Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Americká armáda v Iráku měla černý víkend

Tato sobota byla pro americké vojáky v Iráku třetím nejtragičtějším dnem od zahájení invaze v březnu 2003. Armáda USA přišla o 24 příslušníků, násilnosti si za víkend vyžádaly životy také dvacítky Iráčanů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

baronfonlempl

V tom případě já měl výborný víkend.

0/0
22.1.2007 21:31

centrex

Re: V tom případě já měl výborný víkend.

Ses vazne tak imbecilni, nebo si na takoveho kretena jen hrajes? Byt na tvem miste, tak si sednu pekne potichu nekde do kouta a hraji si ze suldou, misto otravovani ostatnich na netu. Takhle by ses treba mozna odpravil a vycistil si ten svuj tupy mozek, nezidy a uhry z xichtu!R^:-©:-P;-D

0/0
23.1.2007 2:57

dukeprvni

Re: Re: V tom případě já měl výborný víkend.

R^;-DR^

0/0
23.1.2007 11:38

pesimista1

pche

Já měl taky černej víkend a na i-dnesu ani slovo. To není fér ;-D

0/0
22.1.2007 13:53

Richard 1. Lví srdce

írán má jen 60 dní

Írán dostal koncem prosince 60 dní na to, aby se vzdal technologie obohacování uranu. Pak může rada bezpečnosti rozhodnout o dalších sankcích.

:-) R^

0/0
22.1.2007 13:52

Richard 1. Lví srdce

Základna USA na severu Polska

Američané se prý už rozhodli, že jejich protiraketová základna by měla stát na severu Polska. Polský deník Rzeczpospolita v pondělí napsal, že už v pátek dostalo polské ministerstvo zahraničí a polské velvyslanectví ve Washingtonu informaci, že USA chtějí obnovit rozhovory s Polskem o výstavbě protiraketové základny.

"Američané nám řekli, že za několik dní dostane Varšava oficiální nótu s konkrétním návrhem," řekl pod podmínkou anonymity vysoký úředník polské vlády.

:-)

0/0
22.1.2007 13:50

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 31

Tento kurz zvyšuje nebezpečí, že Izrael jednoho dne získá status vyvrhele, kdysi rezervovaný pro státy apartheidu jako byla Jihoafrická republika. Je ironií, že Izrael by byl pravděpodobně bohatší, kdyby byla lobby slabší a americká politika nestrannější.

Ale je tu paprsek naděje. Ačkoliv lobby zůstává mocnou silou, skrýt negativní dopady jejího vlivu je stále těžší. Silné státy mohou nějakou dobu vést špatnou politiku, ale realita nemůže být ignorována navždy. Proto je nezbytná upřímná diskuse o vlivu lobby a ještě otevřenější debata o amerických zájmech v této zásadní oblasti. Jedním z těchto zájmů je prospěch Izraele, ale není jím jeho pokračující okupace Západního břehu nebo širší agenda v regionu. Otevřená debata určí hranice strategických a morálních důvodů pro jednostrannou americkou podporu a mohla by Spojené státy posunout do pozice, která by byla více v souladu s jejich národními zájmy, stejně jako s dlouhodobými zájmy Izraele.

Konec

0/0
22.1.2007 13:44

centrex

Re: IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 31

;-OAha dementni debil NWO zmenil taktiku. Nikdo mu nezral jeho plakaty a nechodil se na ne dobrovolne divat, tak je ted' bude tapetovat v plne "krase" primo tady. Ach jo, tenhle debil ma ale vydrz.Rv:-©;-€

0/0
23.1.2007 2:51

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 30

Neschopnost amerického Kongresu vést skutečnou debatu o těchto zásadních problémech paralyzuje celý proces demokratického rokování. Podporovatelé Izraele by měli za svou věc bojovat s těmi, kdo s nimi nesouhlasí, otevřeně. Snaha o potlačení debaty zastrašováním musí být těmi, kdo věří ve svobodu projevu a v otevřenou diskusi o důležitých veřejných problémech, ostře odsouzena.

A konečně, vliv lobby škodí i Izraeli. Její schopnost přimět Washington k podpoře expanzivní politiky odrazuje Izrael od přijmutí řešení – včetně mírové smlouvy se Sýrií a okamžité a plné realizace mírové smlouvy z Osla – která by ušetřila izraelské životy a snížila počet palestinských extremistů. Odpírání legitimních politických práv Palestincům Izrael jistě neučinilo bezpečnějším, a dlouhodobá kampaň za zabíjení nebo opomíjení generace palestinských vůdců posiluje extremistické skupiny jako Hamás, a snižuje počet palestinských vůdců,kteří by byli jak ochotní přijmout spravedlivou dohodu, tak schopní ji prosadit.

