Šumavu zasmrkoval Schwarcenberg.Rostlo to rychleji než buk a kšeft je kšeft.

Tehdy to bylo přímo zákonem nařízeno, oni si to nevymýšleli.

Nejsem krajiny ekolog - ale k zamysleni  - smrk je i v zime je zeleny a produkuje O2, likviduje CO2, listanc je 1/3roku bez listi a neprodukuje vubec nic. Vim, ze puvodni druhy byly listnace, ale co se stane, kdyz se to preklopi spet na listnace? Asi to neni jenom tak :)

taky nejsem ekolog, ale řekla bych, že plocha vzrostlého buku je větší, než plocha vzrostlého smrku, takže kratší dobu "životnost" by vynahradil množstvím. I plocha listů je větší, než plocha jehličí. Možná to tak není, ale mám ten dojem

Já ještě pamatuji, když Morava na svém dolním toku, "chodila" sedumkrát za rok ze břehů. Bylo sice komárů, ale "Lužní les" je nádhera. Byly tam duby, že jsme měli problém je ve čtyřech obejmout, rostly tam buky, habry a vrby měly pruty na "kocary" dlouhé i několik metrů. Pod stromy rostla spousta bylin, na jaře to byly koberce sněženek a bledulí, později se přidávaly záplavy "medvědího česneku" a pozdním jaru to končilo kopřivami, že se v nich pohodlně stratil dospělý člověk. Po každé "povodni" jsme museli chvíli čekat než se dalo jít do lesa a k Moravě, kde byly v zátočinách na vnitřní straně nádherné písčité pláže. Půda byla tak nasáklá vodou, že se chodníčky (i když už byly suché) houpali pod nohama.

Pak jsem se dostal na dětském táboře do "lesa"(?) smrkové monokultury. Vonělo to sice tak nějak jinak, hezky po smrčí, ale byl to běs . Jaký má asi pocit např. zajíc, který se souhrou špatných okolností ocitne uprostřed obrovského lánu řepky? Jaký má pocit "srnčí" nebo "vysoká" uprostřed monokultury smrků, vysázených v řadách "od nevidím po nevidím"? Původní lesy byly smíšené a rostlo tam to, co tam patřilo.Těžko sázet smrk v záplavové "nivě", že? Ale "naprasit" na celou Šumavu smrkový porost bez jakéhokoliv jiného druhu stromu je taky dokonalá "hovadina"!

Hisotricky Morava měla vždy Buky a Duby, ale světe div se nic to nemělo společného s opěvovanou přírodou. Ale Manufakturou MIchaela Thona, který právě tuto dřevinu ( a hlavně bučiny ) potřeboval pro svoji výrobu. Ale když chcete dále si žijte ve své pohádce. Protože to jak vypadá šumava je Problémem Schwarzenberků. A proto mě dostává jak kníže dnes mluví o ŽP.

Před třemi lety jsme vysadili přes 2ha lesa, převážně listnáče. Protože my se nedočkáme žádné těžby, tak nám bylo jedno, co naroste rychleji. Byli jsme ovlivněni osvětou, takže jsme zasadili převážně duby. V menší míře buky, jasany, javory, lípy, třešně a jedle. Samozřejmě i smrky, borovice a modříny. Dost nám pomohly i dotace Jm kraje, kdy je uhrazena skoro plná cena meliorační a zpevňovací sadby, plus příspěvek na oplocení. Jedle rostou krásně, ale budou s nimi jednou jen starosti. Oplocenka pro duby bude zbytečná (a sama se rozpadne) zhruba po 15-20letech, jedli bude nutno chránit skoro 40-50 let, protože jinak ji přemnožená srnčí a jelení zvěř zničí. Loupou kůru v celých pruzích, to ten strom nevydrží. V okolí jedle nejsou, tím hůř pro ty moje, budou je lákat jako magnet. Hajný má sice taky trochu jedlí, ale jak řekl, je to jen pro zlobení. Jestli moji potomci neudělají kolem jedliček novou ochranu a nebudou je aspoň 40 let chránit, tak nezbude ani jedna.

