Ono je určitě dobře, že se do toho nikdo nemíchal, protože ted sice umřelo čtvrt milionu lidí, ale alespon jsme jim nemuseli platit chleba, nebo tak něco.

Nikdo ti nebrání, fantasto, živit čtvrt milionu lidí a všechny jejich děti do pátýho kolene, ale na to asi nemáš, co?

No, kdo si myslí, že by to bylo nějak extrémně finančně náročné, je sám fantasta. Pár set milionů dolarů? Pár miliard dolarů i s vojenským doprovodem? K tomu podotýkám, že třeba EU sama samotinká má HDP o patnácti bilionech dolarů.

Ano, dnes jich je 1/4 milionu a my je nakrmíne za "pár miliard dolarů". Co zítra? Bude jich 2,5 milionu a my budeme krmit za pár desítek miliard dolarů. Pozítří? Na nasycení těch 25 milionů už budeme těch miliard potřebovat stovky. Co popozítří, a další dny, až jich bude víc než Číňanů? Pořád to nebude nějak extrémně finančně náročné?

Tak trochu uvažujte, ta pomoc přeci nemusí být jenom jídlo, ale také to může být rozvojová pomoc (čili pomoc ekonomická, aby rozjeli vlastní ekonomiku), nebo se jim může pomoci vytvořit bezpečný stát, kde budou moci se sami rozvíjet, to se dá třeba dále kombinovat s antikoncepcí...myslíte, že Somálsko je jedinou chudou zemí, kde je trvalý přírůstek populace? Není, a i země kde je jinak pouze písek dokáží celkem do pohody přežít populační nárůst.

Které země mají jen písek a v pohodě přežívají populační nárůst, že jsem tak smělý? Pokud se tedy tou pohodou nemyslí neustálé dodávky zvenčí.

Pokud jde o to ostatní, to už se všechno po desítky let zkoušelo, od rozvojové pomoci až po antikoncepci. Výsledek - nula.

Dobrá, já to podám jinak: jestli se někdo nasytí nebo ne závisí na jeho ekonomické kapacitě, kterou mu lze pomoci vybudovat. Země které nemají nic jsou beztak schopny nabídnout třeba svou pracovní sílu, viz jihovýchodní Asie. Není ani pravda, že by rozvojová pomoc nefungovala, pro příklad se lze podívat třeba na Afghánistán s jeho radikálním poklesem úmrtnosti, zhruba desetinásobným nárůstem HDP od roku 2001 a tak dále. To je jeden případ, který je mi znám. V Somálsku je problém s bezpečností, který zabraňuje tomu aby místní pomoc byla efektivní a zrovna tam se rozvojová, čili ekonomická pomoc moc nekoná a ani nekonala, protože prostě to bude zničeno militanty. Čili v tomto případě ani není výsledek, kterého mohlo být dosaženo.

Vidíte, a jsme zřejmě u jádra pudla. Proč to v Asii (většinou) funguje, o poválečné Evropě ani nemluvě, a v Africe (většinou) nefunguje? Jestli ono to nebude místními lidmi, jejich mentalitou a (ne)pracovními návyky.

No, zrovna Afrika, což je kontinent s velkými regionálními rozdíly, se celkem utěšeně hospodářsky rozvíjí. Jen vám nedokážu dokázat, nakolik má na tom podíl zahraniční pomoc, proto jsem zvolil ten Afghánistán.

Nějaký příklad africké země, která je již dlouhou dobu nedotčena Vámi zavrhovaným kolonialismem, a zároveň se nějak významněji hospodářsky rozvíjí, by nebyl?