé organizací,či spolků vyprávěli houfně klišé o utrpení tibetského lidu a přitom tu zkušenost měli jen zprostředkovanou a vybírali sbírky,většinou na vzdělání a pobyt dětí v sirotčincích.Viděla jsem tam mnoho zajímavých dokumentů a udělala si vlastní obrázek.Zřejmě to,k čemu dochází vždy v takových případech,k oblbování důvěřivých vede primární pud přežít,nejlépe bez námahy,šetřit vlastní síly,tak se vždycky najdou mazaní,kteří dokážou zneužít lidského citu a soucitu a kde jinde se víc vydělá,než na pohnutém osudu dětí ?ˇA když jsem četla,kolik je příspěvek na rok na vzdělání tibetského děcka,tak už tehdy jsem si říkala,že je to na jejich poměry nějaké přemrštěné,tak z celku část spolkne neziskovka,část ten,co školu a sirotčinec provozuje a dítě dostane bundu,výprask a je vykořeněno z rodiny,to je tedy smutné,pro naivní duši člověka,který důvěřuje a tak rád by  ....věřil v dobro

Realita je taková, že se k potřebnému dostane cca 10-20% vybrané částky 

Vzhledem k tomu, že jsem se párkrát spálil, chtěl bych se zeptat jaký máte názor na nadaci(systém) Dobrý anděl ? Má to cenu, není v tom nějaký háček či hák ?

Na rovinu já raději charitu řeším na přímo - podporujeme kojenecký ústav v krči, ale až po přímé rozmluvě s ředitelkou, kde jsme zjistili co potřebují, jaké mají problémy.

Na tu nepřímou pomoc přes fondy moc nejsem - protože i přes možná dobrý záměr spoustu sežere administrativa.

kamarádi takhle narazili u Adry při povodních - chtěli jako dobrovolníci pomáhat a Adra jim řekla že nikoho nepotřebují že lidí a materiálu mají dost - tak pak volali přímo do jedné z postižených obcí starostovi, ten řekl, že potřebují každou ruku, že si ani nemohou dojet do výdejních míst adry, protože je to moc daleko a všichni makaj na vyklízení a nemají čas jet po podemletých silnicích někam do "blízkého" velkého města a budou vděční za cokoli Savo, kýble a pod....

Tak že Adra jako centrála, která přepošle dobrovolníky kam je potřeba totálně selhala - stačili jim dobrovolnící na výdej pomoci ale jen na jejich místech a to že to samo o sobě nestačí neřešili...ani nedali kontakt na někoho, kdo to řeší....

To je výsledek toho, že je to velká organizace, pak se prostě někdy ztrácí smysl a nefunguje to jak má.

myslím, že u nás je spousty dobrých projektů pro lidi s různými druhy postižení, sociálně slabší rodiny, děti s těžkými nemocemi nebo žijících v domovech a podobně, takže nevidím žádný důvod podporovat finančně někoho v zahraničí bez téměř jakékoliv možnosti kontroly ...

Tam by měl velkou příležitost indický aktivista Kumar Vishwanathan!

U nás je zbytečně, zde nepotřebujeme zavádět komunistické manýry, které pochytil za studiií v Moskvě.