who is who
Bush řekl veřejně, že přestal pít alkohol bez pomoci Anonymních alkoholiků (organizace věnující se léčení osob závislých na alkoholu), či jiného programu proti nevhodnému požívání zakázaných látek a tvrdí, že se návyku zbavil definitivně s pomocí duchovních nástrojů, jako je studium Bible a rozhovory s kazatelem Billim Grahamem.
Všichni Američané by dozajista chtěli věřit, že prezident již nepije, třebaže nemáme způsob, jak zjistit, zda je to pravda. Pokud je tomu tak, odpovídá profilu bývalého pijana, jehož alkoholismus byl zastaven, avšak nikoli vyléčen.
Bývalí pijáci, kteří abstinují, aniž by využívali programu Anonymních alkoholiků, jsou známi jako „suší opilci“. Tato Bushova nálepka se objevila na internetu i jinde. „Suchý pijan“ není lékařský termín a není to ani termín, který bych použil v klinickém prostředí. Avšak, aniž bych Bushe tímto způsobem kvalifikoval, těžko lze přehlédnout mnoho problematických stránek jeho charakteru, rysů které literatura o zotavování z alkoholismu uvádí v souvislosti s ním, včetně velikášství, pedantství, netolerantnosti, odcizení, odmítání zodpovědnosti, tendence k přehnaným reakcím a averze k sebereflexi“.
„Vzorec viny a popírání, který se zotavující alkoholik snaží tak vehementně rozbít, je podle všeho zakořeněn v osobnosti alkoholika. Zřídkakdy se omezuje jen na jeho alkoholismus. Zvyk vinit jiné a popírat zodpovědnost je v osobní historii George W.Bushe tak dominantní, že evidentně reaguje přemrštěně při sebelehčí hrozbě.
Rigidnostt Bushova chování je snad nejzjevnější v dobře zdokumentovaném dodržování denní rutiny, proslule krátkých poradách, nedotknutelném programu cvičení, denní četbě z Bible a omezeném počtu hodit trávených v kanceláři. Zdravý člověk je schopen svou rutinu měnit. Rigidní člověk to nedokáže“