0/0
22.1.2007 13:43

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 29

Nepřátelství lobby vůči těmto zemím Washingtonu přinejmenším ztěžuje snahu získat je proti Al-Kajdě a iráckým povstalcům, kde je jejich pomoc nezbytně potřebná.

Tento problém má také morální rozměr. Kvůli lobby se Spojené státy umožněním expanze na okupovaných územích fakticky staly spoluviníkem zločinů spáchaných vůči Palestincům. Tato situace podkopává snahu Washingtonu podporovat zahraniční demokracie, a když vláda nutí jiné země respektovat lidská práva, vypadá pokrytecky. Stejně pokrytecky se jeví snaha Spojených států omezit šíření jaderných zbraní, zatímco ochotně akceptují jaderný arzenál Izraele, jenž povzbuzuje Irán a další země v usilování o získání podobných kapacit.

Kromě toho je kampaň lobby za umlčení diskuse o Izraeli škodlivá pro demokracii. Umlčování skeptiků vytvářením černých listin a bojkoty – nebo naznačováním, že kritici jsou antisemité – porušuje princip otevřené debaty, na němž demokracie stojí.

0/0
22.1.2007 13:42

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 28

Kromě toho jsou američtí politici akutně citliví na příspěvky pro volební kampaně a ostatní formy politického nátlaku, a hlavní média pravděpodobně zůstanou solidární s Izraelem bez ohledu na to, co dělá.

Tato situace je hluboce znepokojující, protože vliv lobby způsobuje potíže na několika frontách. Zvyšuje se nebezpečí terorismu, kterému čelí všechny státy – včetně evropských spojenců Ameriky. Lobby, aby zabránila tlaku amerických vůdců na Izrael, vedoucímu k uzavření míru, také znemožnila ukončení izraelsko-palestinského konfliktu. Takový stav dává extremistům silný náborový nástroj, zvyšuje okruh potenciálních teroristů a stoupenců a přispívá k radikalismu islámu po celém světě.

Kampaň lobby za změnu režimů v Iráku a Sýrii by mohla vést k tomu, že Spojené státy tyto země napadnou, i se všemi potenciálními katastrofickými dopady. My nepotřebujeme další Irák.

0/0
22.1.2007 13:41

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 27

ZÁVĚR

Může být síla lobby omezena? Po debaklu v Iráku, zjevné nutnosti vybudovat nový obraz Ameriky v arabském a islámském světě, a po nedávných odhaleních ohledně předávání amerických vládních tajemství od představitelů AIPAC do Izraele by člověk rád předpokládal, že ano. Rovněž by se dalo předpokládat, že Arafatova smrt a zvolení umírněnějšího Abu Mazena bude důvodem, aby Washington důrazně prosazoval mírovou dohodu. Proto, aby se američtí vůdci od lobby distancovali a středněvýchodní politiku více přizpůsobili širším americkým zájmům, prostě existuje spousta důvodů. K pokroku ve snaze dosáhnout širších cílů v boji proti extremizmu a propagovat demokracii na Středním východě by pomohlo především využití americké síly k prosazení spravedlivého míru mezi Izraelem a Palestinci.

Jenže to se v dohledné době nestane. AIPAC a jeho spojenci (včetně křesťanských sionistů) nemají ve světě lobby žádné skutečné protivníky.

0/0
22.1.2007 13:40

j@ck

ahojky:-)

přestaň tady zaneřáďovat diskuzi plakátováním. když chceš, tak sem na svůj článek vlož odkaz a v jednom odstavci vlastními slovy popiš, o čem ten odkaz je. takto znemožnuješ diskuzi ostatním. plakáty automaticky nečtu a číst nebudu

0/0
22.1.2007 13:40

ahojky :-)

Re: ahojky:-)

ahojky!  :-)

0/0
22.1.2007 13:44

Richard 1. Lví srdce

Re: Re: ahojky:-)

Ježku, to mluvení na tvé vlastní nicky je celý tvůj život.

;-D

0/0
22.1.2007 19:50

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 26

Shrnutí

Nepřekvapuje, že Izrael a jeho američtí podporovatelé chtějí, aby se Spojené státy vypořádávaly s veškerými možnými ohroženími bezpečnosti Izraele. Když je jejich snaha formovat americkou politiku úspěšná, pak jsou nepřátelé Izraele oslabováni nebo svrhováni, Izrael dostává volnou ruku v zacházení s Palestinci a Spojené státy nesou většinu tíhy boje, umírání, oprav a placení.

Ale dokonce ani za situace, kdy se Spojeným státům transformace Blízkého východu nedaří a nachází se v konfliktu se stále více se radikalizujícím arabským a islámským světem, ochrana Izraele ze strany jediné světové supervelmoci stále nekončí. Z pohledu lobby to není zrovna dokonalý výsledek, ale je to samozřejmě lepší, než kdyby se Washington od Izraele vzdaloval, nebo používal své páky k donucení Izraele ke smíření s Palestinci.

