- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
nerušit dětské a kojenecké ústavy, ale zlepšit legislativu a usnadnit vláčející se byrokracii k adopci a pěstounské péči
Teď, když se o tom začalo mluvit, se
nám jako pěstounky přihlásily matky Romky nebo sociálně slabí, jejichž dvě děti
třeba vyrostly tady u nás a dávaly se do náhradní rodinné péče. Zjistily, že by
za pěstounství mohly být třeba peníze, takže hned projevily zájem
Řekla ředitelka kojeneckého ústavu v Kolíně Eva Nemeškalová
Moje mamka pracuje v kojenáku v maloměstě (ne jako sestřička). Jedná se o vyloženě ženský kolektiv, průměr 50 let, slepičárna. Ženské dětem žádnou lásku nedávají, prostě to mají jako svou 12h směnu. Mají hračky na zahradě, houpačku, ale děti tam nevezmou, jak je rok dlouhý. Někdy je naopak nutí jít spát už ve 4 odpol, aby s nima neměly práci. Když ale přijedou noviny, tak vzniknou fotky z klouzaček podobné té v úvodu, na kterých vidíte ty největší mrchy, jak se na děti usmívají. Je to slabší odvar Requiem pro panenku. Mamka, která se proti tomu ozvala, je ted obětí mobbingu a bossingu. Ředitelka je neschopná ženská, která nerozumí účetnictví, financování, ničemu a pro radu chodí k mé mamce. Jenže mamka má plat podle tabulky, kdežto ona ředitelovský a to je ještě na konci roku shrábne prémie všech zaměstnanců. O rodinných nebo kamarádčovských tlačenkách nemluvě. Jsou tam asi 2 mladé, které jsou hodné a dětem dávají i lásku, ale ty jsou už taky v hledáčku těch krůt, takže chtějí odejít.
záleží na dětském či kojeneckém domově. U nás, ve velkoměstě, se o děti starají vzorně. Denně je vidím dopoledne i odpoledne s dětmi na jejich hřišti a nebo na procházkách. Je to o lidech a nelze je házet do jednoho pytle.
Kdybyste podali nějaké důkazy na vyšších místech, dalo by se s tím něco dělat, ne tu jen plkat. Postěžovat si ředitelce, která o tom ví a je jí to někde je na nic.
Šimůnková - 3ks, Ryšavý - 4-ks, Džamila -3ks, Kocáb - jen 2ks - páč už jedno černý mít bude atd.
P:S: Já si žádný nevezmu, maximálně vezmu nějaký bejzbolkou
ze včerejška: Kam dát malé dítě, jehož rodiče třeba zahynuli při nehodě, nežli se najdou příbuzní? Co když ta rodina byli cizinci a do věci se ještě začnou zapojovat úřady jiného státu s jinými předpisy. Kam dát dítě osamělé matky, která třeba musí na měkolik týdnů do nemocnice nebo tř. výkonu trestu na několik měsíců? Předstatvte si, že třeba hasič takové malé dítě vyprostí z auta, ale: komu ho má dát?
Zřejmě si ho rád nechá, ne. Taky si založím mateřské centrum a budu tam kupit děcka. To bude fajn, těším se jak se krásně zžijeme jako rodina. Přece ho nehodím do kontejneru.
Máme osvojené dítě z KÚ s násl. peripetiemi:
Leden 09 anonymní porod, pak šlo dítě do KÚ. Po dvou měsících měl soud konstatovat nezájem a dítě "právně uvolnit" - nestalo se, asi jsou naši špatně placení soudci přetížení. Dítě jsme si vzali na "dlouhodobou návštěvu" v červenci, bez nároku na jakoukoliv podporu, manželka neplacené volno = povinnost platit soc. a zdrav. pojištění. V říjnu-po desítkách urgencí-proběhl soud o nezájmu a my jsme ho převzali do předadopční péče-nárok na mateřskou. V prosinci jsme mohli podat návrh na osvojení. Soud o osvojení proběhl v červnu 10.
Krizové faktory: strach lidí ze sociálky uhánět soudy, aby něco dělaly. Bohorovnost a nepostižitelnost soudců za pasivitu. Tupý systém, který si myslí, že o dítě se nejlíp postará stát. Kdybychom nešli do rizika "právně neuvolněného" dítěte, tak je v KÚ možná dodnes. Takhle půjde v lednu do školky a je naše sluníčko.
byla skrytá lumpárna. Nevěřím, že by tento člověk udělal něco pro děti bez rodičů.
Je dobře, že se o tomto tématu konečně začíná mluvit. Je strašné, jak současný zkostnatělý systém je schopen umístit novorozeně do kojeňáku, a pouze díky byrokratickým průtahům tam to dítě zůstane klidně půl roku, přesto že by byli adoptivní/pěstounské rodiny.
V článku není zmíněná profesionální pěstounská péče. Vyškolené rodiny, placené státem, které budou poskytovat krátkodobou péči, než se najde vhodná cílová rodina. Status profesionálních pěstounských rodin už pomalinku vzniká, bohužel je ze strany OSPODů ůspěšně sabotován. Přináší pracovnicím další povinosti, kdy musí zvednout zadek ze židle a to se jim moc nechce.
V prvé řadě by si měl každý přečíst novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí a s ní i záměr celé transformace systému péče o ohrožené děti. Pak můžete diskutovat nad tímto textem vytrženým z celého komplexu připravovaných změn. Po mnoha letech konečně někdo řekl zase nahlas, že děti nepatří do ústavů, ale do rodiny. Jasně, že nejde zrušit kojenecké ústavy ze dne na den a je potřeba mít dostatek náhradních rodičů (profesionálně vyškolených pěstounů), ale postupná deinstitucionalizace je potřeba. V kojeneckých ústavech se sice snaží pracovat s dětmi, ale nemají na ně tolik času jako v rodině. A co by měli dělat pěstouni s nemocným/týraným dítětem? Co byste udělali, kdyby bylo vaše vlastní dítě nemocné nebo potlučené? Dali ho do nemocnice, než se zotaví, ne? Podívejte se někdy do zahraničí (třeba jen na Slovensko), kde uvidíte, že to jde i bez ústavů našeho typu, které jsou komunistickým přežitkem. Fandím transformaci ústavních zařízení a deinstitucionalizaci!
Já fandím také, ovšem mám hrůzu z těch, kteří to budou realizovat. Kompetentnost zaměstnanců dosazených za TOP 09 ministerstva práce a sociálních věcí je úchvatná, což zcela jistě potvrdí každý, kdo na někoho z nich natrefil.