Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Kůrovec vyhrává bitvu o Šumavu, zdecimovaný les je vidět i z letadla

Kůrovec zatím vyhrává boj o smrky v šumavském národním parku. Pruhy lesa, které brouk zdecimoval, jsou už vidět i z letadla. Za poslední čtyři roky už v rezervaci uschlo 2,7 milionu stromů. Kůrovcová kalamita neustupuje a navíc odrazuje turisty.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

petrv-tec

Neobjektivní článek, ignorace

Dobrý den, jako přírodovědec považuji článek za neseriózní a diletantský. Proč v něm nejsou obsaženy vyváženě reakce obou stran šumavského sporu? Článek vyznívá výrazně ve prospěch pana Stráského a spol. Přitom se nabízí zjevné kritické otázky: Je úbytek turistů způsoben skutečně kůrovcem? Důvodů může být a pravděpodobně je, mnohem více a jádro úbytku turistů je asi jinde. Je ztráta prosperity šumavských penzionů způsobena přemnožením kůrovce či je možno se zamyslet nad jednodušším a logičtějším důvodem kromě jiného - totiž přemnožení podnikatelů v oblasti ubytovacích služeb na Šumavě? Je pohled z helikoptéry manipulativně zorganizovaný vedením NP Šumava dostatečný? Při hloubavějším pohledu "na zemi" by bylo možno spatřit mnohem více o tom jak kalamita probíhá a také jak příroda sama v jádrových částech parku na kůrovcovou kalamitu reaguje a zadarmo. Proč jsou ignorovány názory odborníků - vědců? Proč autor tohoto článku nešel objektivně více do hloubky?

0/0
21.7.2011 10:46

Pierre de Croissant

Re: Neobjektivní článek, ignorace

úbyttek turistů a další není otázka pro přírodovědce. Co jako přírodovědec odborně zpochybnujete? Jako přírodovědec mohu podotknout

1. Samovolně vyrostlý les nebude odpovídat složením původnímu lesu z doby před působením člověka,

2. obnova původního složení lesa samovolnou cestou potrvá staletí až tisícíletí.

3.  kůrovec se přemnožil v umělém ekosystému, zásah je proto oprávněný.

4. nelze srovnávat německou Šumavu na JIŽNÍCH svazích s českou na SEVERNÍCH svazích.

0/0
21.7.2011 11:34

log-out

Re: Neobjektivní článek, ignorace

Ao, úbytek turistů není otázka pro přírodovědce - ale úplně stejně to není otázka pro starostu. Vysvětlit takovýto jev je otázka pro statistika a chce to pořádnej výzkum. Turistů ubylo i v kůrovcem nezasažených částech Šumavy, nebo třeba v Jeseníkách, takže tento argument je čirá demagogie

1. ale bude mu bližší, než uměle vysazený les

2. zatímco umělou cestou se to nepodaří nikdy

3. zásah je oprávněný, pokud chceme udržet umělý ekosystém. Což by odporovalo vyhlášce o zřízení NP, dle které chráníme především přirozené procesy.

4. Ehm., netušil jsem, že např. Grosser Rachel je v ČR. Co se takhle podívat na mapu předtím, než začnete tvrdit nesmysly. (Navíc i kdyby to tak bylo, pořád je Bavorský les nejbližší biotop k Šumavě a tedy pokud něco funguje tam, tak pokud nejsou vědecké důkazy - což žádné nejsou, drtivá většina vědců podporuje "nekácení" - tak není důvod se k Šumavě chovat jinak. Ale jak říkám - i v Bavorském lese je přehršel severních svahů, takže je naprosto srovnatelný)

0/0
21.7.2011 15:29

log-out

Re: Neobjektivní článek, ignorace

PS: Navíc hranice na doti místech (např. Modravské slatě) jde čistě severojižně. Vzhledem k tomu, že většina větrů v ČR má SZ směr, tak na některých místech je Bavorská strana kopců exponovanější než česká...

0/0
21.7.2011 15:33

radim36

NP jako líhniště kůrovce.

Každopádně dokud je kůrovec uvnitř NP, může se žvanit a nic nedělat do aleluja. Jak se ale kůrovec díky tomu nepořádku v Parku dostane mimo NP do soukromých lesních produkčních porostů, budou následovat automaticky požadavky na náhradu škody. A pokud stát nevyhoví, tak i soudní žaloby vlastníků produkčních lesů na stát. To pak už bude jiné tóčo. A to už bude pozdě, nesmyslný šumavský experiment nás bude stát miliardy.