0/0
22.1.2007 13:39

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 25

To je částečně pravda, ale iránské jaderné ambice pro Spojené státy nepředstavují existenciální hrozbu. Když USA mohly žít s jaderným Sovětským svazem, jadernou Čínou, nebo dokonce jadernou Severní Koreou, pak můžou žít i s jaderným Iránem. A proto musí lobby na americké politiky konstantně tlačit, aby šli do konfrontace s Teheránem. Kdyby lobby neexistovala, Irán a Spojené státy by sotva byli spojenci, ale americká politika by byla mnohem umírněnější a preventivní válka by nebyla seriózní možností.

0/0
22.1.2007 13:39

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 24

Ale Washington dosáhl jen malých úspěchů a zdá se, že Irán je rozhodnut jaderný arzenál získat. V důsledku toho lobby za použití všech svých strategií tlak na vládu ještě zesílila. Články nyní upozorňovaly na nebezpečí hrozící ze strany jaderného Iránu, varovaly před ústupky „teroristickému režimu“ a temně narážely na preventivní akce, jež by měly přijít, kdyby selhala diplomacie. Lobby rovněž tlačí na Kongres, aby schválil zákon o podpoře svobody v Iránu (Iran Freedom Support Act), který by rozšířil již existující sankce vůči Iránu. I izraelští představitelé varují, že mohou přistoupit k preventivní akci, kdyby Irán pokračoval ve své jaderné cestě, čímž se částečně snaží udržet pozornost Washingtonu u této záležitosti.

Někdo by mohl namítnout, že Izrael a lobby nemají na americkou politiku vůči Iránu velký vliv, protože Spojené státy mají vlastní důvody, proč Iránu zabránit, aby se stal jadernou velmocí.

0/0
22.1.2007 13:38

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 23

Svržení Saddáma, jak poznamenal, bylo „nedostačující“. Podle jeho slov Amerika „musí dotáhnout věc až do konce. Stále čelíme velkým hrozbám, přicházejícím ze Sýrie a Iránu“.

S vymýšlením vážných důvodů pro změnu režimu v Teheránu nelenili ani neokonzervativci. AEI 6. května spolupodporovala celodenní konferenci o Iránu s proizraelskými organizacemi Nadace pro ochranu demokracie (Foundation for the Defense of Democracies) a Hudson Institute. Všichni řečníci byli silně proizraelští a mnoho z nich volalo po tom, aby Spojené státy nahradily iránský režim demokracií. Prominentní neokonzervativci jako obvykle vymysleli řadu článků s důvody, proč jít po Iránu. Například William Kristol napsal 12. května ve Weekly Standard, že „osvobození Iráku bylo první velkou bitvou o budoucnost Blízkého východu... Ale další velká bitva – doufáme, že ne vojenská – bude o Irán.“

Bushova vláda reagovala na nátlak lobby tím, že pracovala na zastavení iránského jaderného programu přesčas.

0/0
22.1.2007 13:36

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 22

Zacílení na Irán

Izraelci mají sklon popisovat každou hrozbu tím nejdramatičtějším způsobem, ale Irán je obecně chápán jako jejich nejnebezpečnější nepřítel, protože to je s největší pravděpodobností nepřítel pořizující si jaderné zbraně. Prakticky všichni Izraelci pohlíží na islámské země na Středním východě s jadernými zbraněmi jako na existenční hrozbu. Jak měsíc před iráckou válkou poznamenal izraelský ministr obrany Binyamin Ben-Eliezer: „Irák je problém... Ale měli byste pochopit, pokud se mě ptáte, že nebezpečnější než Irák je dnes Irán.“

Šaron začal Spojené státy veřejně tlačit do konfrontace s Iránem v listopadu 2002 v rozhovoru pro Times. Irán popsal jako „centrum světového terorismu“, usilující o získání jaderných zbraní, a prohlásil, že by silná ruka Bushovy vlády měla dopadnout na Irán „den poté“, kdy zvítězí v Iráku. Ha‘aretz koncem dubna 2003 oznámil, že izraelský velvyslanec ve Washingtonu nyní volá po změně režimu v Iránu.

0/0
22.1.2007 13:35

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 21

A konečně, přidání Sýrie na americký seznam států, na něž bude udeřeno, by Damašku dalo silný motiv pro způsobování potíží v Iráku. I kdyby někdo chtěl vyvíjet tlak na Sýrii, musel by logicky nejprve skončit svou práci v Iráku.

Přesto Kongres ve vztahu k Damašku, převážně díky tlaku izraelských představitelů a proizraelských skupin jako AIPAC, trval na utažení šroubů. Kdyby nebyla lobby, nebyl by zákon o syrské zodpovědnosti a americká politika vůči Damašku by byla více ve shodě s americkými národními zájmy.

