KDO BYDLÍ NA ŠUMAVĚ,MÁ PRÁVO JI CHRÁNIT!

Na rozdíl od ekologických "nicnedělánků" a zelenáčů, obyčejní občané brání svoje teritorium,což je přirozené jak pro zvěř,tak pro lidi. Šumavané,máte podporu nadpoloviční většiny občanů.

Opravdová inteligence

Ukazuje to na to jak jsou místní - neschopní naslouchat názorům ostatních a neschopní debaty, jen násilí a sprosťáren. Ještě po tom trapném videu s koláčema... no co dodat.

Navíc o co jde ekologům - o to aby se neporušovaly zákony a aby na Šumavě rozhodovali odborníci spolu s místníma. A kdo z toho bude těžit - místní, ti žijí z turistů a ti se na paseky jezdit dívat nebudou. Proboha kdo už pochopí že jsou jen 2 alternativy. Ano ten les prostě chcípne tak jako tak, je starej a kůrovec je jen jedna z cest. První je nechat to přírodě, což se jinde na světě ukázalo jako vhodné a nebo 2. vykácet to (žádní turisti) investovat do toho a v podstatě celý problém za 130 let zopakovat.....

Chování místních je asi jako kdyby se dělník přivázal před továrnu, která živí celou jeho rodinu a požadoval její zrušení...

Re: Opravdová inteligence

přesně naopak

a pár informací z tisku :)

Co je dnes alarmující je to, že Stráský rezignoval na prevenci šíření kůrovce z bezzásahových území do okolních lesů. Mluví o šíření kůrovce jako o hrozbě a zdůvodňuje tím kácení, ale správa rezignovala na prevenci šíření. Mám k dispozici data o situaci k 29.7. Celkem bylo instalováno JEN 15 705 obranných opatření. Z toho lapačů jen 5 854 (srovnej s cca 30 000 po Kyrillu !!!). Za absolutní zvěrstvo považuji strategii "správců", kteří loupou zdravé stromy a používají je jako lapáky na kůrovce. Tohle dělají v porostních stnách, címž lákají kůrovce do porostů, kde je to ospravedlňuje k těžbě. Houbový patogen nepoužívá podle mých informací správa parku vůbec. Stráský nedělá opatření k minimalizaci těžby, ale přesný opak. Láká kůrovce na zdravé stromy.

.

http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-matejka-posouzeni-aktualni-situace-v-oblasti-ptaciho-potoka-v-np-sumava

.

http://www.rozhlas.cz/priroda/zvirata/_zprava/931647

Re: a pár informací z tisku :)

Nechápu jak na kůrovce mohu připravovat lapáky z oloupaných stromů. To je totální pitomost.

Lapáky se dělají ze živých stromů v místech kde se předpokládá nálet kůrovce. Musí se kácet živé stromy (zpravidla které nemají kvalitní růst), protože na ně naletí větší část kůrovců, protože oni umí vyhledat nemocný strom a na ten přímo naletí (nemocný a pokácený vydává zvláštní vůni z "vadnoucího" dřeva).

Podle počtu závrtů na určité ploše se určuje zda se jedná o běžný stav populace kůrovce, či kalmitní nebo super kalamitní.

Tím, že ke zdravým stromům položim dřevo "nemocné", stromy zdravé chráním (pokud se nejedná o mimořádné přemnožení).

Přestaňte se oblbovat - to je jako když jeden fotograf nafotil feromonové lapáky před zdravým porostem s textem, že lesáci lákají kůrove do lesa. Lákají a nebo odlapávají část populace co tam nalétá? (feromon je samčí, samičkyna něj se nachytají  a spadnou do nádoby v ekteré zahynout - každá samička rovná se - až 100 vajíček. Lapák v mrtvém lese je nanic.

tady Habr, tady Habr, jak mě slyšíte, přepínám

Re: tady Habr, tady Habr, jak mě slyšíte, přepínám

Ale celkem dobře, jen mi někdo sedí na větvi a pořád houká

jeden tu nedávno napsal

cosi o požáru....asi by to bylo nejoriginálnější řešení...kůrovec v řiti, stromy pro dřevařskou loby taky, Bláhovci by snad zdrhli, místní by měli sice pecháčka, ale nešť, přežili by, to je hlavní....a pak by se začalo pěkně od "nuly"......PS: Tou dobou by už pan Stráský seděl na ministerstvu(třeba zahraničí)....dobrou noc

ještě chvilku a rozpláču se tu

Re: ještě chvilku a rozpláču se tu

copak? vletěl ti lýkožrout do očka? a hlodá?

Šumavané jim na hlavu vysypali kůrovce....

