špatně položená anketní otázka

většina lidí by samozřejmě kožeňáky v obchodě nekoupila. ale i v česku vypěstovaný Idared vydrží doma ve sklepě v pohodě do dubna. žvýkat kožeňáky a namlouvat si jak jsou dobré je podobné, jako chodit v dřevácích a svítit petrolejkou. je to jenom nostalgický úlet, nic víc

Genofond...

Stačí obejít pár vesnic (neplést se satelity!) a genofond bude těmi "mizejícími odrůdami" přeplněn. Matčino máme a donedávna i koženáče. Jablko z něj vydrželo až do příští úrody, to je pravda. Ale spíš než slupku mělo kůru, takže se muselo okrájet. Na druhou stranu bylo příjemně sladké.

Re: Genofond...

to nejspíš spolu souvisí - čím tvrdší slupka, tím víc vydrží

pokrok?

normálně ve starých sadech a u silnic jsou staré jabloně, nikdo se o ně nestará, a jsou zcela obsypané jablky, která nejsou vůbec ani červivá

no jen jsou trochu menší, možná i méně vzhledná, ale výborná chuť to vynahradí

a teď se všechno stříká jak šílený a výsledky naprd

Re: pokrok?

pravdu máš, narveš prachy do postřiků, ruce vytahaný z pumpy, a soused na to kašle! je to bída, přerouboval jsem na starší odrudy, kamarád mi dal pár stromků ze starých německých odrůd, príma. Nízké stromky, masité plody, nakyslé, šťavnaté! Na nové odrůdy už kašlu, stačí mi jen pár Rubínu. Rouboval jsem Zvonkové, kožeňáka. Já potřebuju jabka na jaro a dál.

Nemám rád jablka, která mají tvrdou slupku

Při tom slupka je na kablku to nejzdravější. Současné odrůdy mají silné slupky, protože dlouho vydrží a ty slupky ještě povlékají slabou vrstvou vosku. Na pohled jsou krásná, dlouho vydrží, ale slupka se nedá jíst. Dříve jsme kupovali Jonatan, ty teď vymizely, ale zřejmě byly nahrazeny odrůdou Jonagold a tato jablka mám nejraději.

Ne vše nové musí být špatné

a to staré zase super. Šlechtili i staří ovocnáři. Jen životní styl se změnil a ruku na srdce - jak velká část populace má prostory na uskladnění ovoce? Takže ho holt musí nakupovat po kile v obchodě. A tady vidím kámen úrazu - podmínky nediktuje zákazník, ale obchodní řetězec. A stát k tomu přihlíží, aniž by jakkoli podpořil domácí producenty. A tak kupujeme česnek z Číny, jablka odsud, okurky odtamtud. A koupit kilo jablek od pěstitele doma - litr benzínu na cestu tam, litr na cestu zpět, to jaksi nelze. Za prvé republiky mívali zemědělci svá hospodářská družstva a prodejny ve městech. Že by zájem byl, o tom svědčí občasné farmářské trhy. Pokud by se zemědělci k formě družstevních prodejen ve městech vrátili, nepochybně by měli úspěch a řetězce by "utřely".

Re: Ne vše nové musí být špatné

obávám se, že řetězce by si to nenechaly jen tak líbit

jo ta neviditelná ruka trhu je sv_ně

Ne

Kupoval bych jablka, která mi chtnají a dobře vypadají a pokud možno vím, že nejsou škodlivá.

Nejradši bych nějaké GM jablko:-)

rubín

U mě vede rubín, ale nevím, jestli jde o nějakou hodnotnou nebo mizející odrůdu, prostě mi nejvíc chutnají, jsou voňavá... (nejlepší jsou ta s šupinkama kolem šťopky, slaďoučká).

je to pravda

já se pamatuju na jablka, která, když se s nimi zahrkalo, tak uvnitř chřestila jadérka, to bylo pro děcka moc zajímavé, teď nevím, jestli to bylo či nebylo Zvonkové. Pak bylo dobré jablíčko Matčino, to Malinové - fandím snaze vrátit to, co bylo osvědčené.

není tak zle, doufejme

Hmm, my jsme koupili zahradu se starými odrůdami, bohužel se o ně nikdo asi 20 let vůbec nestaral, takže podle toho vypadaly a většina musela jít pryč. Zbylo nám panenské české a ontario. Přisadili jsme jaderničku, ale ta moc nejde, nicméně sehnali jsme ji bez problémů. O dznámých jsme letos dostali na skladování gdánský hranáč. Ještě to s těmi starými odrůdami není snad tak zlé

Re: není tak zle, doufejme

Jo, jo, panenka je klasika. Sice mensi, ale lahodne.

není nad starší sad

Červi vyžerou vnitřek jablka, kterej se nejdřív kazí a strupovitost je jen pocitová záležitost, takže nevím proč používat postřiky. o starej sad se starám 3víkendy v roce, kdy češu ovoce, sem tam provedu řez suchých nebo napadených větví, toť vše, navíc je vysokokmen super větrolam a vlastně i živý tvor co pamatuje leccos a je užitečnej nejenom člověku. Žádnej posekanej trávníček, kterýmu lidi dělaj otroka. Je to o vztahu k přírodě a vlastně i k životu, buď máte úctu nebo ne.