pinkshadow
23. 7. 2004 21:13
bezpečnostní bariéra
Mezinárodní společenství nemá tvář, ale tentokrát promluvilo přímo reaganovským hlasem: "Strhněte tu zeď, pane Šarone."
Šaron to samozřejmě neudělá - a bude to tak správně.
Tím nemá být řečeno, že všechno kolem izraelské zdi je správně. Tenhle problém nemá dobré řešení. Z těch, která zbývají, je zeď to nejméně špatné.
Ano, některé palestinské rodiny jsou rozděleny, protože to kvůli zdi k sobě mají oklikou mnohem dál. Ale některé izraelské rodiny nepláčou, protože kvůli zdi teroristé mohou hůře vyhazovat do povětří školní autobusy s jejich dětmi. Co je důležitější: nepohodlí jedněch, nebo přežití druhých?
Zeď plní svůj základní úkol. Statistika říká, že počet Izraelců zabitých teroristy poklesl o dvě třetiny. Zeď tedy chrání Izraelce, a přitom nezabíjí Palestince.
Přesto není všechno v pořádku. Izrael by se měl zamyslet nad tím, proč skoro všechny státy OSN hlasovaly proti němu, tedy pro stržení zdi.
Kdyby zeď místy nezasahovala až do palestinského území, bylo by rozložení hlasů zcela jiné. Málokdo ví, že spousta rozumných vlád by proti zdi neměla vůbec nic, jen kdyby se občas nezakrojila do druhé strany. Tady jsme u jádra velkého zmatení: zeď není problém, tím je její linie, která zabíhá na cizí půdu.
Jenže kvůli tomu je napadána zeď jako princip.
Odpůrci říkají, že zeď tlačí dál Palestince k temné zóně zoufalství, zvyšuje jejich nenávist a touhu po odplatě. Mají pravdu, ale to všechno tu přece bylo už i před zdí. Možná se to dá i obrátit: atentáty tlačily Izraelce k zoufalství. A zoufalí lidé dělají zoufalé věci - třeba stavějí zdi.
Zeď je vždy špatné východisko. Například proto, že není mírovým řešením, nýbrž silovým. Ale napadá vás něco lepšího?