0/0
22.1.2007 13:17

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 20

Ačkoliv neokonzervativci horlivě podporovali boj s Damaškem, CIA a ministerstvo zahraničí se stavěli proti. A dokonce i po podpisu nového zákona Bush zdůrazňoval, že by v jeho zavádění postupoval pomalu.

Bushova rozpolcenost je pochopitelná. Za prvé, syrská vláda poskytuje od 11.9. Spojeným státům důležité zpravodajské informace o Al-Kaidě a také Washington varovala před plánovaným teroristickým útokem v Perském zálivu. Sýrie rovněž umožnila přístup vyšetřovatelů CIA k Mohammadovi Zammarovi, údajnému náboráři některých únosců z 11.9. Zaměření se na Assadův režim by tato cenná spojení ohrozilo, čímž by došlo k podkopání širší války proti terorismu.

Za druhé, Sýrie před iráckou válkou neměla s Washingtonem špatné vztahy (např. společně s USA hlasovala pro rezoluci OSN číslo 1441) a nepředstavovala pro Spojené státy žádnou hrozbu. Zahrávání si se Sýrií by mohlo způsobit, že by Spojené státy vypadaly jako rváč s neukojitelnou chutí napadat arabské státy.

0/0
22.1.2007 13:15

Montaigne

Jyrkův výrok

"Je to čas žalu a smutku, kdy postrádáme ztráty života."!;-D;-D;-D

0/0
22.1.2007 13:15

Richard 1. Lví srdce

Re: Jyrkův výrok

Růženo, cítíš se často osamělá?

:-)

0/0
22.1.2007 13:50

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 19

Kongresman Eliot Engel (Demokrat, New York) představil na Capitol Hill 12. dubna zákon o syrské zodpovědnosti a obnovení libanonské svrchovanosti (Syria Accountability and Lebanese Sovereignty Restoration Act). Ten hrozil Sýrii sankcemi, pokud by se nestáhla z Libanonu, nevzdala se zbraní hromadného ničení a nezastavila podporu terorismu, a rovněž po Sýrii a Libanonu žádal učinění konkrétních kroků k usmíření s Izraelem. Tento zákon byl silně podporován lobby – obzvláště AIPAC – a „sestrojen,“ podle Jewish Telegraph Agency, „některými z nejlepších přátel Izraele v Kongresu.“ Dlouho stál na vedlejší koleji, velkou měrou proto, že pro něj Bushova vláda projevovala jen málo nadšení, ale antisyrský zákon nakonec prošel přesvědčivě (398 ku 4 ve Sněmovně, 89 ku 4 v Senátu) a Bush ho 12. prosince 2003 podepsal.

Bushova vláda však byla v této době v úvahách o zaměření se na Sýrii stále rozdělena.

0/0
22.1.2007 13:13

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 18

Prominentní příslušníci lobby měli po pádu Bagdádu tytéž argumenty. Wolfowitz deklaroval, že „v Sýrii musí dojít ke změně režimu“ a Richard Perle řekl novinářům: „Mohli bychom n;dalším nepřátelským režimům na Středním východě] poslat krátkou zprávu, trojslovnou zprávu: ,Jste na řadě.‘“ WINEP začátkem dubna uvolnil oznámení, uvádějící, že „Sýrie by neměla přehlížet zprávu, že země pokračující v Saddámově bezohledném, nezodpovědném a vzdorovitém chování by mohly skončit jako on“. Yossi Klein Halevi napsal 15. dubna v Los Angeles Times článek nazvaný „Příště se utáhnou šrouby Sýrii“, zatímco Zev Chafets napsal příštího dne v New York Daily News článek „Terorismu přátelsky nakloněná Sýrie také potřebuje změnu“. Ani Lawrence Kaplan se nenechal zahanbit a 21. dubna napsal v New Republic, že syrský vůdce Assad představuje pro Ameriku vážnou hrozbu.

0/0
22.1.2007 13:12

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 17

Výpad proti Sýrii

Izraelští vůdci před březnem 2003 netlačili Bushovu vládu, aby zamířila na Sýrii, protože měli napilno s protlačováním války proti Iráku. Jenže jakmile uprostřed dubna padl Bagdád, Šaron a jeho zástupci začali nutit Washington, aby zamířil na Damašek. Například 16. dubna zaujali Šaron a Saul Mofaz, jeho ministr obrany, v rozhovorech pro různé izraelské noviny jednoznačné stanovisko. Šaron v Yedioth Ahronoth volal po „velmi silném“ tlaku Spojených států na Sýrii. Mofaz řekl pro Ma‘ariv: „Máme dlouhý seznam problémů, jejichž vyřešení po Syřanech požadujeme a je vhodné, aby to proběhlo prostřednictvím Američanů.“ Šaronův poradce pro národní bezpečnost, Ephraim Halevy, řekl posluchačům WINEP, že teď je pro Spojené státy důležité tvrdě se vypořádat se Sýrií, a Washington Post oznámil, že Izrael „podporuje kampaň“ proti Sýrii dodáváním informací o akcích syrského prezidenta Bašára Assada americkým zpravodajským službám.