A kůrovec už je takových 500 metrů od hranic parku, a 400 - 500 metrů je doletová vzdálenost kůrovce. A to v bezvětří, pokud jsou "příznivé" vzdušné proudy, je dolet zrojeného kůrovce přirozeně větší.

0/0
21.7.2011 7:30

A/D

Re: NP jako líhniště kůrovce.

prokažte že váš strom sežral kůrovec pocházející z np šumava.... jak ho poznáte, má modrofialový zadeček?

0/0
21.7.2011 7:58

radim36

Re: NP jako líhniště kůrovce.

Nezlikvidovaná ohniska kůrovce nejsou nikde jinde než v NP. Protože všude jinde v produkčních lesích, jak je les napaden kůrovcem, má majitel povinnost ty stromy do měsíce, dvou měsíců pokácet a dřevo odvézt. Majitelé produkčních lesů na Šumavě sousedících s NP nic dokazovat nemusí....

0/0
21.7.2011 8:12

astar.seran

Re: NP jako líhniště kůrovce.

Jiste, akorat ze kurovec doleti max. par desitek metru a navic napada predevsim stare a poskozene stromy. A ty v produkcnim lese, jak to nazyvate, nemaji co delat.

Konecne se aspon Sumava omladi a trochu diversifikuje.

A cestovni ruch? Stejny ubytek je i v Jesenikach atd.

0/0
21.7.2011 8:54

Mychal.B.

Re: NP jako líhniště kůrovce.

Jestliže i sám Vlašín tvrdí, že mají být 500 až 1000 m široké ochranné pásy proti šíření kůrovce, tak to s těmi pár desítkami metrů asi úplně pravda nebude...;-)

0/0
21.7.2011 13:09

radim36

Re: NP jako líhniště kůrovce.

Dolet kůrovce se  se uvádí na vzdálenost 400 - 500 metrů. Přirozeně vlastní silou, pokud v době rojení vanou silnější větry, může to klidně být i podstatně víc.

Co se týká stáří napadnutých stromů, u nás na severní Moravě museli vlastníci lesů kvůli kůrovci likvidovat i smrčky,které sadili už do svých vlastních lesů hned po restituci po roce 1990. Neboli tvrzení, že kůrovec napadá jen  staré 60 a víceleté smrky a jen oslabené smrky je žvást.  Klidně napadne i 15 let staré či mladé zdravé smrčky  s kmenem  jen 8 - 10 centimetru silným a výškou  5 - 6 metrů.

0/0
25.7.2011 12:01

lapac

Kurovec vyhrava bitvu....

.....takovych, kteri vyhravali bitvy uz bylo - Zizka, Napoleon, Hitler, valky ale stejne prohrali, stejne jako kurovec valku proti prirode taky nakonec prohraje, jako ostatne vsichni, kteri proti ni bojuji. Cela zalezitost je navysost smesna: valka kurovec vs. priroda!!! K popukani.

0/0
21.7.2011 2:12

Dr No

Na pátém obrázku je vidět

že největší spoušť v lese nedělá kůrovec, ale ti co rozjezdí lesní půdu těžkou technikou. To, co se nazývá kalamitou je přirozená obnova lesního porostu, která funguje stovky milionů let. Kde se bere ta drzost lidí, kteří mají praktické zkušenosti sotva s jednou generací lesního porostu, tvrdit, že oni to vyřeší líp než příroda ...

0/0
20.7.2011 22:54

radim36

Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

ošlehaní větry kancelářských ventilátorů představují, že by někdo mohl na těžbě kůrovcového dřeva vydělávat.

Když u nás na severní Moravě byla před pár lety kůrovcová kalamita, mimochodem zlikvidovaná za půl roku, tak prakticky všechno dřevo, které museli majitelé ze svých lesů vytěžit, šlo do palivového dřeva, díky přebytku nabídky prodávaného kubík tak za pětistovku. místo aby ho prodávali jako kvalitní dřevo tak za 5 tisíc. A pokud to byly nějaké skutečně silné stromy, které byly přebrány a použity na řezivo, tak výsledné řezivo bylo tak třetijakostní. Kůrovcové dřevo má totiž obrovsky kolísavou kvalitu, občas to je dřevo napadené houbami a měkké jak balza nebo houbami minimálně promodralé, občas díky tomu, jak smrk bojuje s broukem a s naží se ho utopit v pryskyřici je to dřevo prosmolené podobně jako borovice. Vždy je na tom dřevě  poznat, že vysychalo nastojato. Hodí se tak maximálně na výrobu europalet, bednění a podobných nenáročných věcí.

