Pohled občana

Vždy jsem si myslel,že pod slovem "Národní" je něco,co je blízké všem lidem.To se ale asi nevztahuje na "Národní galerii",která je z velké části blízká jen hrstce obdivovatelů,kteří jsou ekcentristi,nebo snobi a obdivují něco co většina návštěvníků nepochopí,jen v tichosti a rozpacích projdou okolo exponátů a řada jich tam raději ani nejde,aby nevypadali jako nevzdělanci.Když obyčejný návštěvník spatří tři do sebe zamotané obruče ze sudu a dozví se,že to je umělecké dílo za 4,5milonu zakoupené z jeho daní,tak je v rozpacích každý.

P.S. pokud někdo vidí v Knižákově malé a tlusté postavě něco imozantního,tak...

Jíří Kotalík

Pracoval jsem v NG od roku 1971 do roku 1992. Vše co uvádí autorka o Kotalíkovi podepisuji, byl to sice byl poslední feudální pán, kterého jsem poznal, ale pán, který naslouchal a pomáhal svým poddaným, vždyť kolik tam bylo ukrytých režimem pronásledovaných intelektuálů i když na podřadných mistech je k neuvěření. Např. Sergej Machonin jako noční hlídač atp. Mnoho dešních špičkových kunshistoriků a umělců tam pracovalo jako závozníci, správci depozitářů, topiči či údržbáři. Byl bych rád, kdyby se někdo z nich odhodlal a podrobněji popsal jeho ředitelování, včetně získání objektů pro NG jako je Anežský a Jiřský klášter nebo Vleletržní palác, nehledě na mohutnou různorodou výstavní činnost a to jak doma tak v zahraničí třeba i s dovozem výstav z USA, Velké Británie, Francie či Itálie. Nutno spomenout, že kromě nutných nákupů uměleckých děl tehdejších propagovaných národních a jiných režimem protěžovaných umělců podporoval i umělce ze skupin jako byla 12.15 nebo Tvrdohlaví.