A to na Šumavě nemají poruce nějakou senkgrubnu ?

já chci zrušit NP a Šumavu odstátnit

Re: já chci zrušit NP a Šumavu odstátnit

No já NP Šumava zrušit nechci - jsem celkem proti, ale chci aby se vše vrátilo k tomu co se v při zakládání NP Šumava předpokládalo. Podle významu lokalit vhodnou činností člověka podporovat obnovu blízce podobných přirozených lesů které na Šumavě rostly s tím, že v případě kalamitních škůdců se jejich přemnožení vhodným opatřením sníží na přijatelnou úroveň. Nejde jen o kůrovce, ale třeba i o bekyně a nebo dkonce o jelení zvěř která dokáže zdecimovat bukové a jedlové nálety, černou zvěř, která zas dokáže zničit na zemi hnízdící ptáky, mlaďata savců apod. Jinými slovy - nenechat přeměnu Šumavy jen na přírodě, ale pomoci jí tam, kde víme a známe, že jsme v minulosti udělali velké škody a umíme a můžeme je napravit v přiměřeném měřítku.

Myslím, že mnohé bude v novém zákonu o Šumavě.

A taky bych rád, aby obnova Šumavy probíhala za patnerství obcí, vlastníků lesů a nemovitostí,  státu, lesníků a přírodovědců - a politici jen aby si tam chodili sklízeli úspěchy.

Nelíbí se mi to.

Původní záležitost v podstatě kulminovala a obě strany se zakopaly ve svých pozicích. Strana nekácečů (Albedo, log-out, stroup aj.) chce bezzásahovost a park s vedením vědeckých kapacit. Strana kácečů ( habr, pavel 61, já aj.) chtějí ochranu proti kůrovci, a přechodné období. Na čem se obě strany shodnou, je scelení trosek cenných biotopů. Pokusil jsem se problém zobecnit, detaily nejsou podstatné.

Podle mého názoru k cíli může vést z mého pohledu tato cesta: 1. Nekáceči zdůvodní , proč je třeba tu či onu lokalitu chránit a navrhne scelení, které zajistí nejen biologický soulad takového území, ale i soulad s potřebami obyvatel, sousedních vlastníků, komunikací apod. 2. Káceči navrhnou protikůrovcová a jiná ochranná opatření po vnějším obvodu sceleného prostoru. Tímto způsobem bude stanoveno druhé pásmo. Obě strany provedou oponentní řízení. Co bude mimo tato dvě pásma, zůstane hospodářským lesem s dosavadním režimem.

Jakousi "Radou" budou zástupci stran po třetině, místní je doplní.

Re: Nelíbí se mi to.

Kompromis v této chvíli je řešením, vždy jsem psal - dívám se na celou Šumavu a ne na několik lokalit. Vše se vzájemně ovlivňuje. Navíc kdyby nekáceči jen trošku přemýšleli, tak by by si uvědomili, že s ohledem jak je NP Šumava velký a tak se jim nabízí velmi zajímavé naměty pro vědecké práce zaměřené na obnovy hospodářských lesů. A dokázali by se uspokojit všechny strany.

Ale už jsem se o něco pokusil, snad to dopadlo na úrodnou půdu ( i když si myslím, že semínko zapadlo na suchý kámen).

no ...

Smíšený les je něco jako směs plodin. Pokud budete pěstovat jednu plodinu na velký ploše, napadne ji parazit a protože není v okolí rostlina na které se vyskytuje nepřítel parazita, je to poté pro parazita jednoduché hodování. Tak je tomu i u smrkového lesa a opakem je v tomto případě smíšený les ...

Re: no ...

S tím parazitem je to pravda, ale jde i o fakt, že v těch smíšených porostech  je škůdce v neškodlivém počtu, jen aby napadl nemocné stromy. Stejně jako liška raději uloví nemocného zajíce než aby se štvala za zdravým. Zdravý smrk se slabému náletu kůrovce ubrání tím, že jeho závrt zavalí pryskyřicí i s ním + něco paraziti.

Ale na pšeničném poli ponechaném samovolnému vývoji může sledovat jak bude probíhat obnova ve smrkových mohokulturách. Následný rok po nesklizení úrody na poli opět vyrostě převážně pšenice, ale zárověň i bodláky, lebedy apod, co se uchytilo mezi pšenicí. A v následných letech vše se bude postupně přeměňovat. Pšenice ustoupí bodlákům bodláky zas keřům apod. Je to zjednodušené. Na poli to probíhá v rovině roků - plodnosti bylin a keřů, v monokulturním lese v rovině 30 - 50 let - začínající plodnosti smrku a dotace semen z vnějších oblastí a vytváření ploch pro vzklíčení semne pod vysokými stromy.

Je to velmi jednoduchý příklad pro představení - neberte to doslova