0/0
20.7.2011 22:52

kuttna

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

Vydělat se na tom samozřejmě dá - chce to ale do celého "podniku" nějak dostat státní peníze. Víte třeba, co bude stát umělé zalesňování holých plání?

0/0
21.7.2011 0:38

radim36

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

Jjaké umělé zalesňování holých plání? A ještě s nějakými státními dotacemi?

Máš dva hektary lesa staráš se o něho a těšíš se, že až za 20 nebo tvůj syn za 60 let bude ten les kácet, bude se "sklízet" , budou z toho peníze třeba na postavení baráku nebo na něco podobného. Mezitím z toho lesa akorát sem tam vytáhneš nějakou sušku nebo nějaké plevelné listnáče a máš občas trochu dřeva na palivo. A teď máš naráz půl hektaru napadeno kůrovcem a máš pod pokutou povinnost zařídit vykácení a odvezení dřeva do měsíce.  A sháněj si lidi a zařizuj to! Nebo makej o sobotách a nedělích či  vyřiď si na to dovolenou ! A pak máš povinnost uvést tu plochu zpátky do souladu  s lesním plánem neboli musíš zase sáhnout do peněženky a nasázet na tom půlhektaru nějakou tisícovku smrčků. Stát ti na to nedá ani korunu, na co by podporoval nějakého drobného majitele lesa... Dyť si dřevo z té plochy beztak prodal a měl z toho peníze!  Jo, kdyby těch holých hektarů bylo sto, tak možná by nějaká podpora byla....

0/0
21.7.2011 7:53

astar.seran

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

demagogie, malem jsem vytlacil i slzu.

Kurovec nenapada mlade stromy, ale stare a poskozene. Doplnte si vzdelani, nez zacnete s touhle postou pro tebe.

0/0
21.7.2011 8:56

radim36

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

Možná bych ti ten rádoby vědecký žvást věřil, kdybych na vlastní oči tady u nás neviděl kůrovcové holiny ve smrčinách, které sázeli už soukromí majitelé lesů po restituci po roce 1990.

0/0
25.7.2011 12:06

radim36

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

A kromě toho, když se podíváš na samotné fotky těch holin zveřejněné tady na MF Dnes, tak většina těch uschlých smrčků vůbec nevypadá na 60 leté a starší velikány. Spíš na smrky takových 30 - 40 let staré.

0/0
25.7.2011 12:10

log-out

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

A i kdyby to dřevo skončilo jako palivové (což neskončí, stačí se podívat, za jaký ceny se prodává h Hornbachu dřevo nevalný kvality :-)), tak víte, jakej je teď nedostatek palivovýho dříví.

To si jako myslíte, že to tam budou dřevařské firmy těžit zadarmo?

0/0
21.7.2011 3:22

radim36

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

Každý, kdo trochu pracuje se dřevem, do takového prkna cvrnkne prstem a okamžitě řekne: Tohle smrkové dřevo uschlo nastojato. A nikdy si už v příslušném kutilském obchodě nekoupí ani prkno. Kdepak, to si nikdo nedovolí takové dřevo kupovat, pokud nebude rovnou prodávané jako třetijakostní. Že to kdysi byl klidně  třeba i nějaký šumavský rezonanční smrk, koho to zajímá....Teď je to dřevo, které na stavbe použijí třeba na ztracené bednění při betonování a na takovéhle podobné věci. A to všecko kvůli zeleným idiotům, co  znemožnili likvidaci kůrovcové kalamity v zárodku už před těmi několika lety .

0/0
21.7.2011 7:22

log-out

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

Souhlasím s tím, že pokud by se na šumavě pěstoval hospodářský les, tak to bude ekonomicky výhodnější. To nic ale nemění na tom, že a) dřevařské firmy vydělávají i na sanační těžbě, b) pěstovat na Šumavě hospodářský les je asi podobně dobrý nápad, jako začít těžit v Českosaském Švýcarsku písek, nebo začít pěstovat v NP Podyjí Kukuřici.

0/0
21.7.2011 15:40

petrwatzek

já tam byl.