0/0
22.1.2007 13:11

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 16

Aluf Benn v Ha‘aretz (17. února 2003) napsal: „Vysocí důstojníci izraelské armády a lidé kolem premiéra Ariela Šarona, jako je poradce pro národní bezpečnost Ephraim Halevy, vykreslují růžový obrázek báječného budoucího Izraele, jaký můžeme čekat po válce. Předpovídají domino efekt, jaký s pádem Saddáma Hussajna nastane i u dalších nepřátel Izraele... Spolu s těmito vůdci zmizí terorismus a zbraně hromadného ničení.“

Krátce řečeno, izraelští vůdci, neokonzervativci a Bushova vláda, ti všichni viděli válku s Irákem jako první krok v ambiciózní kampani na přetvoření Blízkého východu. A s první vlnou vítězství obrátili svou pozornost na další protivníky Izraele v této oblasti.

0/0
22.1.2007 13:09

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 15

Od konce 90. let však neokonzervativci tvrdili, že duální kontrola je nedostatečná a že hlavní věcí je změna režimu v Iráku. Říkali, že odstraněním Saddáma a nastolením demokracie v Iráku by Spojené státy spustily dalekosáhlý proces změn po celém Blízkém východu. Tento způsob myšlení byl samozřejmě evidentní i ve studii „Clean Break“, napsané neokonzervativci pro Netanjahua. Od roku 2002, kdy se napadení Iráku stalo nejžhavější otázkou, se transformace regionu stala v neokonzervativních kruzích součástí víry.

Charles Krauthammer popisuje tento velkolepý projekt jako duchovní dítě Natana Sharanskyho, izraelského politika, jehož spisy udělaly dojem i na prezidenta Bushe. Ale Sharansky v Izraeli sotva představoval ojedinělý hlas. Izraelci ve skutečnosti věřili, že by odstranění Saddáma změnilo Blízký východ ve prospěch Izraele, napříč celým politickým spektrem.

0/0
22.1.2007 13:09

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 14

Uprostřed 90. let panovala s duální kontrolou značná nespokojenost, protože ze Spojených států učinila smrtelného nepřítele dvou zemí, jež se vzájemně nenáviděly, a to Washington nutilo nést břemeno kontroly obou dvou. Nepřekvapuje, že lobby v Kongresu na zachování duální kontroly aktivně pracovala. Clinton navíc pod tlakem AIPAC a dalších proizraelských sil na jaře 1995 tuto politiku posílil obrovským ekonomickým embargem na Irán. Jenže AIPAC chtěl ještě víc. Výsledkem byl zákon o sankcích na Irán a Libyi (Iran and Libya Sanctions Act) z roku 1996, jenž ukládal sankce všem zahraničním společnostem, investujícím v Iránu nebo Libyi do rozvoje ropných zdrojů víc než 40 milionů dolarů. Jak tehdy poznamenal Ze‘ev Schiff, válečný zpravodaj Ha‘aretz, „Izrael je jen malá částečka ve velkém plánu, ale nikdo by z toho neměl usuzovat, že nemůže ovlivňovat ty uvnitř Beltway“.

0/0
22.1.2007 13:08

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 13

Washington udržoval příznivou rovnováhu rozehráváním místních sil proti sobě, což je důvod, proč Reaganova vláda během iránsko-irácké války (1980-1988) podporovala Saddáma proti revolučnímu Iránu.

Tato politika se změnila po první válce v Perském zálivu, kdy Clintonova vláda přijala strategii „duální kontroly“. Ta si vyžadovala umístit v regionu značné americké síly ke hlídání jak Iránu, tak Iráku, místo využití jednoho ke kontrole druhého. Otcem duální kontroly nebyl nikdo jiný než Martin Indyk, který tuto strategii jako první formuloval v květnu 1993 v proizraelském mozkovém trustu WINEP, a pak ji jako šéf úseku pro záležitosti Blízkého východu a jižní Asie Rady národní bezpečnosti (Director for Near East and South Asian Affairs at the National Security Council) realizoval.

