Obávám se, že značná část diskutujících nepochopila o co u soudu šlo.
Především je zde zarážející fakt, že naprostá většina stížnosti byla předem odmítnuta, jak uvedl soudce, většinou z důvodů pozdního podání.Znamená to, že stěžovatelé byli buď hloupí, nebo se dostatečně neseznámili s okolnostmi podání, nebo a to především, podání stížnosti mělo mít pro veřejnost proklamativní charakter, tedy např, je nás hodně, co si stěžujeme na Zemana, atd.
Dalším nezanedbatelným faktem je, že v dalších četných stížnostech musel soud rovněž podle svých slov dodatečně zjišťovat, čeho se stěžovatel vlastně domáhá, jinými slovy, nestačí nemít rád Zemana, ale třeba zpochybňuji volby a domáhám se nových apod.
A poslední, soud zamítl stížnosti a uznal volby jako platné s tím, že zjistil 3 pochybení a 1 porušení zákona u Zemanova volebního štábu, čímž ovšem zároveň neřekl, že by se u volebního štábu K.Schwarzenberga tak nedělo. Tím se soud nezabýval, neboť žádná stížnost v tomto duchu předložena nebyla a ani nemohla být, neboť těžko si představit domáhat se nových voleb s odůvodněním, že poražený kandidát něco porušoval.A soud by to tak jako tak musel hned zpočátku odmítnout jako neodůvodněné.
Každý, kdo sleduje třeba rozhodnutí ÚS jistě slyšel, že ÚS soud sice stížnost např.opozice zamítl, ale zároveń ve výkladu připustil, že např. vláda v daném případě nepostupovala zrovna košer. Taková rozhodnutí si pak obě strany vykládají buď jako své vítězství nebo potvrzení svých podezření.
Zjednodušení nemusí být vždy pravdivé, ale novináři tomu velmi často a rádi podléhají.
z čeho tak soudíte?