Neletěl jsem vrtulníkem, šel jsem po svých. V lokalitě Ptačí potok a Ztracený je hodně uschlých stromů. To je to, co ukazuje Stráský novinářům z letadla. Co z letadla není vidět, je bujný porost mladých stromků, které vyrůstají mezi stromy mrtvými. Kůrovec je jen záminka k vykradení parku. Rozhovor s dřevorubcem: "Kluci, co blbnete?Nechaj vás  vycukat a za tři roky si to dřevo odvezou. Proč myslíte, že řežeme klády na dýlku 4,1? Aby se daly naložit na kamion. Jeden strom je kubík dřeva v ceně 2000 Kč, rezonanční dřevo 35 000 Kč. Víte, kolik tu těch stromů je? Nebuďte blbí..."

Jinak část lesa je opravdu umělá monokultura, ale jsou tam i -nejcennější- části přirozené horské a podmáčené smrčiny. Viz Ptačí potok.  Zasahovat v nárazníkovém pásu mezi parkem a hospodářským lese - ano. Kácet v bezzásahových zónách - nesmysl a lumpárna. Úbytek turistů? Já potkával davy jak na V8claváku. Tak nevím.

+1/0
20.7.2011 22:26

radim36

Re: já tam byl.

Ty šumavské kmeny zničené kůrovcem potom rozprodají po malých pilách po celé republice , případně na pily i do zahraničí. Velké pily kůrovcové dřevo ze Šumavy nechtějí pomalu ani zadarmo, protože každý kmen je jiný. Na rozdíl od dřeva z normálního lesa, kde mají všechny kmeny stejnou kvalitu, takže jim stačí jen nadstavit katr a jedou.

Takového řeziva tady z místní pily z kůrovcového dřeva, beztak dovezeného přes půlku republiky ze Šumavy, mám doma skoro dva kubíky.  Bylo levnější o cca třetinu, jestli si dobře pamatuji. A taky ho budu muset přebrat, pouze tak třetinu budu moct normálně použít na baráku.  Zbytek je pochybný, buď na smrk hodně měkké a promodralé  dřevo, nebo naopak hodně prosmolené, tvrdé a těžké.:-/

0/0
20.7.2011 23:09

palomak

Re: já tam byl.

Souhlas,onehdá minulý týden jsem odpoledne asi hodinu seděl na Rokytě u inf. NP a nestačil jsem počítat kamiony se dřevem,neodkorněným i odkorněným( prý má zůstat ležet v lese?).Turisté na kolech,pěší nestíhali uskakovat.Když se dnes podívám po obcích starostů,kteří zde dovolili takové hrůzostavby jako je vidět na Modravě,Filipovce a dále,pak se ani nedivím,že už se sem lidem moc nechce.Svádí se vše na minulé vedení parku.Proč za jeho vlády těch turistů loni bylo na Šumavě více a kůrovec si tu vegetoval úplně stejně?Kácet nebo nekácet v parku je záležitost vědecká,proč ji pořád řeší politici a diletanti,kteří tomu nerozumí nebo hájí zájmy úplně něčeho jiného a ne to ,jak má Národní park fungovat.Proto doporučuji,přijeďte na Šumavu a udělejte si každý svým vlastním rozumem názor na celou věc! To hlavní o co se jedná,je zachovat přírodu a její unikum,ne o panděra roztaženců a naší rozmazlenost.Ti lidé,kteří zde kdysi žili,žili s přírodou,ne proti ní,protože jim dávala živobytí.

0/0
21.7.2011 9:19

Mychal.B.

Re: já tam byl.

Za poslední 2 roky jsem na Šumavě strávil 4 týdny. V lesích od Nýrska až po Vyšší Brod. Davy jak na Václaváku jsem potkal akorát u Černého a Čertova jezera a u Plešného jezera a trochu víc lidí okolo Schwarzenberského kanálu. Jinak potkáš pár lidí za celý den.

0/0
21.7.2011 13:15

Norkey

...

Nápad nechat les přirozenému vývoji je sice zajímavý, ale nefunguje. Je na to potřeba jít tak, jako naši předci. Vykácet do posledního napadeného stromu a postupně les obnovovat. Spolehlivější řešení prostě neexistuje.

+1/0
20.7.2011 21:29

Franta Křižík

Re: ...

... tak pravil vsevedouci Buh !

0/0
20.7.2011 21:33

Norkey

Re: ...