Udělala jste pro přírodu více, než ti, co se chodí vázat řetězi ke stromům. Aby vzali motyku a sami zasadili alespoň jeden stromek, to je nenapadne. Jinak zalesnění zemědělské půdy je mým koníčkem a sám jsem také vlastníkem několika ha nově založených lesů. Jedli mám také, nemáme zde ale naštěstí ty jeleny.

Sice chápu odborná kritéria - na druhou stranu neznám nic hezčího než borovicový les

říká se borový 

Teď je ještě otázka, jak se ty listnáče sázejí. Lesáci si to občas zjednodušují, tu vysadí pruh (monokulturu) smrku, tu pruh, kde je jenom dub, jinde zas buk, jinde habr. Tím ten les zůstává především plantáží. A ještě jinde jsou schopni doposud listnatý převážně dubový les najednou nahradit výsadbou borovice (pozorováno v Klánovickém lese u Prahy). Co to udělá s bylinným podrostem, je nasnadě...

Musíte rozlišovat hospodářský les a les v chráněných parcích. V hospodářském lese musíte vytěžit strom dřív než bude přestárlý a prožraný. Při těžbě se často poničí mladší stromy pádem káceného stromu. Musíte uvažovat, jak se k určité skupině stromů dostanete, všechno se nedá odtahat koňmi, není jich tolik. Sází v pruzích, při probírkách to časem nebude tak markantní, les bude vypadat smíšený.

http://referaty-seminarky.cz/lesy-cr/

Prosba lesa

Jsem dárcemtepla Tvého krbu za chladných nocí v zimě

a dárcem příjemného chládku v žáru letního dne.

Já jsem dal trámoví Tvému obydlí a desku Tvému stolu.

Ze mne je lože, ve kterém spáváš i kleče Tvého rádla.

Já jsme dal toporo Tvé sekeře a branku do Tvého plotu. Ze mne je dřevo Tvé kolébky i Tvé rakve. Já jsem tím, čím pro život je chléb a pro vázu květina. Vyslyš tedy prosbu mou, opatruj mne a chraň i pro věky budoucí.

No nevim, branky plotu s delaji kovove a takova sekera Fiskars nema na sobe ze dreva nic. Drevene baraky se stavi hlavne v Americe, u nas je jina tradice. Topi se spis plynem. Drevo je sice dobry material, ale nepouziva se zase tak moc.

Proč se u nás pěstuje tak málo bambus a eukalyptus? Bambus dokáže v dobrých podmínkách růst až 80cm/den. Přitom má fantastické vlastnosti. V tahu má vyšší pevnost než běžná ocel. Víte, že bambus není strom, ale tráva? Také eukalyptus roste velmi rychle a je užitečný.

Na své hájovně jsem před několika lety zasadil kromě vrb v mokřinách i dva Gingko Biloba. Tento strom je v podstatě původní dřevina dnešní hnědouhelné pánve v Německu.

Dále jsem zasadil i sekvoj gigantickou, zatím pomalu dorůstá ke 2 m. Jednou bude 30 m vysoká, má kvalitní dřevo a není náchylná na parazity.

V mém okolí bylo nutné vykácet přes 50% smrků, kůrovec se šířil přes menší lesíky až od Šumavy, je to vzdušnou čarou méně, než 40 km. Teď tam jsou nasázeny buky, lípy, duby ale i smrky- vzniká smíšený les.

V lesním hospodářství se politika uplatní až za 80 roků, to je doba, kdy stromy dorůstají. I na Šumavě je třeba plánovat na 100 roků dopředu: "hr, na ně!" tady nefunguje.

Pro pana  Škrabánka o původních lesích na Šumavě:

http://pokornyjiri.blog.idnes.cz/c/204447/Kurovcova-kalamita-na-Sumave-ocima-Karla-Klostermanna.html

Pane Bláha, jste lesák, les nejspíš máte rád.. ale některé vaše výplody opravdu stojí za to.. kupříkladu soustavné popírání toho že by na Šumavě byly smrkové lesy původní a že k přirozenému života takového lesa patří i kůrovcové kalamity..