0/0
22.1.2007 13:06

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 12

Sny o transformaci regionu

To, že se z Iráku stane tak drahá bažina, se nepředpokládalo. Spíše byl považován za první krok ve větším plánu nového uspořádání Blízkého východu. Tato ambiciózní strategie představovala dramatický odklon od dřívější americké politiky a kritickými hybnými silami za tímto posunem byli lobby a Izrael. Zmíněný plán postupu po irácké válce objasnil článek z titulní strany Wall Street Journal. Titulek byl vše říkající: „Prezidentův sen: změna nejen režimu, ale regionu: cílem, jenž má izraelské a neokonzervativní kořeny, je proamerická, demokratická oblast.“

Proizraelské síly se dlouho snažily o přímější zapojení americké armády na Středním východě, aby mohla pomáhat chránit Izrael. Během studené války však na této frontě měly jen omezené úspěchy, protože Amerika působila jako „pobřežní vyvažovatel“ v regionu. Většina amerických jednotek, určených pro Blízký východ, jako jednotky rychlého nasazení, zůstávala „za horizontem“ a mimo nebezpečí.

0/0
22.1.2007 13:04

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 11

Takto veřejně to zatím řeklo jen málo lidí a většina z těch, kteří to udělali – včetně senátora Ernesta Hollingse (Demokrat, Jižní Karolina) a poslance Jamese Morana (Demokrat, Virginie) – byla za vytahování těchto věcí odsuzována. Michael Kinsley trefil hřebíček na hlavičku, když koncem roku 2002 napsal, že „nedostatek veřejné diskuse o roli Izraele... je příslovečným slonem v pokoji: každý ho vidí, ale nikdo o něm nemluví“. Důvodem této nechuti, jak si všiml, byl strach z označení za antisemitu. O tom, že při formování rozhodnutí zahájit válku byly klíčovými faktory Izrael a lobby, lze pochybovat jen stěží. Bez nátlaku lobby by byla pravděpodobnost zahájení války v březnu 2003 mnohem menší.

0/0
22.1.2007 13:02

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 10

Novinář Matthew Berger vyložil podstatu tohoto obchodu v Jewish Journal: „INC viděl zlepšení vztahů jako cestu k využití židovského vlivu ve Washingtonu a Jeruzalému a k získání větší podpory pro svou věc. Židovské skupiny zase viděly, v případě zapojení INC do změny režimu Saddáma Hussajna, možnost připravit cestu pro lepší vztahy mezi Izraelem a Irákem.“

Vzhledem k oddanosti neokonzervativců Izraeli, jejich posedlosti Irákem a jejich vlivu v Bushově vládě nepřekvapuje, že si mnoho Američanů myslí, že tato válka byla vedena kvůli zájmům Izraele. Například Barry Jacobs z Amerického židovského výboru v březnu 2005 potvrdil, že přesvědčení o spiknutí Izraele a neokonzervativců za účelem dostat Spojené státy do války v Iráku bylo mezi americkými zpravodajci „všudypřítomné“.

0/0
22.1.2007 13:02

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 9

Stejně tak je Izraeli oddán Wolfowitz. Forward ho jednou popsal jako „hlavní jestřábí proizraelský hlas ve vládě USA“; a v roce 2002 ho vybral jako prvního z padesátky prominentů, kteří „vědomě pěstují židovský aktivismus“. V téže době dal JINSA Wolfowitzovi svou cenu Henry M. Jackson Distinguished Service Award za propagaci pevné spolupráce mezi Izraelem a Spojenými státy, a Jerusalem Post, popisující ho jako „oddaně proizraelského“, ho v roce 2003 jmenoval „mužem roku“.

A konečně je na místě krátká zmínka o předválečné podpoře, vyjadřované neokonzervativci Ahmedovi Chalabímu, bezskrupulóznímu iráckému exulantovi, jenž vedl Irácký národní kongres (INC). S Chalabím si padli do náruče, protože pracoval na nastolení úzkých vztahů s americkými židovskými skupinami a svým podporovatelům sliboval, až se jednou dostane k moci, dobré vztahy s Izraelem. Proizraelští zastánci změny režimu chtěli přesně tohle slyšet, takže Chalabího na oplátku podporovali.

0/0
22.1.2007 13:00

Kentus

Re: IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 9

Kristova noho... v potravním řetězci jsou na těchto stránkách tapetáři úplně nejníž... dokonce i pod blázny a Termixem. Níž než švábi. Tak se, chlapče, probuď! ;-(

 

                                     :-) Kentus si zoufá :-)

0/0
22.1.2007 13:02

ahojky :-)

Re: Re: IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 9

ahojky! :-)

0/0
22.1.2007 13:03

Kentus

Re: Re: Re: IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 9

Nazdar. Hele woe, já podobné záplavy žvástů ze zásady nečtu. Shrň to do jednoho odstavečku a pak si můžeme promluvit. ...pokrok se nedá zastavit. To bude jako když opice slezly z palem a začaly si říkat lidé. :-)

 

                                     :-) Kentus nemá čas :-)

