nechodit neštěstí naproti.....................

to si myslím, je dobrý postoj, protože absolutní bezpečí nezajistí nikdo ani sobě, ale lze je zčásti eliminovat. Kdo někdy hlídal malé dítě ví, kolik nebezpečí všude číhá, ačkoli to na první pohled nevypadá, protože dítě může udělat věci, které dospělého ani nenapadnou........................

Ješitnost otců?!

Co znám případy kolem sebe, tak je to někdy spíš ješitnost otců, jak je ratolest šikovná. Já to zažil nedávno na chalupě. Soused betonuje garáž. Kolem se motá 3-letý chlapeček, lopatičkou přihazuje písek do míchačky, míchačka taková "domádo", odkryté různé převody, kdoví jak je dělaná elektrika.  A tatínek má radost jak je synáček šikovný a už mu pomáhá. Jiný nechá kluka sedět v autě za volantem a má radost, jak už pozná všechny "čudlíky". Chlapeček pořád s něčím kroutí. A pak stačí jednou nechat v zapalování klíčky.

Doufam,

ze to prijdou vysvetlit cikanskemu krali, momentalne adresou Za patou vlozkou, BMW X5, Pocernicky rybnik, Praha

Re: Doufam,

nevíš co s cikánama je? Dneska mi chybí informace! Jsem z toho celá nervozní!

A co pes?

Ano je to tragické a zničený život dítěte je pro rodiče ten největší trest, vězením to ale ještě zhorší, protože kdo se pak bude o dítě starat, když ne rodiče?

Když má někdo psa, ten někomu ublíží, tak se pak konstatuje, že to byla nešťastná náhoda a majiteli psa se nestane nic. Nemělo by to být právě naopak? To je pěkný Kocourkov.

Re: A co pes?

A což pak když dítě útočí na psa! To není sranda, to je  velmi častá realita!

Takový "otec", co půjčí 5letému dítěti sekačku a nechá kolem

běhat dvouleté dítě, by se měl nechat vykastrovat na státní náklady, aby už nemohl splodit další imbecily jako je on! Za mříže bych ho poslal, za ukázkové zanedbání péče!

Život dnes a dříve...

Lituji dnešních dětí, které jsou tak moc omezovány strachem o jejich bezpečí. Vzpomínám přitom na své dětství, kdy rodiče vůbec nevědili odpoledne kde jsem a věřili mi v tom, že neudělám žádnou blbost a včas se vrátím. Byla to paráda.

A dnes? V Británii je zákon, který nařizuje že děti do 12let nesmí být bez trvalého dozoru dospělé osoby. Jak potom chtějí aby z nich vyrostli zdravě sebevědomé osobnosti, které znají rizika a uvědomují si důsledky svých činů?

Je to stejné jako s tím, že přehnaná hygiena a snaha o sterilní prostředí nedovolí malým dětem vybudování kvalitního imunitního systému. A shodou okolností to byli právě britští lékaři, kteří před léty publikovali studii o tom že nejlepší pro zdravý rozvoj dítětě je pravidelný kontakt se špínou.

Ztráta života dítěte nebo trvalé následky jsou vždy ohromné neštěstí, ale neubližujeme dětem svou snahou o to aby se jim nikdy nic nestalo?

Prostě život je strašně nebezpečný protože končí smrtí. Aneb "co mně nezabije, to mně posílí".

Re: Život dnes a dříve...

  Přesně tak.

jejdananky

Jak jenom ted vysvetlim svym rodicum, ze jsem je kdysi uvedl svým podvodným počínáním (teploměr v čaji) až za hranu Zákona?

Budou mit mi starousci dost sily se s tim vyporadat? (ne nebudou)

Re: jejdananky

na trest neni nikdy pozde ... dones si rakosku a stahni si kalhoty, kluku nezbedna !

Je to otázka výchovných paradigmat.

Někdo má pocit, že je nutno děti od nebezpečných věcí izolovat, aby se jim nic nestalo. Často se to podaří a dětem se nic nestane - jindy jde ale jen o odložení tragedie, která je pak o to větší.

Jiní se zase snaží s nebezpečím seznámit děti co nejdříve a co nejdříve je naučit ovládat nebezpečné věci, aby se jim nic nestalo. To je v zásadě úspěšnější strategie, ovšem i zde dochází k tragediím.

Faktem je, že když dáte ostrý nůž pětiletému dítěti, pořeže se málo, protože má malou sílu. Když ho dostane do rukou až ve 14 letech, pořeže sebe i druhé hodně.  Když se dítě naučí zapalovat táborový ohníček v šesti letech, neudělá v deseti letech požár v seníku. Když se dítě pod dohledem otce naučí řezat špalky motorovou pilkou ve 12, neuřeže si tou pilou nohu v 17 letech.

Trvale nelze děti od nebezpečných věcí izolovat, lépe je naučit je s nimi zacházet co nejdřív. Ale přitom se občas stane malér - tak už to bývá. I dospělí lidé občas utrpí vážný úraz.

Re: Je to otázka výchovných paradigmat.

Přesně tak.  Pamatuji, že na skautském táboře si stany, kuchyň, atd stavěla i vlčata. My starší jsme jen občas pomohli. Pár běžných úrazů bylo, ale nikdo z toho nedělal tragedii. Dnes by ve zdraví přežila sotva polovina. 

Bezcitní lidé

vyrůstají zásadně z dětí, kterým se v dětství nikdo nevěnoval, nehrál si s nimi...vypustit se má s odpuštěním kráva na pastvu a ne dítě  po stoprvé si neodpustím poznámku, že mlácení dítěte a jeho výchova jsou dvě zcela různé věci...malé dítě jsme si hlídali, hráli si s ním a chovali se k němu slušně. A když bylo větší, dali jsme je do Skautu, kde se z něho pod odborným dozorem stal báječný, sportovní, samostatný a přírodu milující jedinec. Jo a mimochodem starší sourozenec není služka na hlídání mladšího natož aby za malé dítě přebíral zodpovědnost! Dětství je jen jedno, tak ho prosím dětem nekažte, na to, aby byly(i) neustále ve stresu a strachu z trestu, na to mají dost času až vyrostou a to už je aspoň nikdo nemůže beztrestně mlátit.

Re: Bezcitní lidé

Ovšem i dítě by mělo vědět, kde jsou meze a odkud jsou následky. Pouhým oňucháváním a opečováváním bude akorát jednoho dne nemile překvapené

A řeší to něco ?

Tak já nevím, normální člověk se snaží pro ochranu dětí udělat maximum a jestli je nebo není za to trest ho moc nezajímá. Nenormální člověk se moc ochranou svých dětí nezabývá a jestli je nebo není za to trest ho moc nezajímá. Takže ve výsledku úrazů vůbec neubude, jenom ti zranění budou několik let bez táty a přísunu peněz z jeho strany.... Tak nevím, nějak v tom koncepčně to řešení nevidím.