- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hned úvod článku svědčí o tom, že každý kdo chodil do školy, by mohl jít okamžitě dělat ministra. Dítě, kterému bude 3. září šest let nemájít do školy. Do školy půjde pouze za předpokladu, že rodiče si oběhají poradnu a lékaře a dítě budou chtít do školy již v tomto věku dát.
Jinak jít či nejít je zcela individuální záležitost, takže článek o ničem.
Odklady jsou velice módní a vůbec nejsou třeba. Kvůli nim se pak dost často stává, že v první třídě jsou vedle krátce šestiletých dětí i děti osmileté. To je v dětském věku obzvláště po fyzické stránce obrovský rozdíl a mnohdy to vede k šikaně.
Odklady naprosto nejsou třeba. Ve Velké Británii školní docházka začíná v 5 letech, zvládají to všichni a mají lepší studijní výsledky než v ČR. České odklady jsou světovou anomálií. Jde zřejmě o to, aby se živila všechna ta pedagogicko-psychologická centra.
Jsem červencovej a šel jsem až o rok později, maturoval jsem skoro ve 20-ti a vůbec nemám pocit, že by mi to uškodilo. Naopak jsem za to celkem rád. Sice je fakt, že kdybych šel normálně, tak žádná výrazná změna by nenastala, ale takhle si aspoň prodlužuju mládí.
.. a šel jsem (dali mě) do školy, když mě ještě ani nebylo 6. A vůbec nemám pocit, že by mě to nějak uškodilo. V každý třídě jsem byl nejmladší..... Takhle jsem si vlastně prodloužil život bez školy...
jsem srpnovej, nastup do skoly v cerstvych sesti, maturita v 17. Promoce na vysce titul mgr. ve 22. koncit stredni skolu v 17 je fajn nic proti tomu. Za chybu (ovsem ciste svoji) povazuji to ze jsem si neprodlouzil alepson o rok zivot na vysce. Stihnul bych toho daleko vic.
Ale absolutne proti umelemu odkladani nastupu prvnacku do skoly. Myslim ze tu neni nikdo takovy kdo by z toho mel celozivotni ttrauma..
... ehm .. vytáčelo, kdybych kvůli případné úzkosti rodičů byl odtržen od všech svých kamarádů a vrstevníků ze školky, kteří by šli do školy a já ne. To je hodně velká sociální izolace a tím dítě trpí rozhodně víc, než vstupem do nového prostředi. Sdílené zážitky nejvíc posilují kamarádské vztahy.
Stačilo, že mě a mého nejlepšího kamaráda dali každého do jiné třídy - dodnes si vyčítám, že jsem se tenkrát bál naše poprosit, zda by to nešlo nějak zařídit, protože zcela jistě šlo.
některé dítě se s tím vyrovná lépe, jiné hůře. Ale v zásadě jsem proti zbytečnému držení dětí ve školkách...
já sem červencovej, šel sem do školy v 6ti letech ... na střední sem šel ve 14ti letech ... a maturoval v 17ti letech ... je ale pravda, že mi tak od 7.třídy ZŠ ten věk chyběl v celkovém rozhledu ... jinak to bylo O.K. a to že sem byl vždycky nejmladší nebylo zas až tak hrozné trauma ...