Ne, jenom clovek ktery bydli v Jizerkach a vi, ze hory lepe vypadaly hole a bez stromoveho porostu nez zarostle dzungli jak se to deje uz od roku 45 kdy se o to tady nikdo ani nestara..

0/0
20.7.2011 21:35

Franta Křižík

Re: ...

to, co jak vypada, je vec osobniho vkusu - Narodni park s bezzasahovym rezimem se ma nechat volnym prirodnim podminkam.

0/0
20.7.2011 21:40

Rodnok

Re: ...

Byl jsem v NP ve Švýcarsku. Taky "vypadal" zdaleka nejhůř, v porovnání s tím, jak mají jinde švýcarští soudruzi všechno upravené a krásné. Ale taky to mělo svoje kouzlo... a anglickej trávník bych v NP nečekal, na ten je místo jinde.

0/0
20.7.2011 22:29

blekekeke

Re: ...

Ono totiž jde o to, že se jedná vždy o smrky. Pro zdejší krajinu je přirozený smíšený porost ...

0/0
20.7.2011 21:59

Norkey

Re: ...

jak se to vezme, prirozeny je, ale je i nejlepsi? nechtel bych se dozit doby, kdy u machace nebo v jizerkach budou listnaty stromy.. jinak na jestedu se to deje, smrky pomalu nahrazuji listnate stromy a nevim, jestli je to krok spravnym smerem, ale to se ukaze az za desitky a stovky let.. kazdopadne jako turista a estet mam radsi smrky a borovice nez listnaty stromy, o tom zadna.. :)

0/0
20.7.2011 22:31

blekekeke

Re: ...

Co ti vadí na listnatých stromech, které jsou pro zdejší krajinu nejpřirozenější ????

0/0
20.7.2011 22:40

.coinneach.

sukcese

Procesu opakovaného narušování ekosystému vnějším faktorem se říká cyklická exogenní (allogenní) sukcese, nejedná se o nic jiného než přirozený proces, kterým se příroda vyvarovává dominanci nějakého druhu.

Copak je někdo skutečně tak pitomý a myslí si, že v oblastech, kde nezasáhne člověk se ekosystém zhroutí? Takže neobhospodařovaná část tajgy na Sibiři by musela být již jenom planina! To, co se nyní děje v NP Šumava je popíráním principu chování k národním parkům, jakožto oblastem, jež se mají nechat přirozenému sukcesnímu vývoji, a to, že skupina neodborníků usoudila, že tento přirozený proces je lidským očím neestetický, je smutnou ukázkou průsaku neodborníků do ryze expertních záležitostí.

0/0
20.7.2011 21:13

1907 (FK Opava)

Re: sukcese

Nj, blbci se raději dívají na zelené stromy. Inu, blbci...

0/0
20.7.2011 21:30

Franta Křižík

Re: sukcese

Strom musi byt zeleny, rasa pak cista - na ostatni je spatny pohled a musi zmizet ?

0/0
20.7.2011 21:34

Mychal.B.

Re: sukcese

Strom nutně ne, les ano :-P

0/0
21.7.2011 13:20

jardahorak

Re: sukcese

Hm, nedotknute lesy tajgy muze s hospodarskymi monokulturami Sumavy porovnavat jen... znalec...

0/0
20.7.2011 21:43

Franta Křižík

Re: sukcese

ted se ta choulostiva monokultura meni na stabilni les ... ktery nebude nic stat - naopak lakat navstevniky, kteri by jinak museli cestovat do Ruska ci Kanady !

0/0
20.7.2011 21:46

jardahorak

Re: sukcese

Ted se choulostiva monkultura meni na plochu s drevenyma pahylama a odkrytym podlozim. Ty uschle stromy stoji, ani nelezi na zemi, na ktere by alespon castecne branily erozi.

0/0
20.7.2011 21:51

svatej

Re: sukcese

Myslimstojici uschly strom nebrani erozi? Bylo by lepsi to vsechno vytezit a nechat tam rozbagrovanou mesicni krajinu?

0/0
20.7.2011 22:02

kuttna

Re: sukcese

Jeďte se tam podívat, ale ne vrtulníkem. Uvidíte, že je tomu jinak. V uschlém lese nenajdete odkryté podloží, to naopak najdete na místech, kde proběhla "holoseč".

0/0
21.7.2011 0:44

svatej

Re: sukcese

Vy jste taky znalec - srovnavate bezzasahovou zonu se smrkovou monokulturou - plantazi na smrky - o kterou se musi neustale pecovat.

