Ještě dovětek. Ta tajemná sestra z Vašeho článku nebyla Bohumila (+1919), ale Marie. Tolik k vysvětlení "záhady". Co jsem ovšem nepochopil, byla otázka, zda význam prvního dálkového letu nesnižuje to, že Kašpar letěl na svatbu, kde se "chtěl vytáhnout před svou bývalou dívkou". Jednak šlo o svatbu jeho starého přítele a dobrou reklamu, za druhé byl přelet naplánovaný, věděli o něm novináři a hlavně moc nefoukalo. Za třetí šlo o dálkový rekord v rámci Monarchie. Podobný výkon zopakoval v roce 2006 švédský aviatik Mikael Carlson na originálním Bleriotu XI (licenčně vyrobeném ve Švédsku pod názvem Thulin A). Jako letec měl tisíckrát větší zkušenosti, než Ing. Kašpar, přesto se zapotil více než bylo zdrávo...

Jan Kašpar si článek určitě zaslouží. V Kašparově smrti žádná záhada není. Ve dvacátých letech provozoval parní pilu a "výhodně" nakoupil dřevo. Neseriózní dodavatel mu ale prodal nepoužitelný materiál. Díky tomu nemohl Kašpar dostát nasmlouvaným závazkům a měl na krku obrovskou smluvní pokutu. Zůstaly zdravotní potíže, neřešitelné dluhy a šála namočená v benzínu. Bližší údaje o životě Ing. Kašpara najdete v dílech leteckého historika Pavla Svitáka. Nic lepšího už nikdo neudělá. Je to výsledek několika desítek let práce.

Aviatik J.Kašpar si jistě zaslouží úctu i pozornost a je i ukázkou toho, že i Čechy jsou zemí neomezených možností. Jen kdyby ty "naše" média nemilovali toliko jenom kašpary.