Myslim, ze clanek dobre popisuje realitu i duvody

Tohle je zajimavy clovek:

http://www.mariuszszczygiel.com.pl/346,pro-Čechy

ps: souhlas i s tim jak navzajem vnimame sve jazyky, ktere byly jeste za Husa jednim

A PO SLOVENŠTINĚ JE POLSKÁ ŘEČ NEJSROZUMITELNĚJŠÍ,.....

TAKŽE KOSMOPOLITNÍ AUTOR ČLÁNKU JE TATAR,.......vygumovaný,.....

no jo no

s Poláky ano

Ten vtip o psovi jsem nikdy neslyšel a článek se mně nelíbí. Nač přehánět a zdůrazňovat starou nesvornost. Nepřátelství sotva. Polsko a Československo se ke své škodě nedokázaly před 2. světovou válkou spojit proti Hitlerovi. A doplatili na to. Zejména Poláci, kteří se podíleli na porcování Československa po Mnichovu.

Byl jsem v Polsku mnohokrát a vždy jsem se setkal s přátelským přijetím. Je ovšem třeba počítat s polskou mentalitou, která je jiná než česká. Mají se za velmoc ... no dobrá. Svoji nezávislost vždy tvrdě bránili, proti Němcům i Rusům. I Brežněv věděl, že by tvrdě narazil a odpískal to. Tady si můžeme vzít příklad.

Poláci jsou mně osobně milejší než nespolehliví Slováci, kteří se nikdy necítili Čechoslováky, na rozdíl od nás Čechů. Snahy o maximální sblžení s Polskem jsou v českém národním zájmu, spojení (naštěstí již zrušené) se Slovenskem nikoliv. Když už, bohužel, zaniklo Rakousko-Uhersko, byla lepší Unie Česko-Polská než Československo, které nikdo nikdy nebránil. 

Re: s Poláky ano

Běž do prčice Tisíce Slováků bylo na hranici připravených chránit Československou republiku. Nemohli počítat ze zradou Čecháčků přesněji Pepiků u kterých je to už zvyk.To že jsme se rozdělili je fakt dobře.Každý rozumný člověk ví že i dva bratři mají mít svůj vlastní dům. A nezdá se mi že by Slováci na to až tak moc doplatili A tenhle článek je o něčem jiném,než se dohadovat z někým z prčice

Poměrně dost hloupý článek

velmi povrchní a o ničem - naštěstí je krátký.  Úroveň novinařiny v této zemi stojí opravdu za velký kulový.  **

**40. lety bolševika u vesla to už teď opravdu není...

Re: Poměrně dost hloupý článek

a to víte

jak se polsky řekne neprůstřelná vesta?

Košulka kulootporna....

Já proti Polákům nic

nemám....

Autor píše a neví o čem mluví

Dvojjayzčné cedule jsou všude v unii. Možná tak akorát na Slovensku. V Polsku jsem nikde ani v pohraničí na dvojjazyčné cedule nenarazil. Zato v Českém Těšíně se dozvím že ulice se jmenuje Nádražní a Dworcowa, že město se jmenuje Třinec a pod tím je Tryzniec. Ptám se jestli to trošku nepřeháníme. I za totáče byly dvojjazyčné nápisy v tomto regionu u obchodů a myslím, že stím nebyl problém, ale nepřekládaly se názvy měst a ulic což trochu evokuje dobu protektorátu.  V Polsku jsem se nikdy s čekými nápisy nestekal (s vyjímkou tržiště "můžete platit v korunách") A pokud autor hodnotí kdo na koho jak kouká tak by se možná měl podívat na to co se dělo v regionu v době začátlku druhé světové války a jak se kdo choval tehdy. Přesto všechno si nemyslím, že by češi na polskou menšinu koukali skrz prsty, ale mnoho příslušníků této menšiny raději posílá děti studovat na Slovensko jen proto aby nechodili do české školy. Naštěstí je tento trend na ústupu.

Re: Autor píše a neví o čem mluví

Jak už jsem napsal níže, nepocházím přímo z těšínska, nýbrž o něco dále od hranic. Na těšínsko však jezdím velmi často. S těmi národnostními spory to není nijak žhavé, znám rodiny, kde děti chodí do české školy a jejich bratranci do polské (a naopak), mezi sebou stejně mluví "po naszymu".

Pokud jde o dvojjazyčné cedule, umisťují se tam, kde žije nějaká národnostní menšina ve výraznějším počtu - což není případ polské strany hranice, pokud tam nějací Češi žijí, tak jednotlivci. Na rozdíl od strany české, kde Poláků žije několik desítek tisíc, nejhustěji v oblasti mezi Těšínem a Jablunkovem. V Polsku pak dvojjazyčné nápisy jsou, ovšem ne u českých hranic, nýbrž na Kašubech (trojúhelník přibližně mezi městy Gdynia - Slupsk - Kartuzy.) Kašubsky se dá od roku tuším 2006 i maturovat. V Bieszczadách jsem se setkal i s nápisy ukrajinskými, ale spíš výjimečně. Vzpomínky na poměrně krvavé ukrajinsko - polské spory z období WW2 jsou dosud příliš živé, na rozdíl od poměrně méně výrazných>

Pamatuji doby, když Polka si chtěla koupit kus masa

u našeho řezníka a když přišla na řadu a promluvila svou mateřštinou, tak to ve frontě zahučelo, mistr šáhnul na hák pro nejpříšernější kus bůčku a povídá "Tady máte, u nás si nebudete vybírat, když doma třete bídu".. Prostě Čech v pocitu, že je nad někým povýšen. Pak jsem zase viděla Češku, která makala ve skopčácké putyce a kartáčkem na zuby jí dali čistit ve sklepě pivní trubky a div jim ještě neolízala boty. Tací jsme my pašáci.

Re: Pamatuji doby, když Polka si chtěla koupit kus masa

Tak ty musíš být hodně stará a navíc skopčářka. Jak to napsal "klíídek".Žiji mezi Těšínem a Jablunkovem a mohu ti odpřisáhnout že tady nejsou žádné národostní rozpory mezi Poláky, Čechy,Slováky,Řeky a pod.Nebudu říkat že se všichni shodnou,ale takovou dědinu ani město nenajdeš v celém státě!.Je fakt že hlavně starší (twardý Poloci) jsou poněkud natvrdlý tak potřebují ceduli aby věděli že jsou v Těšíně ale jich taky ubývá.Je taky pravda že Pepík nikdy nepozná jestli někdo mluví "po našimu" nebo Polsky.

Vcelku objektivní článek

Akorát to ničení dvojjazyčných tabulí bych nebral tak vážně, protože jde víceméně jen o specifikum Těšínska. Na ostatních úsecích česko-polské hranice se podobné problémy nevyskytují. Řekl bych, že po vstupu obou států do schengenského prostoru se vztahy hodně vylepšují. Poláci k nám jezdí do hospod, my zase využíváme jejich daleko klidnější provoz na regionálních silnicích k cykloturistice. Žádná zvláštní vzájemná láska, ale ani nevraživost. S tím šišláním má autor pravdu, Poláci si o češtině skutečně myslí, že je ušišlaná, i když opak je pravdou.