0/0
20.7.2011 22:09

radim36

Re: sukcese

Hm, Šumava byla v minulosti odlesněná celá až na malé části, kde vadil podmáčený povrch nebo vysoká svažitost a nepřístupnost. Odlesněná místa byla zalesněna na produkční les mixem všemožně dovezených cizích sazenic.

Jedná se tedy o smrkovou monokulturní plantáž se zvýšenou citlivostí k nepříznivým vlivům a ne o nějaký přírodní ekostém. Přemnožení kůrovce vyvolané absencí ochraných zásahů za přirozený proces nelze považovat v žádném případě.

Šumavská smrková plantáž měla před aplikací bezzásahovosti projít úpravami, které by zvýšily odolnost těchto porostů  na  tyto takzvané vnější faktory. Takhle to bylo i původně plánováno. Jenže ekologističtí taky odborníci se prosadili do vedení NP a fázi těchto úprav přeskočili.

0/0
21.7.2011 8:07

log-out

Re: sukcese

Souhlasím, současný stav Šumavy není přirozený a je ho třeba "vrátit" do pokudmožno původního stavu. To, v čem se ale mýlíte je metoda: drtivá většina vědců v oboru je přesvědčena, že nejlepší metoda, jak tam získat něco, co bude alespoň připomínat původní les je nechat to na přírodě. A jak je vidět z Bavorského lesa, je to postup účinný.

Kdo podle Vás z následujícího seznamu je "ekologista"?

http://dopis.cspe.cz/index.php?lang=cz&page=signatories

Řadíte mezi ně např. expředsedu akademie věd Pačese? Nebo celé Biologické centrum Akademie věd? Obávám se, že tu mluvíte pejorativně o "ekologistech", ale ve skutečnosti jste to Vy, kdo tady něco zasvěceně tvrdí, aniž by to měl nějak věrohodně vědecky podloženo.

0/0
21.7.2011 15:47

kocy

Rumuni se prý oháněli pracovníma smlouvama.....

0/0
20.7.2011 21:12

kocy

Přibližte si v Googlu mapu Šumavy a uvidíte ten rozdíl.

Německá strana šumavy byla taky postižena Kyrilem, ale ani stopy po těžbě. Na naší straně kolem toho poledníku je vidět pravidelné pruhy těžby.Všude na naší straně ŠUMAVY jsou spíš políčka lesů mezi pasekami. To se na německé straně nevidí.

0/0
20.7.2011 21:09

MatyEU

Re: Přibližte si v Googlu mapu Šumavy a uvidíte ten rozdíl.

Pravda. Kdyby se po Kyrillu nenechala kůrovci taková hostina, tak by k tomu vůbec nedošlo. Dnes jsou suché lesy obklopeny holinami a pak až začínají lesy jak je známe - zelené. Kůrovec nemá diplom z ekologie, tak asi chudák ani neví, že má sežrat jen to co chceme a v takovém množství, aby se nezastavila přirozená obnova. Šumavská kalamita se musí zastavit a jestli se nezastaví na Šumavě (v NP), tak se zastaví až za hranicemi NP - kolem suchého národního parku pak budou holiny takového rozsahu, že to bude mít katastrofický vliv na místní biosféru i hydrosféru a geosféru.

K tomu bychom to také všichni (co platíme daně) řádně zaplatili. Letos je to "povodňová stovka" měsíčně, příští rok by to mohla být "kůrovcová pětistovka". Škody, které by stát musel uhradit vlastníkům hospodářských lesů kolem NP by byly v desítkách miliard! Takto se u nás šetří...

K současné situaci vůbec nemělo dojít, ale bohužel došlo. Ti co jsou za to odpovědní žádnou odpovědnost bohužel nenesou. Prostě české řešení

0/0
21.7.2011 9:47

1907 (FK Opava)

Následuje Smrčina + Zadní Zvonková

Kdo to chcete vidět jinak než jako měsíční krajinu, jeďte tam co nejdřív. Kůrovec už tam je.

0/0
20.7.2011 20:57

Franta Křižík

Re: Následuje Smrčina + Zadní Zvonková

Kazdy rok tam jezdete a uvidite, jak se z toho nestava mesicni krajina ale naopak krasne regeneruje ! Leda ze by vyhrali developri a stavitele vleku a sjezdovek !

0/0
20.7.2011 21:26





Najdete na iDNES.cz