0/0
22.1.2007 13:10

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 8

Jako všichni neokonzervativci je i Feith hluboce oddán Izraeli. Také má dlouholeté vazby na stranu Likud. V 90. letech psal články podporující kolonizaci a tvrdil, že by si Izrael měl obsazená území udržet. Co je ještě důležitější, spolu s Perlem a Wurmserem napsal v červnu 1996 pro nastávajícího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proslulou zprávu „Clean Break“ (Čistý průlom). Kromě dalších věcí se v ní doporučovalo, aby se Netanjahu „soustředil na odstranění Saddáma Hussajna od moci“ – jako na důležitý strategický bod, který je v jeho zájmu. Rovněž v ní byl požadavek, aby Izrael směřoval ke znovu uspořádání celého Středního východu. Netanjahu jejich radu nerealizoval, ale Feith, Perle a Wurmser se brzo zasadili o to, že Bushova vláda sleduje tytéž cíle. Publicista Ha‘aretz Akiva Eldar okamžitě upozornil, že Feith a Perle „uhlazeně balancují mezi svou loajalitou vůči americkým vládám... a izraelským zájmům“.

0/0
22.1.2007 12:59

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 7

Ačkoliv Powell Libbyho nejfantasknější tvrzení vyřadil, jeho prezentace před OSN byla i tak plná chyb, jak teď sám uznává.

Do kampaně na zmanipulování zpravodajských informací se zapojily i dvě organizace, jež byly vytvořeny po 11.9. a podléhaly přímo náměstkovi ministra obrany Douglasu Feithovi. Protiteroristická vyhodnocovací skupina (Policy Counterterrorism Evaluation Group) měla za úkol najít spojení mezi Al-Kajdou a Irákem, což se jí podle všech předpokladů nepovedlo. Jejími dvěma klíčovými členy byli Wurmser z tvrdého jádra neokonzervativců a Michael Maloof, libanonský Američan, který měl blízké vztahy s Perlem. Úřad pro zvláštní plánování (Office of Special Plans) měl za úkol hledat důkazy, jež by mohly být použity k propagaci války s Irákem. V jeho čele stál Abram Shulsky, neokonzervativec s dlouholetými vazbami na Wolfowitze, a do jeho řad patřili rekruti z proizraelských mozkových trustů.

0/0
22.1.2007 12:58

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 6

Tentýž den napsal Charles Krauthammer ve Washington Post, že poté, co skoncujeme s Afghánistánem, by měla být na řadě Sýrie, pak Irán a Irák. „Válka proti terorismu,“ tvrdil, „skončí v Bagdádu,“ kde dorazíme „nejnebezpečnější teroristický režim na světě“.

Tyto výpady byly začátkem neúprosné kampaně práce s veřejností za účelem získání podpory pro napadení Iráku. Klíčovou částí této kampaně byla taková manipulace se zpravodajskými informacemi, aby Saddám vypadal jako bezprostřední hrozba. Libby například několikrát navštívil CIA s úmyslem vyvíjet na analytiky tlak, aby našli důkazy, jež by mohly odůvodnit válku, a počátkem roku 2003 pomáhal připravovat detailní briefing o irácké hrozbě, což vyvinulo tlak na Colina Powella, který pak připravil svůj neblaze proslulý projev o irácké hrozbě, přednesený na půdě Rady bezpečnosti OSN. Podle Boba Woodwarda byl Powell „tím, co pokládal za přehnané a zveličené, zděšen. Libby z fragmentů a jemných nitek vykreslil jen ty nejhorší závěry“.

0/0
22.1.2007 12:57

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 5

S Bushem a Cheneym na palubě bylo o smrtící válce rozhodnuto.

Pokud jde o mimovládní aktivity, neokonzervativní vědátoři nelenili a přednášeli argumenty, proč je pro vítězství ve válce proti terorismu útok na Irák zásadní věcí. Jejich snaha byla částečně zaměřena na udržení Bushe pod tlakem a částečně na překonání odporu proti válce uvnitř i vně vlády. 20. září napsala skupina prominentních neokonzervativců a jejich spojenců další otevřený dopis, v němž prezidentovi sdělovali, že „ačkoliv důkazy Irák s útokem (11.9.) přímo nespojují, jakákoliv strategie, mající za cíl vymýtit terorismus a jeho sponzory, musí být spojena s úsilím odstranit z Iráku vládu Saddáma Hussajna“. V tomto dopise bylo Bushovi rovněž připomenuto, že „Izrael byl a zůstává neochvějným americkým spojencem v boji proti terorismu“. Ve vydání Weekly Standard z 1. října volali Robert Kagan a William Kristol po změně režimu v Iráku ihned po porážce Talibanu.

0/0
22.1.2007 12:56

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 4

Wolfowitz na klíčové schůzce s Bushem 15. září v Camp Davidu obhajoval útok na Irák ještě před Afghánistánem, ačkoliv o zapojení Saddáma do útoků na Ameriku neexistoval žádný důkaz a o bin Ladinovi bylo známo, že je v Afghánistánu. Bush tuto radu odmítl a zvolil útok na Afghánistán, ale válka s Irákem již byla považována za reálně možnou a prezident dal 21. listopadu 2001 vojenským plánovačům za úkol vyvinout konkrétní plány pro invazi.

Mezitím další neokonzervativci pracovali v kuloárech. Ještě neznáme celou historii, ale klíčovou roli v přesvědčování viceprezidenta Cheneyho ve prospěch války údajně hráli vědci jako Lewis a Fouad Ajami z John Hopkins University. Cheneyho názory byly rovněž silně ovlivňovány neokonzervativci v jeho štábu, obzvláště Ericem Edelmanem, Johnem Hannahem a šéfem kanceláře viceprezidenta Libbym, jedním z nejmocnějších jednotlivců v administrativě USA. Viceprezidentův vliv pomohl začátkem roku 2002 přesvědčit i prezidenta Bushe.

0/0
22.1.2007 12:55

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 3

Jenže neokonzervativci nedokázali propagovat válku tak účinně, aby tohoto cíle dosáhli. Příliš nadšení pro napadení Iráku se jim nepodařilo vyvolat ani v počátečních měsících Bushovy vlády. Zahájení války s Irákem bylo pro neokonzervativce důležité, ale k dosažení tohoto cíle potřebovali pomoct.

Tato pomoc přišla s 11. zářím. Bushe a Cheneyho vedly události tohoto osudného dne k obrácení kurzu, a stali se z nich silní zastánci preventivní války, vedoucí ke svržení Saddáma. Obzvláště kritickou roli v přesvědčování prezidenta a viceprezidenta ve prospěch války hráli neokonzervativní lobbyisté – z nichž nejpozoruhodnější jsou Scooter Libby, Paul Wolfowitz a historik z Princetonu Bernard Lewis.

11.9. pro neokonzervativce představovalo jedinečnou možnost přednést vážné důvody pro válku s Irákem.

0/0
22.1.2007 12:54

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 2

Samuel Freedman ve skutečnosti hned po zahájení války prohlásil, že „celostátní průzkum Pew Research Center ukázal, že Židé podporují válku v Iráku méně než celková populace, podporovalo ji 52 % až 62 %“. Takže by bylo nesprávné svalovat vinu za válku v Iráku na „židovský vliv“. Tato válka ve velké míře souvisela především s vlivem lobby, a zejména neokonzervativců.

Neokonzervativci byli rozhodnutí svrhnout Saddáma Hussajna ještě před zvolením Bushe prezidentem. Hladinu rozčeřili už začátkem roku 1998 zasláním dvou otevřených dopisů prezidentovi Clintonovi, v nichž volali po odstavení Saddáma od moci. Signatáři, z nichž mnozí měli úzké vazby na proizraelské skupiny jako JINSA nebo WINEP, a mezi něž patřili lidé jako Elliot Abrams, John Bolton, Douglas Feith, William Kristol, Bernard Lewis, Donald Rumsfeld, Richard Perle a Paul Wolfowitz, neměli velký problém přesvědčit Clintonovu vládu, aby přijala odstranění Saddáma za svůj hlavní cíl.

0/0
22.1.2007 12:52

ahojky :-)

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 1

Lobby a válka v Iráku

Uvnitř Spojených států byla hlavní hnací silou za iráckou válkou malá skupina neokonzervativců, z nichž řada má úzké vazby na izraelskou stranu Likud. Kampani za vedení války navíc propůjčili své hlasy klíčoví vůdci hlavních lobbyistických organizací. V jednom článku ve Forwardu se uvádí, že „když se prezident Bush snažil prosadit... válku v Iráku, nejdůležitější americké židovské organizace se postavily na jeho obranu jako jeden muž. Vůdci komunity zdůrazňovali nutnost zbavit svět Saddáma Hussajna a jeho zbraní hromadného ničení v jednom prohlášení za druhým“. Článek pokračuje tvrzením, že se „do úvah hlavních židovských skupin promítala oprávněná obava o bezpečnost Izraele“.

Ačkoliv byli neokonzervativci a další vůdci lobby napadením Iráku posedlí, pro širší americkou židovskou komunitu to neplatilo.

0/0
22.1.2007 12:51

ahojky :-)

ahojky!

:-) R^

0/0
22.1.2007 12:50

malajský tygr

.

A taky si to nikdo nezasloužil víc:-)

0/0
22.1.2007 10:40

fleret1

Re: .

troub holt zustane troubou i kdyby trakare padaly,vid tygre ? :-P

0/0
22.1.2007 10:53

malajský tygr

Re: Re: .

ano,ale takovou míru sebereflexe jsem od tebe nečekal:-P:-P

0/0
22.1.2007 11:39





Najdete na iDNES.cz